Adriana Sobotová: Vyrábím si vlastní šperky

Adriana, které Luděk Sobota říká láskyplně Adina, se s ním setkala po studiu filmové produkce při natáčení filmu Hodinářova cesta Korálovým mořem a už 31 let je jeho spokojenou manželkou. Dodejme, že i ona je herečkou a v poslední době i výtvarnicí. Kdoví, třeba to Korálové moře předznamenalo, že tvoří ráda z korálků náhrdelníky…

Ano, korálky jsou moje vášeň! Začalo to nevinně. Před 5 lety jsem marně hledala co by mi ladilo s oblečením - a u kamarádky, která dělá šperky, jsem objevila přesně to, co jsem chtěla. A ona hned, že není vůbec těžké si to sama vyrábět. Tak jsem běhala po korálkárnách, kde byl výběr, až oči přecházely. Poradili mi různé šperkařské finty, jsou to hotová kouzla. Například tenhle náramek z indických perel, který mám na ruce, jsem lepila, pěkně perlu po perle a mám z nich šňůru i na krku. Občas korálky i našívám, což je titěrná práce.

Dnes se dá koupit všechno, ale člověk musí mít talent, aby věděl co s tím. Děláte si do skicáku návrhy? Ne, obvykle mám v hlavě jasnou představu jak bude šperk vypadat a jdu rovnou na věc. Mám ráda, když je to vždycky rychle.

Kde berete inspiraci? Ví se o vás, že hodně cestujete… Ano, z cest s Luďkem si pokaždé dovezu materiál, z něhož pak tvořím. Úplné poklady mám z Indie, Indonésie a Zanzibaru, kde jsem se Luďkovi při hledání obchůdku s nejhezčím šperkem ztratila…Z Thajska jsou zase tyrkysy a malachity. Já vždycky propadnu nějaké barvě, teď zrovna je to zelená a modrá. V přírodě najdete tolik nádherných barev a nečekaných kombinací! Podle rododendronu na naší zahradě jsem dělala růžovo fialové korálky.

Chodíte do muzeí a studujete historické a etno šperky? Určitě, třeba v Uměleckoprůmyslovém muzeu mají secesi, kterou miluji.  A líbí se mi indiánské šperky, které jsou zrovna in. Nejenže si je dělám, dokonce je kupuji, teď jsem si pořídila náhrdelník šitý z korálků. A vždycky mě okouzlí věci od Swarowského, jsou to nádherné kameny, které se moc neopakují.

Nelitujete, že jste nestudovala nějaký výtvarný obor? Trochu ano, takhle jsem jen nadšený amatér. S o to větším zanícením se vrhám na všechno – malovala jsem i na vázy a květináče…

Kdo ze známých osobností nosí vaše šperky? Uršula Kluková, Marie Retková a hlavně Světlana Nálepková, která zpívá šansony a  potřebuje k oblečení na vystoupení nápadné blýskavé kousky. Dělám i šperky na zakázku, vždycky přemýšlím jaká ta žena je a co se k ní hodí. Přišla za mnou právnička a bylo jasné, že nemůže mít ke strohým kostýmkům nic extravagantního, tak jsem jí navrhla decentní šperk, dokreslující její osobnost. Byly to dlouhé perly a mezi ně jsem navlékla stříbrné koule.

Představuji si správně, že jdete po ulici a koukáte, co mají ženy na krku a v uších? Stoprocentně! Maminka mi to taky hlásí, ona už má stejnou „deformaci“ jako já. Samozřejmě taky sleduji, jak se zdobí hlasatelky a herečky.

Většina Češek si ale vystačí s nějakým tím řetízkem na krku… Na svých výstavách jsem slyšela věty jako „je to krásné, ale na mě se to nehodí“. Opak je pravdou, každá žena je originál a zaslouží si i originální šperk! Ten ji rozsvítí a oživí jakékoli oblečení. Nejrafinovanější ovšem je pořídit si napřed korálky a teprve potom si k nim dokoupit šaty, šálu, boty, kabelku…Luděk dokonce i tohle chápe, ale moc často mu to nedělám J.

Jaké jsou žhavé aktuality rodiny Sobotových?  Začnu od syna Ládi, který má ještě rok studia rekreologie na vysoké škole v Olomouci, ale teď právě je v Americe, kde si sehnal job plavčíka záchranáře, (kvůli angličtině). Jinak taky trénuje tenis. Luděk hraje Zdravého nemocného na Kladně a točí celé léto nový seriál ČT Neviditelní. Je to velmi soudobé, tudíž se tam hodně intrikuje a neobejde se to bez lobbistů. On ale hraje hodného a čestného chlapíka, takže vlastně sebe. A ještě má točit film se synem Josefa Abrhama a Libušky Šafránkové Josefem a už se na to těší. No a já s ním občas jedu na zájezd, kde hrajeme představení z repertoáru našeho někdejšího Směšného divadla.

Nedávno mu bylo 70 let, je to vůbec možné? Nechci tomu uvěřit, ale čas je neúprosný a on se opravdu drží.

Studovala jste filmovou produkci, mihla jste se ve filmu a hrála v divadle. Uměleckou kariéru jste ale potlačila ve prospěch rodiny... Takové to, že bych chtěla jako herečka sama víc prorazit a cítila se ukřivděná, to já takhle nemám. Podle mě ani není možné, aby oba jeli naplno, vede to k soupeření a fiasku vztahu. Těší mě vytvářet Luďkovi oporu a zázemí, nic mi nechybí a určitě nemám žádné komplexy. Doma dělám všecko ráda, baví mě zahrada, ba i úklid! A samozřejmě vaření. Luděk není rozmazlený strávník, nejraději má cuketové placky, saláty a těstoviny, žádná svíčková se šesti u nás neletí.

Čím to, že pořád vypadáte tak dobře? Hraju tenis a jsem pořád v pohybu. Snažím se být pozitivní, každý den je přece krásný - a nikdy se nevrátí.

Text: Mirjana Červenková