Každoroční chřipkovou epidemii zastínila epidemie koronavirů děsící celý svět. V obou případech se jedná
o virové choroby schopné zabíjet. Zatímco z Číny přicházejí pesimistické zprávy mluvící o narůstajícím množství infikovaných i o rostoucím počtu úmrtí, evropští lékaři naopak varují před panikou. Mezitím týmy expertů v mnoha zemích usilovně pracují na vakcíně, která by se podle optimistických odhadů mohla objevit již za několik měsíců. Přes veškerou snahu odborníků je jasné, že toho o léčbě této nové virové infekce zatím příliš mnoho nevíme, a proto bychom se měli zaměřit především na prevenci.
Při snaze o minimalizaci rizika nakažení je důležité postupovat tak, jako při klasickém respiračním onemocnění či v chřipkovém období. Ideální je tedy vyhýbat se nemocným lidem, dodržovat základní hygienická pravidla, používat desinfekci a nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí.
Samotné roušky nestačí
Ve strachu z nákazy nakupují lidé ve velkém textilní roušky, málokdo ale ví, že ty chrání jen proti bakteriím, nikoliv proti virům, které skrze ně projdou. Roušky navíc chrání primárně směrem ven, proto jsou vhodné především pro nemocné, aby nemoc nešířili dál. Jak se ukazuje, samotné roušky nás od nákazy koronavirem neochrání. Alfou a omegou je v takovýchto situacích vždy především naše imunita, tedy obranyschopnost organizmu, kterou je nutné posilovat průběžně, a ne pouze v době, kdy potřebujeme, aby pracovala na plné obrátky.
Správnou funkci imunitního systému lze podpořit pravidelným pohybem, otužováním, a hlavně pomocí vhodného a pestrého jídelníčku plného ovoce a zeleniny. Kromě vitaminů ale existují i další látky, které mohou tělu pomoci. Patří sem nejrůznější přírodní přípravky, kterých najdeme na trhu desítky jenže laik jen těžko pozná, který je ten nejlepší. Srovnání účinků jednotlivých přírodních látek a jejich vlivu na imunitu se věnoval prof. Václav Větvička z univerzity Louisville (Kentucky, USA), který své závěry prezentuje v nové knize „Choosing a Natural Immunomodulator (A scientific approach)“. Jeho výzkum prokázal, že betaglukan jednoznačně vítězí mezi rostlinnými přípravky na podporu imunity, kam patří například echinacea, chlorella, ženšen nebo různé esenciální oleje.
„Betaglukany jsou přírodní imunomodulátory, které aktivují makrofágy, buňky tvořící první obrannou linii organismu. Takto vybavené organismy následně vykazují mnohem silnější schopnost odolávat bakteriím
a cizorodým látkám,“ upřesňuje profesor Václav Větvička, prezident Mezinárodní společnosti pro výzkum glukanu.
Při výběru betaglukanu dbejte na jeho původ a čistotu
Zdrojem těchto přírodních polysacharidů jsou například kvasinky, obilniny, jako je ječmen nebo oves, houby či mořské řasy. Ovesná kaše ke snídani je tedy rozhodně dobrý nápad, ale nestačí to. Porovnávací testy ukázaly, že kvasničné betaglukany jsou účinnější nežli betaglukany izolované z hub. „Určitě se vyplatí pořádně si prostudovat obal daného výrobku. Vhodný bude pouze ten výrobek, který bude jasně informovat o tom, kdo glukan vyrábí, z čeho je izolován a jaká je jeho čistota. Hotový přípravek by měl mít čistotu alespoň 80 %,“ upřesňuje profesor Větvička.
Betaglukany se mohou užívat preventivně celoročně. V období zvýšené zátěže, kdy potřebuje náš imunitní systém naši pomoc, můžeme krátkodobě dávku betaglukanu zvýšit. Velkou výhodou betaglukanů je, že u nich nejsou známé žádné vedlejší účinky a nelze se jimi předávkovat. „Pro dospělou osobu obvykle postačí 200 mg betaglukanů denně, v případě důkladné prevence před koronavirem doporučují odborníci zvýšit dávku až na 1000 mg denně,“ doplňuje profesor Větvička.
Doplněk stravy
Virová onemocnění, a to platí i o koronavirech, napadají zejména lidi s oslabenou imunitou, tedy seniory, děti či chronicky nemocné. Betaglukan sice není přímý lék, ale výrazně může zvýšit šanci na to, že se nám virová infekce vyhne nebo bude mít alespoň mnohem mírnější průběh.