„Jenom plátek čokolády, ten mi zvedne náladu. Čokoládu jsem snědla celou, chci něco dalšího. Tak co tu mám? Třeba sýr.“ Tak nějak může vypadat začátek nebo průběh onemocnění jménem záchvatové přejídání.
Se stresem a každodenními problémy se každý člověk vypořádává jinak. Někomu pomáhá vybít energii při sportu, někdo se svěří partnerovi, kamarádům, někdo si trápení drží v sobě. Problémy držené uvnitř ale vyplynou dříve nebo později na povrch. Projevit se mohou různě jako např. zdravotní problémy bez zjevné příčiny, psychické problémy i poruchy příjmu potravy, ke kterým patří záchvatové přejídání.
Záchvatové přejídání
Záchvatové přejídání je zjednodušeně řečeno duševní onemocnění, které se řadí do kategorie poruch příjmu potravy. Tam patří kromě záchvatového přejídání také anorexie i bulimie. Záchvatové přejídání bývá mnohdy reakcí na stres, depresi, citové problémy.
Záchvatové přejídání má obvykle tyto projevy:
- konzumace velkého množství jídla,
- rychlé, hltavé jezení,
- pokračuje se v jídle i přes plný žaludek,
- neschopnost s jídlem přestat,
- s ostatními lidmi jí nemocný normálně, nebo jídlo odmítá,
- jídlo si nemocný schovává a tajně pojídá,
- nepřichází stav nasycení,
- při jídle přichází krátké uvolnění stresu a úzkosti,
- po jídle nastupují pocity studu a selhání.
Přejídání nebo záchvatové přejídání?
Záchvatové přejídání, jak už název této poruchy napovídá, je spojeno s nadměrnou konzumací jídla. A to
i přesto, že jsme na začátku jídla neměli hlad. Během záchvatu nemocný dokonce nepřemýšlí, kolik jídla už snědl, zda přibere, jaké to může mít na něj a jeho zdraví dopad. Člověk prostě jí, dokud je tělo schopné jídlo přijímat. Až pak nastoupí výčitky. Ty ale na rozdíl od bulimie nevedou k nucení na zvracení a zvracení.
Řešení pak nemocný vidí v extrémním cvičení nebo přísné dietě. Stav přejídání se někdy střídá
s obdobím omezování jídla až hladověním. Pak nemocný ale opět podlehne a propadne záchvatovitému přejídání. Jakmile začne jíst, nedokáže přestat, dokud je tělo schopné potraviny přijímat. Cítí se pak provinile, zahanbeně. Kromě toho přichází nepříjemné zdravotní pocity související s přejedením.
Přejedení asi známe všichni. Plný žaludek a pocit, že praskneme. Ne každé přejedení je známkou poruchy příjmu potravy. Za poruchu se považuje, když k takovému přejídání dochází jednou týdně, ale po dobu alespoň
3 měsíců. Těžké formy záchvatovitého přejídání se projevují přejídáním několikrát denně. Přitom nekontrolujeme, co jíme, ani kolik toho za den jíme.
Emoční přejídání
Do jisté míry má k záchvatovému přejídání blízko i emoční přejídání. Pokud se člověk necítí dobře, psychicky
v pohodě, je nervózní, má za sebou hádku, navozuje si pohodu a klid jídlem. Zatímco záchvatové přejídání přichází v různých situacích, emoční přejídání je spojeno se stavy psychické nepohody.
Za problematické se emoční přejídání považuje ve chvílích, kdy na jídlo myslíme často i v situacích, kdy máme na práci zdela jiné záležitosti. Typické je také časté sledování hmotnosti.
Emoční hlad přichází náhle, okamžitě. Není doprovázen postupným nástupem hladu. Emoční hlad se směřuje jen na konkrétní potraviny, typicky jde o sladké, čokoládu. I přes přejedení se pokračuje v jídle. Celý kolotoč se uzavře pocity viny a studu z přejedení.
