Blog Karolíny V. a vánoční trapasy...
To, že jsou Vánoce občas svátky větší než malé dávky stresu (klidu nikoliv), není žádná novinka. I já mám spoustu absurdních zážitků, které by možná stály za zmínku. Na moji blízkou kamarádku ale skutečně nemám, a proto tu dnes vyrukuji s jejím lehce nezáviděníhodn
To, že jsou Vánoce občas svátky větší než malé dávky stresu (klidu nikoliv), není žádná novinka. I já mám spoustu absurdních zážitků, které by možná stály za zmínku. Na moji blízkou kamarádku ale skutečně nemám, a proto tu dnes vyrukuji s jejím lehce nezáviděníhodným příběhem. Samozřejmě se svolením hlavní aktérky, pokud ponechám všechny zúčastněné osoby v anonymitě.
Moje třicetiletá známá Katka má funkčí pětiletý vztah s bezva chlapíkem. Sympatický pětatřicátník, sportovec, pracant, v posteli jednička. Trávili spolu už od počátku vztahu každý víkend a po dvou letech spolu počali i bydlet. Zdánlivě značka ideál, ovšem jedna drobná vada na kráse se tu našla. Martin pocházel ze silně konzervativní rodiny, která zcela důsledně ctila české tradice.
A tak se každý rok na Vánoce konala obrovská štědrovečerní večeře za přítomnosti přemíry rodinných příslušníků. Babičky, dědové, vnoučata, strýcové a tety, rodičovsto a Martin. Katce se tři roky dařilo vyhýbat se této rodinné sešlosti jako čertovi kříži a trávila svátky se svojí velmi nekonvenční minirodinkou. Tady se dárky s večeří sfoukly za hodinu a každý si šel svou cestou. Čtvrtý rok už ale naléhání Martina bylo opravdu intenzivní a tak se Katka rozhodla,
že překousne svou sociální fóbii z konzervativců
a stráví Štědrý den po boku svého nejdražšího.
A když už byla v tom odvážném rauši, chtěla se ukázat v tom nejlepším světle. Nakoupila dárky pro všech 15 zúčastněných. Byly to spíš drobnosti, ale finální součet přesáhl asi 8 tisíc. Nu co, alespoň uvidí, že mám vychování. Musela udělat dojem za každou cenu.
Doma poctivě a skutečně zdařile zabalila všechny prezenty, oblékla si nejlepší šaty a byla připravená vyrazit poznávat „opravdové tradiční hodnoty.“ Dvě babičky a dva dědové, strýc, teta, dva pětadvacetiletí bratranci, Martinova starší sestra s manželem a jejich tři děti ve věku deset, dvanáct a čtrnáct let, Martinův bratr s přítelkyní. Sestava byla kompletní a Katka byla skutečně v rozpacích. Rodina totiž striktně dodržovala veškeré štědrovečerní zvyky (bylo jich tolik, že se mi nechtějí vypisovat) a při samotné večeři by se atmosféra posvátnosti a Katčiny nervozity dala krájet. Možná znáte ten pocit, že vás všichni pozorují a sledují, že vám každou chvíli vypadne sousto mimo talíř, když se vám klepou ruce a v podpaží se objevují zpocené dehonestující koláče sledovanosti. Nebohá kamarádka zvyklá z domova na nekulturu stolování byla z okázale vážné atmosféry poněkud vedle.
Když skončilo ono úmorné přežvykování do ticha, nastala konečně úlevná pasáž předávání dárků. Podle tradice se omladina schovala v pokoji a čekala na zazvonění zvonku. Katka mezitím rozmístila všechny balíčky pod stromek k ostatním. Dospělá část tedy už po chvíli pozorovala, jak se děti nadšeně vrhají vstříc rozbalování překvapení. A protože dárků bylo skutečně hodně, starší sekce se u stolu zapovídala s vínem v ruce.
Bylo slyšet obdivná citoslovce, nadšené vzdechy, nepředstíranou radost nad dary na přání, lehké zklamání nad těmi nevyžádanými, až do toho všeho najednou vykřikl dvanáctiletý Honzík. „Tyjo to je hustý, pro koho to je?“ Část dospělých se koukla ku podstromku. Honzík třímal v ruce kožený bičík a v druhé ruce pouta. Desetiletá Lenka natahovala rukama podvazkový pás a opodál stojící dvojka pětadvacetiletých bratránků nestačila zírat. „To je nějakej balík pro úchyláky nebo co?“ Když se i Katka v debatě s Martinovou matkou zaměřila na děj pod stromkem, měla ve vteřině pocit, že právě nastal konce světa. V centru dění se skvěla plejáda sadomasochistických pomůcek. Bič, pouta, podvazkový pás a černé nadkolenky, kulovitý červený roubík a kožený korzet. Balení ve stylu 50 odstínů šedi, kterým chtěla vyrazit dech Martinovi. Jenže tohle intimní překvápko ve stresu přimíchala ke všem ostatním, protože všechny prezenty inteligentně zabalila do stejného papíru.
