Zatímco na Mount Everestu se tvoří fronty a vrchol nejvyšší hory světa připomíná spíše Václavské náměstí, o pár set kilometrů dál stojí vrchol, jenž zůstává panenský. Hora Kailás, dokonalá skalní pyramida v západním Tibetu, je magnetem pro tisíce očí, avšak její špička zůstává pro člověka absolutním tabu.
- Mount Kailás (6638 m n. m.) je posvátným místem pro čtyři světová náboženství.
- Na vrchol hory dosud nikdo nevystoupil, veškeré pokusy byly zakázány nebo zrušeny.
- Čínská vláda v 80. letech nabídla povolení Reinholdu Messnerovi, ten však odmítl.
- Věřící horu pouze obcházejí v rámci rituálu zvaného kora.
- Místní legendy tvrdí, že kdo by narušil klid bohů na vrcholu, toho stihne krutý trest.
Osa světa, kde sídlí Šiva
Vypadá jako černý drahokam zasazený do sněhové koruny Himálaje. Svým tvarem připomíná téměř dokonalou pyramidu, jejíž stěny jsou orientovány přesně podle světových stran. Pro západní svět je to fascinující geologický útvar, pro vyznavače buddhismu, hinduismu, džinismu a starého náboženství bön je to však Axis Mundi… střed vesmíru a osa světa. Hinduisté věří, že na vrcholu sedí v hluboké meditaci sám Pán Šiva, ničitel a stvořitel v jedné osobě, společně se svou ženou Párvatí.
Právě proto je myšlenka na zapíchnutí cepínu do ledového krunýře Kailásu pro miliony lidí naprostým rouháním. Není to otázka obtížnosti terénu, ačkoliv strmé stěny budí respekt. Je to otázka hranice, kterou člověk nemá překročit. Zatímco jinde horolezci dobývají vrcholy pro slávu a sponzory, zde se musí sklonit před něčím, co je přesahuje.
Když legenda řekla ne
Historie dobývání Kailásu je krátká a plná kontroverzí. V polovině osmdesátých let minulého století se čínská vláda, v honbě za valutami a turistickým ruchem, rozhodla udělat nemyslitelné. Nabídla povolení k výstupu nejslavnějšímu horolezci všech dob. Reinhold Messner, muž, který jako první zdolal všechny osmitisícovky bez kyslíku, měl být tím, kdo odpaní posvátný štít. Jeho odpověď však šokovala úředníky i veřejnost. Odmítl.
„Pokud tuto horu zlezeme, dobudeme tím sice hromadu kamení, ale ztratíme něco mnohem cennějšího v lidských duších,“ nechal se slyšet Messner, když vysvětloval své rozhodnutí. Uvědomoval si, že některé věci by měly zůstat tajemstvím. Když se o pár let později pokusila o výstup španělská expedice, zvedla se proti ní taková vlna mezinárodního odporu, že Peking nakonec veškeré lezecké aktivity na hoře definitivně zakázal.
Pouť, která drtí tělo a čistí duši
To, že se nesmí nahoru, neznamená, že je pod horou liduprázdno. Právě naopak. Každý rok se do nehostinné krajiny tibetské náhorní plošiny vydávají tisíce poutníků, aby vykonali takzvanou koru. Jde o posvátný okruh kolem hory, dlouhý 52 kilometrů, který vede přes průsmyk Dolma La ve výšce 5630 metrů.
Věřící tento okruh neberou jako sportovní výkon, nýbrž jako cestu k očištění karmy. Mnozí Tibeťané trasu nejdou, ba se po ní doslova plazí. Udělají krok, sepnou ruce a lehnou si celým tělem na zem, aby se následně zvedli a posunuli o délku svého těla dál. Celý okruh jim tak trvá týdny.
„Hora tu není od toho, abychom ji pokořili. Je tu proto, aby nám ukázala, jak jsme malí. Kdo by se odvážil vstoupit na vrchol, ten by nespatřil bohy, ale vlastní zkázu,“ říkají s vážnou tváří místní mniši. Kailás tak zůstává jedním z posledních bílých míst na mapě lidské ješitnosti. Místem, kde vítězí ten, kdo dokáže ovládnout svou touhu stoupat vzhůru a místo toho pokorně krouží kolem.
Zdroj: National Geographic
Zdroj foto: Pixabay