Přestaňte škatulkovat své okolí

Rádi škatulkujeme své okolí do různých podob. Je to vlastně to první co udělá, když překročíme hranice cizí země nebo když do naší oblíbené restaurace vstoupí cizinec. Škatulkujeme ale i své sousedy a kolegy v práci. Není nic jednoduššího než okomentovat (často z

Rádi škatulkujeme své okolí do různých podob. Je to vlastně to první co udělá, když překročíme hranice cizí země nebo když do naší oblíbené restaurace vstoupí cizinec. Škatulkujeme ale i své sousedy a kolegy v práci. Není nic jednoduššího než okomentovat (často záporně) jinou národnost, odlišné zvyky a kulturu, která vám mnohé neříká. Nejvíce se vám líbí váš zažitý stereotyp a proto určitý strach z neznámého a nevědomí posilují škatulkování čehokoliv. Napadlo vás ale někdy, jak to vnímají lidé, o kterých mluvíte a jak se dívají oni na náš národ? Posuzovat člověka podle vzhledu nebo národnosti je vskutku velice snadné. Nikdo nemá tolik času, aby člověka, kterého potká na deset minut svého života, nejprve lépe poznal a podle jeho nitra ho posoudil. Možná už z vlastního pudu sebezáchovy, nebo z touhy se zviditelnit danou osobu zaškatulkujeme, označíme a jdeme dál. O Francouzech mluvíme jako o arogantních gurmánech, Brity pasujeme na studené čumáky, Američany na podprůměrně inteligentní národ maniaků ve všech směrech, svého souseda, aniž ho znáte, zaškatulkujete jako nanicovatého hubeňoura a kolegyni v práci jako barbínu jdoucí po penězích. Kolik toho skutečně o daných lidech ale víte? Zamysleli jste se někdy nad tím, co nám ono „roztřídění“ lidí do určitých skupin přináší? A co naopak bere? Není to právě první dojem, který mnohdy spíš uškodí, než pomůže? Víte, o kolik dobrých duší jste přišli jenom proto, že jste si je hned napoprvé zařadili mezi ty puritánské, škudlili, šprty, chudáky, slušňáky nebo hlupáky? Co si myslí cizinci o nás? Možná to nebude nic příjemného, avšak půjdeme s pravdou ven. Ona ta kritika bývá vždy dvousečná a tak i z druhé strany musíte čekat nějakou zpětnou vazbu. Všeobecně se totiž Češi přirovnávají k chladným Angličanům, navíc nám mnozí přisuzují aroganci a neochotu komunikovat přímo. Cizinci si naopak chválí atraktivitu českých žen, avšak pozor, dost často ihned doplňují, že jsou naše ženy po penězích chtivé, tedy že je zajímá více tučné konto než muž samotný. U mužů velice často kritizují nošení ponožek v otevřených botách a všeobecně náš národ údajně páchne. Takže hurá globálně vykupte z obchodů deodoranty a pro jistotu se vysprchujte místo jednou, rovnou hned dvakrát za týden. Češi navíc podle cizinců postrádají dostatečnou kulturu života, stolování i chování. Samozřejmě jsou i tací, kteří na nás vidí pozitiva a líbí se jim naše zem víc, než jejich rodná, avšak tento článek je o škatulkování, takže si klady necháme na příště. Třeba i vy samotní přehodnotíte některé své postoje a uvědomíte si, že pramení ze zažitých názorů vašich předků a je nejvyšší čas je změnit.