Měla jsem po krk svého dosavadního života a tak jsem vzala rozum do hrsti a odjela na dovolenou na ostrov lásky, kterému propadla i sama bohyně Afrodité. A už tam zůstala. Našla jsem tady nejenom kýžený klid a smysl života, ale i osudového partnera a slunce, které tady svítí 300 dní v roce.
V zaměstnání, které bylo poměrně dobře placené, jsem dostala výpověď. Zkrátka asi víte, jak to chodí, když šéf chce prosadit svoji tlačenku, čtěte milenku, do vaší pozice stůj, co stůj. Práci, které jsem obětovala všechno, jsem najednou neměla, a já opravdu netušila, co si počnu. A tak jsem nějakou chvíli jen tak bloudila životem, lomila ruce nad tím, že spravedlnost neexistuje a byla smutná jako želva.
Dovolená mě zachránila
Trochu jsem ožila, když jsem si koupila letenky na Kypr a rozhodla se, že si po těch letech bez volna, zasloužím pořádnou dovolenou. A tak jsem vycestovala, první týden mi dělala společnost kamarádka, ten druhý máti a třetí jsem se bavila prvně sólo a pak navázala společnou řeč s místními.
Ženy byly kamarádské a místní muži sice horkorkrevní, avšak i tak vtipní a galantní. Harrisovi jsem první chvíli nemohla přijít na chuť, avšak byl to podle všeho jen zastírací manévr, nakonec jsme si k sobě našli cestu. Dokonce mezi námi přeskočila jiskra. Po dlouhé době bez lásky jsem se zamilovala jako náctiletá holka.
Podnikali jsme výlety po ostrově, ochutnávala jsem místní dobroty a hlavně jsem měla tu čest poznat na vlastní kůži jižanskou vášeň. Řeknu vám, ty jeho polibky chutnaly úplně jinak, než ty od českých chlapíků. Byly nespoutané, živočišné a tak opravdové…
Po několika dalších týdnech odjel Harris se mnou do Prahy, abychom mé rodiče pozvali na nefalšovanou kyperskou veselku, která se na mé přání konala na pláži, a pak jsme se přesunuli do naší zapadlé hospůdky. Právě tu jsme společnými silami oživili a kousek od ní si plánujeme postavit menší útulný hotel, do kterého budu lákat turisty na klidnou a cenově dostupnou dovolenou pod hřejivým kyperským sluníčkem.
„Pokud vás stávající život, práce, či vztah nevyhovují, neváhejte se natáhnout po změně. Kdybych to věděla dřív, nečekala bych až dostanu výpověď a sama bych ji podala. Teď jsem skutečně šťastná, protože svůj život žiji na maximum. Dřív jsem ty dny pouze a jenom přežívala,“ svěřuje se Dominika (31) bydlící kousek od oblíbeného letoviska Protaras.