Každé roční období je něčím specifické. Potemnělý podzim nás „nutí“ se více zastavit a ponořit do svého nitra. K tomu se může vázat určitě bilancování v oblasti vztahů. Nejspíše se shodneme na tom, že by pro nás mělo být cílem žít v harmonii – sám nebo sama se sebou a také s nejbližšími. S tím nám pomáhá především komunikace. Jenže někdy právě komunikace může způsobit nedorozumění i nepříjemné konflikty. Jak jim můžeme předcházet? Tím, že zohledníme typy osobnosti, jejichž komunikační styly se v mnohém liší. Více objasní psycholožka Šárka Miková, autorka knihy Milovat nestačí.
„Vždyť jsi říkala, že…“; „Ale já jsem tím myslela, že…“
Se situacemi začínající těmito slovy máme nejspíš všichni bohaté zkušenosti. Nejprve máme myšlenku, kterou chceme sdělit. Musíme ji pak ovšem dostat do slov, což se ne vždy zcela podaří. A první zkreslení je na světě.
„Druhé zkreslení nastává v hlavě člověka, s nímž mluvíme. Z toho, co slyší, si totiž vybere jen informace, na které je v důsledku svého typu osobnosti „naladěný“. A pak si tyto informace zasadí do svého kontextu a dá jim svůj význam. Jenže vy si myslíte, že přece musel slyšet přesně to, co jste právě řekli,“ popisuje klasickou situaci psycholožka Šárka Miková, která za roky praxe vypracovala teorii osobnosti nazvanou Teorie typů. A my se právě nyní podíváme na komunikaci pohledem různých typů osobnosti – autenticky popisují, jak chtějí, aby
s nimi bylo komunikováno.
1. SP typy: „Zkusím a uvidím!“
Vrozené potřeby: AKCE TEĎ A TADY, SVOBODA, OKAMŽITÝ DOPAD
Jak si přejí, abyste s nimi komunikovali:
Mluvte s námi věcně a na rovinu. Nemáme rádi omáčku kolem.
Potřebujeme konkrétní, věcné a účelné informace, ne filosofování a teoretizování.
Umíme snít a představovat si budoucnost i plánovat, co budeme dělat, ale je pro nás těžké poslouchat vaše záměry a cíle. Pokud se týkají vzdálenější budoucnosti, jsou pro nás těžko představitelné.
Chceme se bavit o tom, co nás baví, hlavně aby se to týkalo přítomnosti nebo maximálně blízké budoucnosti.
Neodsuzujte nás za nestálost v názorech. Pokud se mezitím změnila situace, můžeme teď tvrdit něco jiného nebo se jinak rozhodnout, aniž bychom vám to stihli říct.
2. SJ typy – „Udržíme věci v chodu.“
Vrozené potřeby: STABILITA, PŘEDVÍDATELNOST, SPOLEHLIVOST
Jak si přejí, abyste s nimi komunikovali:
Mluvte s námi jednoznačně – jak se to řekne, tak to je a bude.
Mluvte stručně, konkrétně, přímo k věci, bez zbytečné omáčky.
Nenaznačujte! Nechceme si nic domýšlet, chceme přesně vědět, co nám chcete říct.
To, co říkáte, bereme doslova, protože slova vnímáme nejdřív v jejich prvním významu. To neznamená, že nemáme smysl pro humor. Taky rádi děláme fórky či použijeme sarkasmus.
Když jde o něco důležitého nebo když od nás něco potřebujete, máme rádi přímou komunikaci, abychom nemuseli přemýšlet, jestli to myslíte vážně nebo ne.
3. NF typy – „Chci být sám sebou, ale nebýt sám“
Vrozené potřeby: HLUBŠÍ SMYSL, JEDINEČNOST, HARMONIE
Jak si přejí, abyste s nimi komunikovali:
Vyhovuje nám komunikace a spolupráce na osobní rovině, velmi nepříjemná je nám hustá atmosféra, chladná, úsporná a nevstřícná komunikace.
Je pro nás důležité, abyste nás brali vážně – trpělivě naslouchali, nezlehčovali naše vnímání situace, vyjadřovali pochopení, ale nesnažili se hned řešit náš problém.
Nevyčítejte nám, že nedokážeme vždy zůstat klidní a věcní, že se náš projev snadno stane emotivnějším.
Pocity jsou pro nás důležité, rádi s vámi o nich budeme mluvit.
Mluvte s námi upřímně – neupřímnost a neautentičnost lehce odhalíme a ztrácíte tím naši důvěru.
Berte v úvahu, že si věci bereme osobně. Potřebujeme ujištění, že si rozumíme a že vaše kritika není osobní,
že jen řešíte problém.
4. NT typy „Já chci být lepší než já“
Vrozené potřeby: ROZUMĚT A PROVĚŘOVAT, KOMPETENTNOST, ZDOKONALOVÁNÍ
Jak si přejí, abyste s nimi komunikovali:
Chceme, abyste mluvili jasně, stručně a rámcově – to znamená, abyste vypíchli jen to podstatné a nezacházeli do zbytečných detailů.
Pokud něco nechápete, rádi vám to vysvětlíme. Ale nechce se nám vysvětlovat něco, co považujeme za jasně řečené.
Nechceme vám dokazovat, že jste hloupí, i když to tak možná někdy vnímáte. My jen máme sami radost,
že zlepšujeme proces.
Někdy možná máte pocit, že vás přehlížíme, cítíte se kvůli tomu méněcenní. My to tak ale nemyslíme.
Za to, že se tváříme nepřívětivě, může většinou náš vlastní neúspěch, nebo jsme jen ponořeni do svých myšlenek.
Umět se v komunikaci přizpůsobit vám usnadní život
Možná vás napadne, že byste měli být autentičtí, jak se v současné době často zmiňuje. A nepřetvařovat se
a neomezovat se. Jenže umět se přizpůsobit neznamená ztratit svou tvář. Pořád můžete být sami sebou, ale zároveň berete v potaz, že ostatní jsou jiní. Ale hledat spolu navzájem společnou cestu k porozumění může být nejen život usnadňující, ale také příjemnější. Vždyť najít s někým společnou řeč a dojít k nějakému řešení je nesmírně lidské.
„Umět se v komunikaci přizpůsobit by mělo být v našem vlastním zájmu. Nechcete-li tedy mluvit do jako do dubu. Komunikaci ale není nutné přizpůsobovat vždy. Třeba v situaci, kdy probíhá skutečný dialog, na který jsou obě strany naladěny a vnímají, že jim druhý naslouchá a slyší, co říkají. Přesto ale doporučuji si pro jistotu na konci udělat drobnou rekapitulaci. Místo ‚Takže jsem říkal, že…‘ se však spíš zeptejte ‘A co jsi vlastně slyšel?‘,“ dodává psycholožka Šárka Miková. Více se o jednotlivých typech osobnosti a jejich potřebách v komunikaci dočtete
v knize Milovat nestačí.
zdroj: Milovat nestačí
foto: pixabay.com