Dalo by se říct, že zlatnické řemeslo je staré jako lidstvo samo. Jeho počátky sahají až do pravěku, ačkoliv se ještě nejednalo o žádné umělecké zpracování. To se rozvinulo později v Mezopotámii a postupem času se zlatnictví a klenotnictví stalo opravdovým uměním. Um zlatnických mistrů hojně využívali panovníci a církve nejen pro výrobu šperků. Jak je však na tom zlatnické řemeslo dnes?
Výsledky zlatnické práce vídáme téměř na každém kroku, ovšem tu skutečnou poctivou ruční práci je potřeba hledat velmi pečlivě. Tradiční česká zlatničina je postavena na výrobě šperků ze zlatých polotovarů, typicky drátu, plechu či lenka (zlatnický výraz pro zlatý drát, který má čtvercový profil) které se postupně opracovávají. Mezi tradiční metody ruční výroby šperku se často řadí také metoda ztraceného vosku. Zlatník šperk nejprve vymodeluje z vosku, který posléze zamění za zlato a získá polotovar pro další opracování. „Čeští zlatníci dlouho nechtěli odlévání řadit mezi ruční výrobu. Za sebe bych ale řekl, že je tam naopak ruční práce mnohem víc, protože na začátku musíte vymodelovat voskovou formu a teprve následovně pracovat se zlatým odlitkem,“ říká Dušan Mlynarčík, ředitel rodinné zlatnické firmy JK Jitka Kudláčková.
Ozdoba i investice v jednom
Ačkoli se v dnešní době objevují šperky z nejrůznějších materiálů, zlato je stále v popředí zájmu. Pro zlatníky představuje materiál, s nímž se výborně pracuje díky jeho fyzikálním vlastnostem, zákazníci v něm zase často vidí i investici. Zlato si udržuje svou hodnotu, a je-li šperk doplněn i přírodním kamenem, jeho cena z dlouhodobého hlediska narůstá. Přes veškerou atraktivitu a lukrativnost zlatničiny se však nějakou dobu zdálo, že ji postupem času nebude mít kdo provozovat. Zájem o tento obor a řemesla obecně byl velmi nízký. Naštěstí došlo k obratu a lidé zjistili, že každý nemůže být manažerem, ale pokud budou dobře ovládat řemeslo, přinese jim to prestiž i dobré finanční ohodnocení.
Cesta zlatníka
Jako u všeho ale platí, že učení dělá mistra. Absolvovat školu je tedy jedna věc, ale skutečně řemeslo ovládat je něco zcela jiného. Lidé si navíc často spojují práci zlatníka s designérem. Zlatník však ovládá pouze technologie, avšak designér nemusí vědět, jak se usazují kameny ve šperku. „Už spoustu let spolupracujeme s českými zlatnickými školami a míváme v naší dílně studenty i na stážích. Vyučit se zlatníkem totiž znamená, že vás ve škole naučí jen základy toho, jak lze šperk vyrobit. Lidé pak přijdou do praxe a umějí jen základ, protože je většinou pustili pouze k výrobě z mosazi a stříbra. Jenže zlato je pro výrobu mnohem lepší, ale kvůli tomu, že se jedná o drahý kov, tak s ním studenti nemají zkušenost. Trvá tedy ještě několik let, než se z absolventa stane skutečný zlatník,“ přibližuje Dušan Mlynarčík zlatnické povolání a dodává, že je vždy dobré doplnit tým o mladé lidi, které pak vede někdo zkušený. Tím nejdůležitějším faktorem, jenž předznamenává člověka úspěšného v jeho oboru, je nadšení pro dané řemeslo. Bez skutečného zápalu, a v případě zlatničiny i jisté dávky kreativního nadání, by to nešlo. „Zlatníkem se člověk stává postupně. Chce to velkou trpělivost, a je také rozdíl mezi zlatníkem, který pouze vyrábí, a tím, který je schopen zároveň designovat. Studenty zveme i na exkurze do naší dílny, aby viděli, co jednou mohou umět. Že třeba v budoucnu vytvoří vlastní originální kolekci,“ doplňuje Mlynarčík, jakým způsobem lze mladé motivovat.
Jelikož žijeme v době moderních technologií, nepřekvapí, že pronikly i do tradiční zlatnické výroby. Dnes velmi populární 3D tiskárny se v tomto oboru používají již více než dvacet let například pro výrobu modelů šperků. Laser zase pomáhá vytvořit tak jemné výřezy, jaké by lidská ruka nedokázala, nebo by to trvalo dlouhé hodiny. Laserový paprsek pomáhá také při práci v těsné blízkosti kamene, což značně usnadňuje třeba restaurování různých šperků a předmětů. Podle Mlynarčíka je ovládání klasické zlatničiny hlavní a v jejich dílně si na ruční práci zakládají. Zlatník zná daný materiál a ví, jak se chová a co si může dovolit s ním dělat. Ovšem díky kombinaci různých technologií a technik lze zákazníkovi nabídnout opravdu širokou škálu šperků, případně i opravit starožitné kousky. Řemeslo má zkrátka zlaté dno, a pokud skutečně milujete, co děláte, na výsledku je to znát.
JK Jitka Kudláčková
Pod značkou JK Jitka Kudláčková se skrývá česká rodinná zlatnická firma, zakládající si na kvalitě vyráběných šperků a na individuálním přístupu ke klientovi. Před třiceti lety ji založila zlatnice a designérka Jitka Kudláčková spolu se svým manželem Dušanem Mlynarčíkem. Firmu tvoří stabilní tým profesionálů, mezi které patří například mezinárodně oceněný zlatník David George Hrubec. Zákazníci JK šperky mají možnost při návštěvě showroomu v prostorách budovy Filadelfie na Praze 4 nahlédnout i do přilehlé šperkařské dílny. Více na www.jk.cz.