Ztratila jsem lásku i dítě, a to jen kvůli penězům

Narodila se nám dcerka, žili jsme si skromně v malém domku u lesa a s láskou jsem pečovala o rodinný krb, jenže osud mi do cesty přihrál muže jako z románu a já jsem neodolala. Co vše může přinést život se dočtěte v příběhu naší čtenářky Adély. Co dokáže stereoty

Narodila se nám dcerka, žili jsme si skromně v malém domku u lesa a s láskou jsem pečovala o rodinný krb, jenže osud mi do cesty přihrál muže jako z románu a já jsem neodolala. Co vše může přinést život se dočtěte v příběhu naší čtenářky Adély.

Co dokáže stereotyp? Rozhodně nic pěkného!

Vzala jsem si hodného, slušného a pracovitého manžela, který vydělával tak akorát na to, abychom mohli (ne)spokojeně přežívat, natož žít. Představovala jsem si, že se budu mít jako princezna, milovala jsem nákupy, sedánky s kamarádkami v cukrárně a byla jsem schopná jít několikrát do měsíce ke kadeřnici nebo na kosmetiku. Byla jsem prostě zhýčkaná, kupovala jsem si denně nové šaty, šperky, boty, prostě vše, co jsem chtěla, jenže pak jsem otěhotněla s chlápkem, se kterým jsem jednou uletěla a pak si získal mé city. Bohužel jeho peněženka si s mými nakupovacími náladami bohužel nikdy nerozuměla, což mi také často vyčítal.

Život jako z pohádky....

V době, kdy jsme se milovali, jsem svoji nákupní mánii snížila na minimum, dá se říci, že jsem utrácela maximálně za jídlo a samé důležité věci do domácnosti. Aleš byl pořád v práci, malou jsem vodila do školky a jednoho deštivého dne jsem poznala chlapa, který mne úplně zvedl ze židle. Byl dokonalý, měl dostatek peněz a uměl to se mnou jako nikdo jiný. Prvně jsem se bránila, nechtěla jsem ho vidět, ale pak se to ve mne zvrtlo a já jsem se zamilovala. Mé já do jeho oduševnělého charisma a má nakupovací mánie do jeho nadité peněženky, měla jsem konečně vše, co jsem si vždycky přála, koupil mi cokoli, dokonce mi dal svoji kreditní kartu k mým vlastním potřebám, kdykoli budu cokoli potřebovat.

Dostala jsem lekci

Zamilovala jsem se do něj se vším všudy, doma jsem kašlala na domácnost, nevěnovala jsem se malé a pořád utíkala za Danielem. Trávili jsme božské chvíle v jeho soukromé vířivce u něj doma, milovali jsme se téměř všude a ty nové šperky snad nemám nikdy šanci vynosit. Jenže pak jsem opustila Aleše i naši dcerku a odstěhovala jsem se za Danielem, s ním to ale už tak krásné nebylo, románek skončil. Chtěl mne jen někdy a jen na sex, s manželem se rozvádím a o malou se stará Aleš, nechce mi ji půjčovat, protože jsem to byla já, kdo rozbil rodinu. Jsem sama, bez peněz a vím, že jsem byla pro Aleše vším, teď nemám nic a ani nevíte, jak moc je chci oba zpátky. Text: Lenka Zelnitiusová