Kamarádka kolem vás projde a voní tak nádherně, že okamžitě potřebujete vědět, co používá. Luxusně, žensky, elegantně. Jako by právě vystoupila z reklamy na francouzský parfém, kde mají všechny ženy dokonalé vlasy a nikdo nikdy nehledá klíče. Samozřejmě si pořídíte stejný flakonek. Jenže zatímco ona voní jako romantický víkend v Paříži, vy připomínáte vanilkový pudink a osvěžovač vzduchu z benzínky. A to jste za tuhle proměnu zaplatila částku, za kterou by se dal pořídit slušný víkendový pobyt. Jak je možné, že stejný parfém na každé ženě voní jinak? Proč některé vůně zmizí během dopoledne a jiné s námi vydrží až do večera? A jak vybrat parfém, se kterým budeme vonět jako bohyně, nikoliv jako čerstvě vytřená chodba?
Ona voní jako Paříž, já jako úklidová sobota. Kde se stala chyba?
Především je potřeba vědět, že parfém není svetr. Nemůžeme si koupit úplně stejný jako kamarádka a očekávat totožný výsledek. Vůně se na pokožce postupně odpařuje a její výsledný dojem může ovlivnit teplota kůže, hydratace, kožní maz i náš přirozený tělesný pach. Navíc každá z nás vnímá jednotlivé vonné složky trochu jinak.
Zatímco jedna žena cítí nádhernou smyslnou vanilku, druhé stejný parfém připomíná pudink ze školní jídelny. A ještě ten, na kterém se udělal škraloup.
Často se tvrdí, že za všechno může pH pokožky. Jenže tak jednoduché to není. Vliv má více faktorů a žádná zázračná tabulka, podle které bychom si vybraly dokonalou vůni, neexistuje. Roli může hrát dokonce i to, co jsme předtím použily ve sprše. Voňavý sprchový gel, tělové mléko a parfém se totiž mohou navzájem ovlivňovat. A tak zatímco jsme si ráno plánovaly jemnou květinovou eleganci, výsledkem je kombinace kokosu, růží a vanilky, která připomíná cukrárnu přestěhovanou do botanické zahrady.
Takže ano, kamarádka může vonět jako luxusní hotel na francouzské Riviéře, zatímco my máme na sobě stejný parfém a připomínáme oddělení čisticích prostředků v drogerii.
Není to naše chyba. Jen jsme si vybraly vůni, která nám nesedí. A právě proto je lepší ji před nákupem vyzkoušet na vlastní kůži, než se spoléhat na to, jak nádherně voní na někom jiném.
V parfumerii bohyně, doma citronový čistič. První přivonění umí pěkně lhát
Parfumerie je místo, kam přijdeme pro řasenku a odcházíme s parfémem za tři tisíce. Řasenku jsme samozřejmě zapomněly.
Jenže vůně, která nás okouzlí během prvních vteřin, může za dvě hodiny působit úplně jinak. Parfémy se totiž postupně rozvíjejí. Nejdříve ucítíme takzvanou hlavu, často svěží citrusové tóny. Potom se více projeví srdce, například květiny, a nakonec základ, který může být dřevitý, pižmový nebo sladký.
A právě tady vznikají drahé omyly.
Ráno jsme si koupily svěží jarní vánek. Odpoledne voníme jako stánek s cukrovou vatou na Matějské pouti.
Proto parfém nikdy nevybírejme jen podle papírového proužku. Nastříkejme ho na pokožku a dejme mu několik hodin. Klidně se mezitím projděme po obchodech, zajděme na kávu nebo vyřiďme nákup. Pokud nám bude vůně příjemná i cestou domů, má mnohem větší šanci stát se naší oblíbenou.
A pozor, ani vyšší cena není zárukou, že nám parfém sedne. Někdy nás nadchne vůně za pět stovek, jindy stojíme před luxusním flakonkem a přemýšlíme, proč za cenu menší splátky hypotéky voníme jako skříň s kořením.
Navíc není potřeba vyzkoušet během jedné návštěvy celou parfumerii. Po několika vůních už náš nos nemusí dobře rozeznávat rozdíly. A slavná kávová zrna, která nám někdy nabízejí k přivonění, nejsou žádné kouzelné tlačítko na restart čichu. Lepší je udělat si přestávku a vyjít na čerstvý vzduch. Parfém si přece vybíráme pro radost, ne jako závěrečnou zkoušku na vysoké škole chemické.
A ještě jedna věc, na kterou často zapomínáme: i parfém potřebuje správné bydlení. Pokud ho vystavíme na poličku v koupelně, kde se střídá horká sprcha, vlhkost a změny teplot, jeho vůni tím dlouhodobě nemusíme zrovna prospět. Teplo a přímé světlo totiž mohou ovlivnit stabilitu vonných složek. Mnohem lépe mu bude v suché, tmavší skříňce se stálou teplotou. Ano, víme, ty nádherné flakonky vypadají vedle zrcadla naprosto dokonale. Jenže parfém za tři tisíce opravdu nepotřebuje každé ráno absolvovat saunu jen proto, abychom měly hezky zařízenou koupelnu.
„Já už ho vůbec necítím.“ Jenže celý autobus bohužel ano
Ráno se navoníme, vyrazíme do práce a po dvou hodinách máme dojem, že parfém úplně zmizel. Tak přidáme další dva střiky. A odpoledne ještě jeden.
Jenže náš nos má zvláštní schopnost. Na vůni, kterou cítí dlouhodobě, si postupně zvyká. Říká se tomu čichové přivykání. To, že vlastní parfém přestaneme vnímat, tedy neznamená, že ho necítí ostatní.
Zatímco my si stěžujeme na mizernou výdrž, kolegyně už potřetí otevírá okno. Venku je pět stupňů, ale ona zřejmě dospěla k závěru, že omrzliny jsou přijatelnější než další hodina v našem osobním oblaku jasmínu.
Parfém má podtrhnout naši osobnost. Nemusí vstoupit do místnosti pět minut před námi a ještě po našem odchodu držet poradu.
S množstvím proto opatrně. Pomoci s výdrží může i hydratovaná pokožka, třeba pomocí neparfémovaného tělového mléka. A hlavně vybírejme vůni, která je příjemná nám samotným, ne pouze kamarádce nebo prodavačce.
Vůně totiž dokážou vyvolávat silné vzpomínky. Někdy na dovolenou, první rande nebo maminku. Jindy na bývalého partnera, jehož parfém poznáme i po deseti letech na vzdálenost dvou regálů v supermarketu.
Zajímavé, že zapomeneme, proč jsme šly do kuchyně, ale vůni chlapa, který nám v roce 2014 zlomil srdce, poznáme i se zavázanýma očima.
A tak si pamatujme jediné: nemusíme vonět jako kamarádka, abychom voněly nádherně. Náš ideální parfém nemusí být nejdražší, nejprodávanější ani ten, který právě propaguje půlka internetu. Stačí, když se v něm cítíme dobře a těšíme se, až ho ráno znovu použijeme.
Život je totiž příliš krátký na špatné vztahy, nepohodlné podprsenky a parfém, ve kterém si připadáme jako toaleta na dálničním odpočívadle.
Zdroj: Autorský text
Foto: Flickr