Už více než dvě století se Veuve Clicquot Ponsardin řídí tímto heslem: „Existuje pouze jedna kvalita,
ta nejjemnější“
Když se správní lidé setkají ve správném čase a na správném místě, musí z toho zákonitě vzejít něco jedinečného a neopakovatelného. Francouzi ještě dodávají, že by u takového sekání nemělo chybět dobré víno. V našem příběhu o něj skutečně nouze nebude a je to víno z těch nejlepších, neboť se vydáme do kraje Champagne, rodiště ušlechtilého moku, známého jako šampaňské.
Zde, ve starobylém městě Remeši, se roku 1798 konala slavná svatba. Ženil se François Clicquot, syn váženého obchodníka s vínem a majitele několika vinic – Philippe Clicquot. Ten jako mladý muž z rodiny bankéřů
a obchodníků založil v roce 1772 obchodní společnost s vínem pod názvem Clicquot a rozhodl se s ní „překonat hranice“
Šťastnou nevěstou syna Françoise pak byla dvacetiletá Nicole Barbe Ponsardinová, pocházející z místní šlechtické rodiny. Brzy po svatbě otec zřejmě usoudil, že tímto aktem François dospěl, a přizval ho tedy do vedení firmy. Díky tomu se pak mohl o tři roky později setkat s dalším člověkem, který hraje v našem příběhu důležitou roli.
Jmenoval se Louis Bohne a do firmy nastoupil jako obchodní cestující. Byl to ctižádostivý člověk a Francie se mu brzy zdála malá. Vydal se proto do Anglie, procestoval Holandsko, Německo a Maďarsko, navštívil Terst. V roce 1804 absolvoval cestu do Ruska, které se mělo zanedlouho stát nejdůležitějším odběratelem rostoucího podniku.
Rok nato však přichází těžká rána: François Clicquot umírá. Zůstává po něm nejen sedmadvacetiletá vdova
s dcerou, ale také podnik, který je třeba udržet při životě. V tu chvíli se Veuve Clicquot, tedy vdova Clicquotová, projevuje jako rozhodná a cílevědomá žena. Přes odpor tchána se ujímá řízení firmy a opírá se při tom zejména o nepostradatelného Bohnea.
Neměla to rozhodně lehké. Napoleonské války uvrhly Francii i Evropu do hospodářského chaosu, obchodu bránila blokáda. Obrat způsobilo až znovuobnovení obchodních styků s Ruskem. V tom jí pomohla intuice
a výjimečná předvídavost. Zatímco konkurenti se předháněli, kdo pošle Bonapartovi do Moskvy to nejlepší víno, aby jím oslavil porážku nepřítele, Madam Clicquot počkala a pak nabídla své zboží skutečným vítězům – ruským generálům. O čtyřicet let později tak mohl francouzský časopis Prosper Mérimée napsat:
„Madam Clicquot zásobuje Rusko pitím. Její víno tu nazývají Klikofskoje a nechtějí pít nic jiného.“
V roce 1814 tedy začíná firma prosperovat. Kniha objednávek je brzy naplněna na rok dopředu a ne vždy je možno uspokojit rostoucí poptávku. Vdova Clicquotová, kterou v kraji nazývají „grande dame de la Champagne“, proto přikupuje další pozemky. Intuice ji ani tentokrát nezklame: vinice zde vysazené jsou dnes hodnoceny jako Grand Cru.
Zájem o detaily výroby ji o dva roky později přivedl k nápadu, jak zbavit nápoj kvasných usazenin. Ve stojanu na setřásání kalů se láhve umístily dnem vzhůru a pak se po osm týdnů ručně protřepávaly, aby sedliny sklouzly k hrdlu. Výsledek v podobě čirého šampaňského slavil nebývalý úspěch a dále posílil přední pozici firmy.
Po smrti Louise Bohneho v roce 1821 nastupuje do podniku Édouard Werlé a zahajuje tím novou etapu jeho historie. Nejdříve pracuje jako pomocný sklepmistr, ale záhy se stává partnerem a po dvaceti letech nakonec firmu oficiálně přebírá.
Vdova Clicquotová umírá roku 1866 na svém zámku Château Boursault, když se už dávno předtím stala živoucí legendou.
Ani v českých zemích nebyla značka Veuve Clicquot neznámá. Už v březnu 1777 si jistý pan Bertoni z Prahy objednal sto láhví šampaňského a dvacet láhví vína „koroptví oko“. Ve firemním archivu se dodnes nachází účetní kniha, v níž je tento obchod zaznamenán. Po roce 1803 pak následovala, zřejmě zásluhou Louise Bohnea, další města – Opava, Brno, Olomouc, Plzeň. Pravidelnou odběratelkou byla zejména vévodkyně Rosa Kinská, zakladatelka zahrad na svahu pražského Petřína.
Další důležité mezníky:
1884 – Alfred, syn Édouarda Werlého, nakupuje řadu výhodných pozemků pro vinice
1907 – Společnost Veuve Clicquot Ponsardin zavádí na popud Bertranda de Mun nové technologie, založené na nejnovějších oenologických objevech.
1963 – Podnik se stává veřejně obchodovatelnou společností na burze cenných papírů.
1972 – Při oslavách dvoustého založení společnosti byl představen první ročník prestižní směsi „LA GRANDE DAME“.
1986 – Veuve Clicquot se stává součástí skupiny Louis Vuitton, o rok později vzniká L.V.M.H. Moët Hennessy – Louis Vuitton.