„Zimní smutek“ patří mezi reálné psychické poruchy, přesto se o něm příliš nemluví. Sezonní afektivní porucha je jednou z mnoha forem deprese, kterou není dobré ignorovat. Podle České psychiatrické společnosti loni vzrostl počet pacientů trpících poruchami nálady o 20 až 30 %1. Vlivem pandemie covid-19
a narůstajících psychických nemocí vzrostla i spotřeba antidepresiv2, nárůst vydaných léků z této kategorie potvrzují i BENU lékárny. Právě lékárník je často důležitým partnerem, který pacienta vyslechne, podpoří ho
a doporučí návštevu odborného lékaře.
Třetí lednové pondělí, takzvané „Blue Monday“, má být nejdepresivnějším dnem v roce. I když se ve světě vedou debaty o tom, zda jde pouze o marketingový tah, nebo je opravdu tento den tím nejdepresivnějším, zimní splíny jsou reálné a neměly by se brát na lehkou váhu. „S příchodem nového roku jsme většinou všichni plní energie
a motivace. Zároveň ale vlivem nepříznivého počasí a krátkých dnů bez přítomnosti slunečního svitu můžeme trpět únavou a špatnou náladou. Je potřeba si ale plně uvědomovat, zda se takto cítíme jen přechodně nebo se jedná
o dlouhodobý stav, kdy je nutná pomoc odborníka,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová z lékáren BENU
a upozorňuje: „Lékárník je často prvním odborníkem, kterému se lidé s psychickými problémy svěří. Naší rolí tedy je podpořit pacienta, aby se neostýchal a navštívil svého lékaře, nebo se objednal ke specialistovi.“ Důvěra pacientů v lékárníky ještě vzrostla během pandemie, jak vyplývá z loňského průzkumu SC&C.3 „Problémy se zhoršenou náladou často odhalíme v rámci konzultací v Alhzeimer centrech, při nichž dáváme pacientovi i dotazník, který se týká jejich nálady. Na základě vyhodnocení tohoto dotazníku dokážeme říci, zda má pacient sklony k depresím
a doporučujeme mu návštěvu lékaře.“
Zvýšený zájem o služby psychologů a psychiatrů, které zaznamenala Česká psychiatrická společnost, ukazuje, že postoj vůči psychickým problémům se postupně destigmatizuje. Brát léky nebo docházet na terapie již není tabu. Dle dostupných údajů od VZP vzrostl v roce 2020 počet vydaných receptů na antidepresiva o 50 0004. Podle dat uváděních SÚKL se v České republice pohybuje výdej léků na nervový systém dle finančního objemu úhrad vydaných a zároveň hrazených léčivých přípravků na 3. místě hned po cytostatikách a lécích na trávicí trakt a metabolismus5. „I my jsme zaznamenali nárůst pacientů, kteří užívají léky na úzkost nebo deprese. Meziroční růst v počtu pacientů v BENU v roce 2019/2020 byl o 17 %,“ říká PharmDr. Ivana Lánová a dodává: „Proto si pacienti mohou vybrané léky z této kategorie u nás vyzvednout bez doplatku.“
JSME NA DOBRÉ CESTĚ
Poslední průzkumy Národního ústavu duševního zdraví ukazují, že náš přístup k lidem, kteří trpí psychickými problémy se postupně obrací k lepšímu6. Za vším stojí právě destigmatizační aktivity, mezi které se řadí i nová reforma psychiatrické péče. „Velmi často jsme u našich pacientů vnímali pocit studu, když si k nám do lékárny přišli vyzvednout antidepresiva na recept. Psychická nemoc je už tak velmi zatěžující záležitost a lidé ve společnosti často ostatní lidi s psychickým onemocněním diskriminují. To vše je ale způsobeno různými mýty, které okolo psychických nemocí a například užívání antidepresiv kolují,“ říká Lánová.
Aktivní boj proti destigmatizaci psychických onemocnění má za cíl šířit osvětu o tom, že lidé by se neměli bát říct si o pomoc. V dnešním světe již neplatí, že člověk na vše musí stačit sám. I když je kognitivní terapie první cestou pro zlepšení stavu, u některých diagnóz a v některých fázích deprese už se pacient bez vhodných léků, pokud chce, aby proces terapie byl úspěšný, neobejde. Deprese nebo například obsedantně kompulzivní porucha je způsobena chemickými reakcemi mozku, které v některých případech jinak než vhodnými léky léčit nejde. „Je to stejné, jako kdybyste trpěli jinou nemocí. Pokud by vás bolel zub, také byste si došli k zubaři, aby vám zub ošetřil a předepsal vhodné léky. Stejný přístup bychom měli mít i co se týče psychických onemocnění,“ dodává Lánová.