Na tuto otázku je velmi těžké odpovědět. Někomu z nás se to může podařit, někomu nikoliv. Simona Vlková, žena, která ztratila to nejcennější, co v životě měla – své dítě, se o to pokusila ve své knize, kterou věnuje právě své dceři Báře.
Měl to být významný den v životě Báry – její maturitní ples. Těšila se na společné chvíle se spolužáky, přála si být krásná a také krásná byla. Maminka Simona se na tento večer dlouho připravovala, vše se zdálo být úžasné a ideální. Milující matka a báječná dcera, avšak tento nádherný večer přinesl něco, o čem by se nikomu nemohlo zdát ani v tom nejstrašnějším snu – Bára na svém maturitním plese zemřela. Život mladé dívky skončil naprosto nečekaně a ti, kdo ji milovali, si kladli stejnou otázku: „Proč?“
Spekulace na sebe nenechaly dlouho čekat. Stály za skonem dívky drogy, či byla příčina někde jinde? Po mnoha měsících pravda skutečně vyplula na povrch – drogu Bára v sobě v osudný večer neměla. Flastr narkomanky však zůstává a zoufalá matka bojuje za očistu dceřina jména. Simona Vlková v sobě hledá obrovskou sílu bojovat za uvedení všeho na pravou míru. Zakládá si blog na idnes.cz, po určité době se rozhoduje napsat knihu. Potřebuje se vypsat ze svých pocitů a sdělit všem pravdu, jak to ve skutečnosti bylo. Ještě než začnete číst, smekáte před tímto odvážným rozhodnutím nešťastné matky, která odhaluje část svého nitra a hlubokého soukromí, aby očistila jméno své dcery.
Začínáte číst a přistihnete se, že prostě musíte číst stále dál. Kniha je psaná v přítomnosti, takže čtenář má pocit, že onen smutný příběh mu běží před očima. Prožívá drama matky a její rodiny, soucítí, je rozhořčen nespravedlností, která se stala – proč musela zemřít mladá dívka, která nikomu neubližovala, která milovala svou rodinu, byla oblíbená mezi svými přáteli? Čtete, protože na tyto otázky podvědomě toužíte najít odpověď. Četba připomíná film, který se vám doslova odvíjí před očima. Snad jen občas máte pocit, že se ztrácíte. Autorka do textu vkládá retrospektivní pasáže související se skonem jejího otce, odkrývá mezilidské vztahy mezi některými členy rodiny. Vždy nakonec pochopíte, kdo je kdo, ale postav je zde opravdu hodně. Chvíli tedy trvá, než se zorientujete a utřídíte si, která dějová linka ke které patří. To je však jediná věc, kterou lze této knize vytknout, respektive nelze ji ani chápat jako výtku, protože je třeba si uvědomit, kdy byla kniha napsána, co vše její autorka prožila a jaká obrovská bolest se v jejím nitru odehrávala, protože jsou věci mezi nebem a zemí, s nimiž se nelze nikdy smířit.
Mám-li tedy hodnotit knihu sama za sebe a mám-li zodpovědět otázku, zda bych ji doporučila čtenáři – říkám rozhodně ano! Nevím, jak vy, ale já jsem si při jejím čtení znovu uvědomila, že jsou v životě jiné hodnoty než materialismus a další povrchní záležitosti. Nic nemůže vynahradit ztrátu toho, koho milujeme.
Paní Simono, Vaše kniha je dílo, které stojí za to si přečíst. Přeji Vám, aby spokojení čtenáři byli dalším článkem Vaší cesty za světlem ve tmě. Hodně štěstí!
Autorka textu: Petra Myslínová Cejpková
Na rozhovor se Simonou Vlkovou, autorkou knihy se můžete těšit již brzy.
Facebook stránka knihy: https://www.facebook.com/Barciknizka/