Knossos, sídlo obludy Mínotaura
Krétu, největší řecký ostrov a pátý největší ve Středomoří, nelze poznat při jediné návštěvě. Tato kolébka mínojské civilizace a kultury každoročně láká tisíce turistů, kteří zde najdou jak rušná střediska s moderními hotelovými komplexy, tak klidná místa s n
Krétu, největší řecký ostrov a pátý největší ve Středomoří, nelze poznat při jediné návštěvě. Tato kolébka mínojské civilizace a kultury každoročně láká tisíce turistů, kteří zde najdou jak rušná střediska s moderními hotelovými komplexy, tak klidná místa s neopakovatelnou atmosférou. A většinou se vracejí...
Lidské oběti pro netvora
Podle pověstí vybudoval v Knossu řecký stavitel a vynálezce Daidalos mohutný labyrint, obydlí pro Mínotaura. Tohoto netvora s lidským tělem a býčí hlavou porodila nevěrná žena krále Mínoa, kterou svedl posvátný bílý býk. Každý devátý rok muselo být krvelačné obludě předhozeno sedm panen a sedm paniců. Jak už to v pověstech a pohádkách bývá, zlo bylo poraženo láskou a krvavým lidským obětem udělal přítrž Théseus za pomoci krétské princezny Ariadny.
Palác v Knossu byl ve své době rozsáhlým náboženským a administrativním centrem. Komplex neuvěřitelných tisíce místností navzájem propojených chodbami skutečně připomínal bludiště. Slovo labyrintos, které se v souvislosti s palácem používá, je odvozeno od pojmenování kultovní dvojité sekery labrys, Tento symbol je na Krétě téměř všudypřítomný.
Ve skladištích se našly velké nádoby, které sloužily jako zásobnice na obilí či olej. Bylo objeveno i množství destiček s hieroglyfy a lineárním písmem, dosud nerozluštěným, které pravděpodobně dokládají, že palác fungoval i jako administrativní centrum oblasti. Obchod prosperoval, v palácových dílnách pracovali zruční zlatníci, hrnčíři, dřevorytci. Zajímavé je, že palác nebyl chráněn obrannými zdmi. Jeho obyvatelé se zřejmě neobávali žádných nepřátel.
Knossos byl několikrát zničen zemětřesením a znovu vybudován. Jeho definitivní konec přinesl vpád mořských národů kolem roku 1400 před naším letopočtem.
Dnes už na návštěvníka labyrintu v Knossu krvelačná obluda s býčí hlavou nečíhá, v sezoně se ale bude muset vyrovnat s množstvím historie chtivých turistů. Přesto návštěva sídla bájného Mínotaura stojí za to.
Text: Lenka Fukalová, foto: Furio Durando, Starověké Řecko
Lidské oběti pro netvora
Podle pověstí vybudoval v Knossu řecký stavitel a vynálezce Daidalos mohutný labyrint, obydlí pro Mínotaura. Tohoto netvora s lidským tělem a býčí hlavou porodila nevěrná žena krále Mínoa, kterou svedl posvátný bílý býk. Každý devátý rok muselo být krvelačné obludě předhozeno sedm panen a sedm paniců. Jak už to v pověstech a pohádkách bývá, zlo bylo poraženo láskou a krvavým lidským obětem udělal přítrž Théseus za pomoci krétské princezny Ariadny.
Palác s tisícem komnat
Knossos, největší archeologická lokalita na Krétě, je neodmyslitelně spjat s britským archeologem Arthurem Evansem. Ten prováděl od začátku 20. století v místě rozsáhlé archeologické práce, díky nimž byla objevena podstatná část Mínoova paláce.Palác v Knossu byl ve své době rozsáhlým náboženským a administrativním centrem. Komplex neuvěřitelných tisíce místností navzájem propojených chodbami skutečně připomínal bludiště. Slovo labyrintos, které se v souvislosti s palácem používá, je odvozeno od pojmenování kultovní dvojité sekery labrys, Tento symbol je na Krétě téměř všudypřítomný.
Palác byl moderně vybavený
Jednotlivé místnosti čtyř několikapatrových křídel, postavených kolem hlavního nádvoří, plnily funkci skladišť, obytných a administrativních prostorů. Obyvatelé paláce, jichž bylo až 8000, byli zásobováni vodou z vodovodů, používali koupelny, lázně, v paláci fungovala kanalizace. Zdi místností byly zdobeny nádhernými reliéfy a malbami s motivy lidských postav, zvířat i rostlin.
Ve skladištích se našly velké nádoby, které sloužily jako zásobnice na obilí či olej. Bylo objeveno i množství destiček s hieroglyfy a lineárním písmem, dosud nerozluštěným, které pravděpodobně dokládají, že palác fungoval i jako administrativní centrum oblasti. Obchod prosperoval, v palácových dílnách pracovali zruční zlatníci, hrnčíři, dřevorytci. Zajímavé je, že palác nebyl chráněn obrannými zdmi. Jeho obyvatelé se zřejmě neobávali žádných nepřátel.
Knossos byl několikrát zničen zemětřesením a znovu vybudován. Jeho definitivní konec přinesl vpád mořských národů kolem roku 1400 před naším letopočtem.
Dnes už na návštěvníka labyrintu v Knossu krvelačná obluda s býčí hlavou nečíhá, v sezoně se ale bude muset vyrovnat s množstvím historie chtivých turistů. Přesto návštěva sídla bájného Mínotaura stojí za to.
Text: Lenka Fukalová, foto: Furio Durando, Starověké Řecko
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)