Pamatujete si, jak jste se cítili večer před tím, než jste měli jít poprvé do školy? Obrovský krok do neznáma
a životní změna dokáže umíchat koktejl strachu, nervozity, vzrušení i radosti. Ačkoliv jsou děti na začátku školní docházky natěšené, často se stává, že jejich nadšení časem opadne. Vůle a motivace dozvídat se nové informace, učit se je a mít dobré známky u většiny z nich nevydrží do nekonečna.
Učení se je přirozenou činností pro každé dítě už od narození. Osvojování si nových dovedností se dítě touží naučit samo od sebe. Od rodičů potřebuje pouze pomocnou ruku. A o tom to je i ve školním věku, kdy je dítě potřeba podporovat, snažit se mu porozumět a citlivě a empaticky ho vést k vlastnímu cíli.
Nebojte se spolu mluvit
Máte-li pocit, že se s dítětem při učení trápíte, protože se nedokáže soustředit na to, co mu říkáte a při každé zmínce o škole se tváří otráveně, promluvte si s ním. Vždy mu sdělte cíle, proč se má konkrétní látku učit, k čemu mu bude dobrá a kde ji využije. Dejte dítěti jasně najevo, že vás zajímá, co ho trápí, co ho nebaví nebo proč ho škola netěší. Buďte pro něj osobou, které se nemusí bát cokoliv říct. I kdyby to nemělo být pro vaše uši příjemné. Když si mezi sebou vybudujete důvěru, budete pak snadněji řešit nejrůznější situace, do kterých se dostane.
Výhodné možnosti volby
Jedním z důležitých tipů je dopřát dítěti možnost volby. Udržujte v něm pocit, že si svoje záležitosti a povinnosti řídí samo, pro jistotu ale buďte vždy po ruce. Dítě se tak naučí zodpovědnosti a současně mu bude růst sebevědomí. Zásadní je nepůsobit jako nejvyšší kontrolor a nevyšilovat kvůli maličkostem. Mějte nadhled. Pokud se něco nevyvede podle vašich představ, společně si sedněte a vymyslete nápravu. Školní docházka mnohdy učí novým dovednostem i rodiče, protože se musí nad svými reakcemi zamýšlet mnohem víc než kdy dřív.
S odměnami opatrně
Držte se toho, co řekl Jan Amos Komenský už před mnoha lety. Škola hrou totiž funguje. Pro malé dítě není nic horšího než stereotyp. Ten pak dokáže hodně rychle ubít veškeré nadšení pro učení. Až se budete učit matematiku, zkuste potomkovi zahrát na sladkou strunku. Díky bonbonům Haribo Primavera totiž budete moci příklady vytvářet z cukrových jahůdek, na kterých si společně smlsnete. Na odměňování za dobré výsledky ve škole ale pozor. Kvůli chemickým reakcím v mozku se na nich totiž dítě může stát závislé a úkoly nebude plnit z vlastního přesvědčení a s radostí, ale právě kvůli odměně. Navíc ho pak může stresovat pocit, že když se mu něco nepovede, místo odměny přijde trest.
Volte správná slova
Snažte se zdržet toxických vět typu: Dokud bydlíš pod mojí střechou, budeš se učit až se z tebe bude kouřit. Těmito hláškami v dítěti akorát vnitřní motivaci k učení zadusíte a probudíte v něm vzdor nebo dokonce strach. Mnoho dětí se bojí, že špatnými výsledky zklame rodiče nebo učitele. Buďte pro své děti oporou, ne drábem, který jim neustále dýchá na záda s novými a novými úkoly a kritikami.
Kontraproduktivní může být i srovnávání. Rodiče mají často tendenci ptát se na výsledky spolužáků a pak s nimi dítě srovnávat. Každé dítě je jiné, a tím pádem nemohou všichni vynikat ve stejných disciplínách. Snažte se také vyvarovat nátlaku a trestům. Ty nejsou z dlouhodobého hlediska dobrým řešením, zejména když chcete v dítěti vnitřní motivaci udržet co nejdéle.
20 minut maximálně
Zamyslete se také nad tím, kolik času budete učení věnovat. Děti na prvním stupni základní školy neudrží pozornost příliš dlouho – maximálně 20 minut. Proto je zbytečné nutit potomka sedět u stolu několik hodin. Rozdělte si učení do kratších časových úseků a střídejte předměty. Také se zajímejte o to, jakým předmětem by chtěl váš potomek začít, která látka ho baví víc a která míň. Nechte vaše společné učení v jeho režii. Sami si tak uděláte obrázek o tom, co ve škole vaše dítě těší.
Ideální pracovní místo
Pracovní stůl a místo na učení v pokojíčku je velmi stěžejní. Výhodou je, když malého školáka nebude na jeho místě nic rozptylovat. Odneste tedy veškerou elektroniku, kterou můžete. Hraní videoher, chatování se spolužáky nebo poslouchání hudby je při učení hodně kontraproduktivní. Omezte proto jakékoliv pokušení. Dejte si ale záležet na tom, aby dítě pochopilo, že nejde o trest, ale o způsob, jak mu pomoct se soustředit.
Ne všechny děti se ale rády učí o samotě ve vlastním pokoji, kde necítí přítomnost někoho dalšího. Někomu je zkrátka lépe, když jsou poblíž ostatní členové rodiny. Malý školák je díky tomu víc v klidu a dokáže se lépe zaměřit na konkrétní činnost. Zjistěte, co na vaše dítě funguje nejlépe.