Na co má záchvatovité přejídání vliv
Onemocnění je spojeno s psychikou. Na jednu stranu nemocný považuje přejídání za způsob, jak přebít své problémy. Na druhou stranu si pak přejídání vyčítá. Jde o kruh, který se kromě jiného projevuje úzkostmi
a depresemi.
Mezi další rizika spojená s tímto onemocněním jsou:
- problémy se spánkem,
- chronické bolesti, problémy s pohybovým aparátem,
- vysoký krevní tlak, problémy se srdcem,
- syndrom dráždivého tračníku,
- obezita nebo nadváha,
- cukrovka 2. typu (diabetes mellitus),
- problémy s otěhotněním,
- deprese.
Ačkoliv je obezita jedním z možných doprovodných projevů, nemusí to být pravidlem. Pokud postižená osoba kompenzuje záchvatovité přejídání intenzivním cvičením, zůstává váha stejná. O to těžší je i pro okolí vytušit problém. Štíhlost tak není známkou pro vyloučení této poruchy. Stejně tak obezita neznamená, že dotyčný trpí záchvatovitým přejídáním.
I myšlenky osoby se záchvatovitým přejídáním se točí kolem jídla. Na jídlo se nemocný těší, ale bojí se ho zároveň. Jídlo je zdrojem frustrace, úzkosti i hněvu. Jídlo představuje důkaz selhání.
Co způsobuje přejídání v našem těle
Když se přejíme, dostáváme do těla více energie, než je potřeba. Jednorázové přejedení není tak nebezpečné jako když se přejídáte často.
Přijímané jídlo spustí v těle mnoho mechanismů, při kterých se přijaté látky mění na menší, které je tělo schopné absorbovat. Spustí se trávicí pohyby žaludku, disacharidy a sacharidy se rozloží na jednodušší sacharidy, bílkoviny na aminokyseliny. Živiny se pak vstřebávají obvykle v tenkém střevě, částečně i ve střevě tlustém.
Pokud neuposlechneme signály, které tělo vysílá, a v jídle pokračujeme, musí se poprat s nadmírou. Přebytečná energie se uloží ve formě tuku, mohou se zvýšit i koncentrace některých látek v krvi.
Tip! Pokud řešíte trápení s nadbytkem tuku v těle, nadváhou, obezitou, podívejte se na bílkovinnou dietu. Může být řešením.
V extrémním případě dochází až k nadbytečné produkci trávicích enzymů. Ty ve velkém pracují ještě dříve, než se k nim dostane jídlo a tráví tak místo svého působení.
Takovéto jednorázové přejedení se projeví ve zvýšené únavě. Tělo prokrvilo především trávicí soustavu pro zpracování potravy, místo mozku a svalů. Ideální je procházka, která pomůže tělu zpracovat navíc přijatou energii.
Jak z toho ven
Jelikož jde o psychický problém, neexistuje jediné univerzální řešení, které by se dalo použít na všechny. Jde
o běh na dlouhou trať stejně tak jako u většiny psychických problémů. První a velmi těžký krok je přiznat si problém sám před sebou. Druhý krok, který ale není o nic jednodušší, je promluvit si o problémech s někým jiným. Každopádně jde o zdravotní problém a sami ho pravděpodobně nezvládnete.
K řešení bude vhodná spolupráce psychiatra nebo psychologa, ideálně i nutričního terapeuta. Společnými silami budete pátrat po spouštěči problémů a impulzu, který vede k záchvatovitému přejídání. Cílem je zabránit dalšímu přejídání i dodání sebevědomí. Nutriční terapeut vám může pomoci s nastavením vhodného stravovacího režimu. Striktní dodržování jídelníčku podobně jako to vyžaduje nízkosacharidová dieta může být pro někoho vhodnou cestou.
Testy ukazují, že se aktivita v mozku při záchvatovém přejídání podobá procesům při drogové závislosti. Onemocnění není projevem vaší slabosti.
zdroj: Záchvatové přejídání – Ketomix.cz