PŘÍBĚH: Vladimír a jeho diabetes 2. typu

Diabetes mellitus mu byl diagnostikován v rámci preventivní prohlídky v roce 2000. Vzhledem k tomu, že u pana Vladimíra nedocházelo k produkci inzulinu, byla mu okamžitě nasazena inzulinoterapie. Poté se jeho stav zlepšil, nicméně kompenzace nebyla dostačující a glykemie byla stále vysoká. Pan Vladimír sebekriticky přiznává, že svou životosprávou (sedavé zaměstnání, málo pohybu a nedodržování intervalů v jídle) se na špatném průběhu léčby sám podepsal.

Kromě diabetu pana Vladimíra trápí řada dalších přidružených onemocnění: obezita, problémy s cholesterolem, oběhové problémy dolních končetin, neuropatie. Bohužel trpí i 4. stadiem chronického onemocnění ledvin, plicním edémem a srdečním selháním.

V loňském roce byla panu Vladimírovi změněna inzulínová léčba na aktuální Fiasp (inzulin podávaný v čase jídla s rychle působícím účinkem na snížení hladiny cukru v krvi). Po této změně došlo k rapidnímu zlepšení kompenzace diabetu mellitu.

Přesto cukrovka se všemi přidruženými komplikacemi aktivního pana Vladimíra značně omezuje.  Fyzické aktivity, jako práce na zahrádce, rytí záhonů, dobrovolnická práce, nemluvě o oblíbené turistice, jsou pro něj příliš namáhavé. Bohužel je problémem i cestování letadlem, což ho mrzí o to více, že část jeho rodiny žije v zahraničí.

Komentář prof. MUDr. Milana Kvapila, CSc., MBA.:

Pana inženýra Horáka znám drahně let jako předsedu Svazu diabetiků.  Z titulu předsedy Diabetické asociace ho znám i jako velmi aktivního člena prezidia DAČR. Ing. Horák věnuje veškerý svůj volný čas právě aktivitám spojeným s pomocí pacientům s diabetem. Nikdy jsme se podrobně nebavili o jeho závažné nemoci, a tak jenom ze střípků informací si mohu poskládat obraz pokročilé nemoci a jejích komplikací, které přicházejí po řadu let. Současně z blízké spolupráce vím velice dobře, že jeho zdravotní stav neomezuje jeho neutuchající aktivitu.

Protože sleduji osudy pacientů jako ošetřující lékař již od roku 1990, mohu velice dobře posoudit, jak kvalitní život s pomocí výdobytků současné medicíny mohou nemocní prožívat v současnosti.  Mí pacienti, kteří měli stejné komplikace před třiceti lety, byli doslova nemohoucí a délka jejich života se počítala na týdny nebo měsíce. Je to velké vítězství medicíny, které se zdá být samozřejmostí. Avšak právě proto bychom si měli stále připomínat, jaké „zázračné“ možnosti současná medicína nabízí.

Poškození funkce ledvin u pacientů s diabetem od určitého bodu spěje k jejich selhání.  Tento trend jsme do nedávné doby dovedli zpomalit, ale ne zastavit. Nicméně i v této oblasti se vše změnilo.  Výsledky v poslední době jasně prokázaly, že již delší dobu užívaná skupina antidiabetik, která se nazývá glifloziny (inhibitory SGLT2) dovede nejen účinně snížit glykemii, snížit tělesnou hmotnost i krevní tlak, ale také zastavit úbytek funkce ledvin. Po třiceti letech přišel tedy nový lék, který může snížit počet nemocných léčených hemodialýzou o desítky procent.

Diabetes mellitus v číslech