Podle výsledků několik let trvající zahraniční studie každých 1 000 kroků denně, které uděláme navíc k doporučovaným 6 000 kroků, přispívá k tomu, abychom si mohli déle a lépe užívat života. Chůze jako jednoduchá fyzická aktivita je tak tím nejlepším lékem proti kardiovaskulárním a dalším onemocněním, kvůli nimž často zbytečně umíráme.
Pro každého z nás znamená pojem fyzická aktivita něco jiného. Pro někoho je naprosto samozřejmé být pořád v pohybu. Po práci si jde ještě zaběhat, dovolenou má spojenou s turistikou a sportováním. Jinému stačí dojít si nakoupit nebo obejít s pejskem blok, a hned se rychle vrací domů do křesla nebo na gauč, protože nejspokojenější je, když se nemusí moc hýbat. A zdaleka přitom nejde o seniory vyššího věku, pro které je už každý pohyb obtížný… Problém nedostatečné fyzické aktivity (nebo spíš pohodlnosti či lenosti) se týká především mladších lidí v produktivním věku, kteří mnohdy ani netuší, jak velké zdravotní problémy si tím mohou v budoucnu způsobit.
„Naše tělo je pro pohyb stvořené a k normálnímu fungování ho nutně potřebuje. Když se pravidelně nehýbeme, trpí cévy, kosti, klouby, přibýváme na váze… Je prokázáno, že pohyb je možné považovat za prevenci i lék mnoha zdravotních obtíží, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoký cholesterol, osteoporóza či deprese. Proto například Světová zdravotnická organizace doporučuje 5x 30 minut pohybové aktivity týdně pro dospělého člověka (pro dítě je to min. 60 minut denně), což představuje 150 minut mírné aerobní aktivity nebo 75 minut aktivity s vyšší zátěží týdně. Pokud tyto hodnoty převedeme na chůzi, měli bychom svižnou chůzí zvládnout minimálně 6 000 kroků, což je denní limit, který by měl zdravý člověk bez problémů ujít,“ říká Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness a Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz.
Co dokáže 1 000 kroků za den navíc?
Vztah mezi počtem denních kroků a rizikem úmrtí, kardiovaskulárních onemocnění a dalších civilizačních chorob byl také hlavním cílem několikaletého rozsáhlého zahraničního průzkumu, který zahrnoval 17 studií
a probíhal ve více než 40 zemích světa (patřily sem např. Austrálie, USA, Velká Británie, Jižní Afrika, Čína
a Japonsko). Z jeho výsledků vyplývá, že můžeme svůj život prodloužit a také zkvalitnit, pokud budeme ochotni udělat denně aspoň o 1 000 kroků víc, než jsem zvyklí (průměrný počet kroků napříč studiemi byl 6 000 za den).
„Autoři analyzovali výsledky 17 prospektivních studií zahrnujících data více než 30 000 dospělých osob. Průměrný počet kroků za den se v jednotlivých studiích pohyboval od 2 681 do 10 733. Většina studií prokázala přímý vztah mezi denním počtem kroků a nižším počtem kardiovaskulárních onemocnění nebo úmrtí. Zároveň prokázala, že každých 1 000 kroků denně navíc vedlo ke snížení rizika celkové úmrtnosti o 6–36 % a úmrtnosti
v důsledku kardiovaskulárních onemocnění o 5–21 %. Tyto výsledky byly prokázány i pro počty denních kroků nižší než 10 000. Zároveň nebyla prokázána žádná významná souvislost s věkem, pohlavím, zdravotním stavem nebo chováním (kouření, konzumace alkoholu, dieta),“ přibližuje výsledky rozsáhlé zahraniční studie profesor Jiří Suchý z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze.
Závěr vědců je tedy zcela jednoznačný – každý krok nad doporučovaných 6 000 denně může každému z nás přinést delší a příjemnější život. A krokovat se dá i v zimě 🙂
O chůzi
+ měla by být základní pohybovou aktivitou každého člověka
+ denně člověk ujde 4 000 až 18 000 kroků
+ intenzita chůze se pohybuje v rozmezí 64 až 170 kroků za minutu
+ optimální zátěž střední intenzity vyvolá chůze o frekvenci 100 kroků za minutu
+ doporučuje se každých 30 minut sezení přerušit 2–5 minutami pohybové aktivity
Zdroj:
Hall KS, Hyde ET, Bassett DR et al. Systematic review of the prospective association of daily step counts with risk of mortality, cardiovascular disease, and dysglycemia. Int J Behav Nutr Phys Act 2020; 17,78. https://doi.org/10.1186/s12966-020-00978-9