Očkovat během epidemie koronaviru je možné a žádoucí. V případě nejmenších dětí navíc také praktické

Začíná Světový týden očkování a blíží se Světový den meningitidy. Důležitosti a přínosům vakcinace je letos kvůli šíření epidemie nového typu koronaviru, proti kterému zatím vakcína neexistuje, věnována větší pozornost. Lékaři proto doporučují využívat této formy prevence před všemi nemocemi, proti kterým je očkovat možné. Očkování hraje zásadní roli v ochraně lidského zdraví od prvních měsíců života. V případě dětí je proto vhodné zvážit také dostupnou ochranu nepovinnými vakcínami, které poskytují ochranu například před meningokoky, pneumokoky a dalšími onemocněními. 

V pátek 24. dubna si připomeneme Světový den meningitidy a není náhodou, že toto významné datum spadá do právě probíhajícího Světového, respektive Evropského týdne očkování. Invazivní meningokoková onemocnění (dále jen IMO), přestože patří k těm méně častým, jsou velmi závažná a mohou dětem i dospělým způsobit celoživotní zdravotní komplikace. Je tedy vhodné využít dostupné možnosti prevence v podobě očkování. Češi mají tu výhodu, že se mohou nechat očkovat proti všem pěti nejrozšířenějším skupinám invazivních meningokokových onemocnění, tedy kombinovanou vakcínou proti skupinám A, C, W a Y a vakcínou proti skupině B. Očkování druhou zmíněnou vakcínou totiž v Evropě stále není dostupné ve všech zemích.

Při IMO jde o boj s časem

Zrádnost invazivních meningokokových onemocnění spočívá v jejich velmi rychlém průběhu a zároveň nesnadném rozlišení jejich počátečních příznaků od těch, které provázejí méně závažná onemocnění. Často mohou připomínat chřipku nebo jiné virové infekce, a v případě nejmenších dětí, které jsou vůbec nejohroženější skupinou, například růst zubů. V případě meningokoků je ale situace mnohem vážnější, protože mohou způsobovat zánět mozkových blan, otravu krve, případně kombinaci obojího. Případů onemocnění jsou u nás každoročně zaznamenány desítky. V případě malých dětí patří mezi nejrozšířenější meningokoky skupiny B. Podle dat Státního zdravotního ústavu v loňském roce napadly pět dětí do jednoho roku věku a dalších pět pak ve věkové skupině 1–4 roky.¹ Ve dvou případech se lékařům malé pacienty zachránit nepodařilo, další mají vážné zdravotní komplikace. 

Dopady IMO jsou pro jedince často tragické. Až jeden pacient z pěti může mít po prodělání IMO poruchy zraku
a sluchu, mít poškozené srdce i mozkové funkce, výjimkou není rozvoj epilepsie a nutnost amputace končetin. Desetina pacientů onemocnění i při zahájení včasné léčby podléhá. 

Neodkládejte povinná ani nepovinná očkování

Lékaři a vakcinologové se shodují, že očkování dětí není vhodné odkládat ani při současné epidemii. Důvody
k tomu jsou nejen zdravotní, ale překvapivě také praktické. Především je nutné uvědomit si, že koronavirová nákaza nezastavila šíření jiných virů ani výskyt dalších onemocnění. Ta se pouze dostala na okraj zájmu, ale přesto jsou i nadále rizikem zejména pro nejohroženější skupiny, mezi které se řadí právě malé děti. 

Proti řadě z nich, například dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b, je nutné očkovat i během probíhající epidemie
a respektovat platný očkovací kalendář. Vzhledem k tomu, že koronavirus v nejbližší době pravděpodobně nevymizí, může mít odkládání očkování závažný dopad na zdraví dětí. Pro nástup ochrany je totiž u drtivé většiny vakcín nutné dodržet indikovaný věk a očkovací schéma, tedy časový odstup mezi jednotlivými dávkami. Jen tak je možné předejít dalšímu šíření nebezpečných nemocí.

Váhat s očkováním není vhodné ani u nepovinných vakcín, například těch proti nemocem způsobovaným zmiňovanými meningokoky, případně pneumokoky či rotaviry. Cílem zodpovědných a milujících rodičů by totiž mělo být co možná nejrychlejší zajištění ochrany zdraví svých dětí. A to zvlášť u onemocnění, kterým je možné předcházet, mezi která právě IMO patří. Stále platí pravidlo, že pokud je dítě zdravé, nemělo by se očkování odkládat, a to zejména u dětí do 3 let věku.²

Podle České vakcinologické společnosti aktuálně nepředstavuje pro očkování riziko ani případná nepoznaná inkubační doba onemocnění COVID-19 u dítěte bez klinických známek onemocnění.³ Pediatři neočkují jen děti, které byly v přímém kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem SARS-CoV-2. Ve vakcinaci se u nich pokračuje až dva týdny po skončení karantény nebo vymizení příznaků.⁴

Za ryze praktickou výhodu současných vládních opatření lze v souvislosti s očkováním pokládat větší izolaci. Děti nejsou v domácím prostředí vystaveny rizikům přenosů běžných onemocnění, která se snadno šíří zejména v dětských kolektivech a očkování pak musí být odkládáno kvůli aktuálnímu zdravotnímu stavu. V neposlední řadě je také stále možné získat na očkování příspěvek zdravotních pojišťoven. V případě meningokoků to může být až 2 500 Kč. Pro více informací a konzultace kontaktujte své pediatry a zdravotní pojišťovny.

Reference:

1. IMO ČR 2019 – Surveillance data NRL pro meningokokové nákazy
2. http://szu.cz/uploads/Epidemiologie/Coronavirus/Zdravotnici/Doporuceni_k_provadeni_ockovani_v_prubehu_pandemie_onemocneni_covid_19.pdf
3. http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Coronavirus/Zdravotnici/Doporuceni_pro_provoz_ordinaci_PLDD_aktualizovano.pdf
4. http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Coronavirus/Ockovani/5_Stanovisko_CVS_k_COVID_19_final_3_.pdf