Čeká nás měsíc plný extrémů. Meteorologové s rostoucím znepokojením sledují dění nad Arktidou. Neobvykle slabý a nestabilní polární vír hrozí rozpadem, což by do střední Evropy mohlo poslat vlnu mrazivého vzduchu a přinést sníh dříve, než jsme zvyklí.
Neviditelný motor zimy
Běžná zima v Evropě je často definována tím, co se děje tisíce kilometrů daleko. Vysoko v atmosféře nad Arktidou se otáčí gigantický vír ledového vzduchu známý jako polární vortex. Pokud je tento vír silný a stabilní, funguje jako pomyslná klec, jež drží mrazivý vzduch bezpečně uzamčený v okolí severního pólu.
Letos je situace jiná. Odborníci sledují, že je vortex mimořádně nestabilní. Pokud dojde k jeho výraznému oslabení nebo rozpadu, ledový arktický vzduch se může „rozlít“ daleko na jih. To by změnilo dráhu tryskového proudění (jet streamu) a nasměrovalo mráz přímo na náš kontinent.
Paradox oteplování a vlhkých oceánů
Může se to zdát jako paradox. Planeta se přece globálně otepluje, jak tedy může hrozit extrémní zima? Odpověď je znepokojivá. Právě oteplování Arktidy zmenšuje teplotní rozdíl mezi severem a mírnějšími pásy, pročež se polární vír stává náchylnějším ke kolapsu.
Meteorolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Michal Žák k tomu poznamenal, že situace připomíná roky, kdy Evropa zažila mimořádně studené zimy. „Aktuálně sledujeme vývoj, který připomíná situace z let, kdy Evropa zažila mimořádně studené zimy,“ vysvětluje meteorolog. Zároveň do hry vstupuje další faktor… teplejší oceány. Ty do atmosféry uvolňují více vlhkosti. Pokud se tato vlhkost srazí s uniklým arktickým vzduchem, výsledkem je mnohem intenzivnější a vydatnější sněžení.
Co nás čeká v nejbližších dnech
Než se však případný arktický scénář naplní, čeká nás typicky proměnlivé podzimní počasí. Podle ČHMÚ má být závěr října a začátek listopadu především větrný, s nárazy větru dosahujícími až 70 kilometrů v hodině.
Následovat má ochlazení, které ale nevydrží dlouho. Začátkem listopadu se teploty pravděpodobně vrátí k mírnému nadprůměru, s maximy mezi 8 a 13 °C. První polovina měsíce by se pak měla celkově pohybovat v průměrných hodnotách kolem 5 až 9 °C. Právě tato nestabilita a rychlé střídání charakteru počasí je pro slabý polární vír typické.
Historické extrémy
Samotný listopad má pro extrémy velký potenciál. Historie pamatuje jak téměř letní počasí, kdy bylo v roce 1928 v Klatovech naměřeno 24 °C, tak i rekordní mráz. Ten byl zaznamenán na šumavské Perle v listopadu 1989, kdy teplota klesla až na mrazivých –29,1 °C. Letošní listopad se sice bude pohybovat spíše mezi těmito extrémy, vyloučit však nelze ani brzký příchod sněhových vloček do nižších poloh.
Zda se nakonec naplní mrazivý scénář a polární vír se skutečně rozpadne, ukážou až následující týdny.
Zdroj foto: Pixabay