Jennifer Probstová: SVEDENI OSUDEM
Když se Chiara a Sebastian kdysi seznámili, neuvěřitelně to mezi nimi jiskřilo. Tehdy ovšem chtěli každý od života něco jiného, a tak se jejich cesty rozešly a ona doufala, že už ho nikdy neuvidí. Teď je ale náhoda znovu svedla dohromady a staré city vyplouvají na povrch spolu s výčitkami. Zvládnou společně překonat minulost, nebo jim nezbývá, než jen navždy přemítat o tom, zda jsou si skutečně souzeni…?
Ukázka z knihy:
Byl to dokonalý den pro pohřeb.
Nebe plakalo. Sebastian Ryder stál stranou od ostatních a prohlížel si zástup smutečních hostů, shromážděných kolem hrobu. Ledová plískanice mu bušila do tváře. Bože, kéž by mu byla zima. Kéž by v nitru cítil cokoli jiného než jen tu ochromující prázdnotu. Před ním se v dokonalé filmové symetrii odvíjela scéna jako z nějakého děsného romantického filmu – něčeho jako Ocelové magnólie –, počínaje bouřkovými mračny přes klidný hlas duchovního až po úhlednou řadu dokonale nažehlených černých obleků a plášťů do deště, která mu bránila ve výhledu na elegantní rakev. Dvojice se držely za ruce; ženy vzlykaly; muži utěšovali.
On zůstával sám.
Kamarádky jeho ženy se shlukly v těsném hloučku, na znamení žalu a soudržnosti se držely za ruce a působily jako jakási bariéra, která chránila rakev před zvědavými pohledy cizích lidí. Zvláštní bylo, že přesně tak se nyní Ryder cítil. Jako někdo cizí. Přestože byl s Rory ženatý tři roky, bylo to, jako by ve skutečnosti vždy patřila svým kamarádkám – třem ženám z jejího dětství, jež pro ni byly spíše jako sestry. Možná celou dobu vlastnily jednu její část, kterou nikdy nedokázal získat, a to byl důvod, proč postával opodál a dovolil jim, aby jí daly poslední sbohem.
Prohlédl si všechny tři ženy očima cizího člověka. Maliiny dlouhé pevně spletené copy jí splývaly po zádech a tvář měla zvednutou k nebi, jako by se odmítala bát oblohy a její zloby. Zdálo se, že pozorně naslouchá pastorovým slovům, a snad se pokoušela v představě čehosi mimo realitu najít něco racionálního. Jelikož Malia se z nich všech nejvíc držela logiky, Ryder předpokládal, že pro ni bude nejsložitější nečekanou ztrátu jedné z nejlepších kamarádek pochopit.
Zuřivě se mračící Tessa stála na konci řady a celý obřad ji zjevně rozčiloval. Její drobná postava vibrovala náporem hněvu, jenž jako by vyvěral z konečků divokých, rezavě hnědých kudrn, které se vlivem deště a sněhu neuvěřitelně kroutily. Od výbuchu ji dělily jen její vášnivá loajalita a láska k jeho ženě i kamarádkám, s nimiž tu stála.
Farář konečně domluvil, pokřižoval se a kývl na ženu uprostřed.
Chiara pomalým, ladným krokem přistoupila k rakvi a rozhlédla se po zástupu truchlících. Neměla deštník. Zářivě rudé vlasy jí poletovaly ve větru. Pihy. Plná ústa se rty, jichž se nikdy nedotkla jehla s botoxem, neboť to neměly zapotřebí. A mateřské znaménko ve tvaru měsíčního srpku na pravé tváři. Byla oblečená v tmavém plášti do deště, měla kožené boty a rukavice a odmítala před drsnou plískanicí sklonit hlavu.
V daleko od sebe posazených očích barvy horkého koňaku se odrážel neskrývaný smutek, který Rydera zasáhl jako rána pěstí. Tak by se právě v tuto chvíli měl cítit on, místo aby cítil… nic.
Jennifer Probstová chtěla být dle svých slov vždy spisovatelkou. Když jí bylo dvanáct let, napsala úplně první milostný příběh. Od té doby už byla k nezastavení. Díky hrdinkám svých románů se naučila mnoho – mít hlavu vztyčenou a jít kupředu, i přestože vás svírají obavy, vyžadovat ve vztazích respekt, umožnit kompromis, sny, ale také nezávislost.
Autorka žije v nádherném údolí řeky Hudson severně od New Yorku. Ačkoli je vášnivou cestovatelkou, vždy ji to táhne zpět do hor. Vystudovala anglickou literaturu, ale zkusila si také práci učitelky jógy, cestovní delegátky, koordinátorky seznamovacích akcí, a dokonce prodávala pojištění. Chtěla být pilotkou, archeoložkou, tanečnicí, ale i majitelkou vinic. Vším, čím chtěla být, vlastně nakonec byla – prostřednictvím hrdinek svých románů.
Pod nakladatelskou značkou Ikar vyšla Jennifer Probstové například trilogie Stavitelé snů – Miluj mě vším (2020), Miluj mě jakkoli (2019) a Miluj mě kdekoli (2019). V roce 2022 vyšel česky také její román Italské léto, v roce 2023 Tajné milostné dopisy Oivie Morettiové.
Více se o autorce dozvíte na jenniferprobst.com.