Je to tak jednoduché, podívat se do telefonu na SMS zprávy, otevřít si partnerův profil na sociální síti a přečíst si veškerou konverzaci, nebo ho večer sledovat, zda sedí v teple domova tak, jak vám řekl do telefonu nebo zda se někde „courá“.
Telefon partnera je naprosté tabu!
Narušování soukromí ovšem není v pořádku a to ani v případě, že se jedná o vašeho přítele či manžela. Jsou věci, které by měly zůstat tabu. Mezi ně patří i soukromá korespondence ať už tištěná či internetová. Nejčastěji právě díky SMS zprávám zjistíme informace, které se nám nelíbí. Odhalíme tím lež, nevěru či podvod. Kdyby však mnozí z nás dodržovali pravidla soukromí, ušetřili by si nepříjemná fakta a zklamání.
Čtení zpráv je narušování soukromí
Ano, nejspíš by vám to partner nakonec řekl sám, nebo byste nevěru odhalila jinak, mohla byste však zůstat hrdá sama na sebe, že jste nikomu nemusela narušovat soukromí. A nikdy nevíte, třeba by právě onoho uklouznutí váš partner litoval natolik, že by si díky němu uvědomil, jak moc vás miluje, románek by zametl pod koberec a vás o to více nosil na rukou. Co oči nevidí, srdce nebolí…
Původ a význam stalkingu
Pojem stalking pochází z 90. let 20. století z USA a doslovný překlad je „pronásledování“. Občas je to použito i jako „stopování divoké zvěře“. Stopovaná zvěř je však právě ona oběť. V plném významu jde o neustále narušování soukromí druhého člověka, nechtěným kontaktováním, sbíráním informací o něm, či narušováním soukromí rodiny a přátel oběti. Pojem stalking se nakonec dostal i do trestního práva, nejprve v USA a ve Velké Británii a v roce 2010 i u nás. Možná se vám srovnání s narušováním soukromí vašeho partnera zdá přehnané, ale kde je skutečná hranice toho, co je „v pořádku“ a co už nikoliv?