Děti přetahující se o propriety z S/M krabice byly pro místní osazenstvo opravdu moc. Katka rudá tak, že by mohla alternovat semafor, se bezhlavě drala ke stromku, přičemž stihla rozšlápnout balení čokoládových figurek. Posbírala inkriminované věci a toužila se propadnout sto metrů pod zem. Martin, zjevně také v rozpacích, se prý pokoušel situaci uklidnit vtipkováním, ale na znechucené prarodiče (nevěřícně kroutící hlavou) to mělo pramalý vliv. Následných deset minut se neslo v duchu brblání, půlka dopělých okřikovala dětskou část, která se mohla umlátit smíchy a zvědavostí. Katka se neustále omlouvala, načež v doprovodu svého partnera s omluvou, že je jí opravdu trapně a musí pryč, zmizela ve dveřích. Konzervativní rodina trauma nakonec úspěšně překonala, prý se takové věci stávají a Katce byly dodatečně poslány dárky, které si v zoufalém úprku nestihla rozbalit. Knížka o pletení originálních doplňků a superteplé ponožky s šálou…
Další Vánoce náš hrdinný páreček slavil pro jistotu sólo, prý aby posbírali sílu na brutální trapas na další rok. Tak snad to opět bude stát za to.
A tak se každý rok na Vánoce konala obrovská štědrovečerní večeře za přítomnosti přemíry rodinných příslušníků. Babičky, dědové, vnoučata, strýcové a tety, rodičovsto a Martin. Katce se tři roky dařilo vyhýbat se této rodinné sešlosti jako čertovi kříži a trávila svátky se svojí velmi nekonvenční minirodinkou. Tady se dárky s večeří sfoukly za hodinu a každý si šel svou cestou. Čtvrtý rok už ale naléhání Martina bylo opravdu intenzivní a tak se Katka rozhodla,
že překousne svou sociální fóbii z konzervativců
a stráví Štědrý den po boku svého nejdražšího.
A když už byla v tom odvážném rauši, chtěla se ukázat v tom nejlepším světle. Nakoupila dárky pro všech 15 zúčastněných. Byly to spíš drobnosti, ale finální součet přesáhl asi 8 tisíc. Nu co, alespoň uvidí, že mám vychování. Musela udělat dojem za každou cenu.
Doma poctivě a skutečně zdařile zabalila všechny prezenty, oblékla si nejlepší šaty a byla připravená vyrazit poznávat „opravdové tradiční hodnoty.“ Dvě babičky a dva dědové, strýc, teta, dva pětadvacetiletí bratranci, Martinova starší sestra s manželem a jejich tři děti ve věku deset, dvanáct a čtrnáct let, Martinův bratr s přítelkyní. Sestava byla kompletní a Katka byla skutečně v rozpacích. Rodina totiž striktně dodržovala veškeré štědrovečerní zvyky (bylo jich tolik, že se mi nechtějí vypisovat) a při samotné večeři by se atmosféra posvátnosti a Katčiny nervozity dala krájet. Možná znáte ten pocit, že vás všichni pozorují a sledují, že vám každou chvíli vypadne sousto mimo talíř, když se vám klepou ruce a v podpaží se objevují zpocené dehonestující koláče sledovanosti. Nebohá kamarádka zvyklá z domova na nekulturu stolování byla z okázale vážné atmosféry poněkud vedle.
Když skončilo ono úmorné přežvykování do ticha, nastala konečně úlevná pasáž předávání dárků. Podle tradice se omladina schovala v pokoji a čekala na zazvonění zvonku. Katka mezitím rozmístila všechny balíčky pod stromek k ostatním. Dospělá část tedy už po chvíli pozorovala, jak se děti nadšeně vrhají vstříc rozbalování překvapení. A protože dárků bylo skutečně hodně, starší sekce se u stolu zapovídala s vínem v ruce.
Bylo slyšet obdivná citoslovce, nadšené vzdechy, nepředstíranou radost nad dary na přání, lehké zklamání nad těmi nevyžádanými, až do toho všeho najednou vykřikl dvanáctiletý Honzík. „Tyjo to je hustý, pro koho to je?“ Část dospělých se koukla ku podstromku. Honzík třímal v ruce kožený bičík a v druhé ruce pouta. Desetiletá Lenka natahovala rukama podvazkový pás a opodál stojící dvojka pětadvacetiletých bratránků nestačila zírat. „To je nějakej balík pro úchyláky nebo co?“ Když se i Katka v debatě s Martinovou matkou zaměřila na děj pod stromkem, měla ve vteřině pocit, že právě nastal konce světa. V centru dění se skvěla plejáda sadomasochistických pomůcek. Bič, pouta, podvazkový pás a černé nadkolenky, kulovitý červený roubík a kožený korzet. Balení ve stylu 50 odstínů šedi, kterým chtěla vyrazit dech Martinovi. Jenže tohle intimní překvápko ve stresu přimíchala ke všem ostatním, protože všechny prezenty inteligentně zabalila do stejného papíru.
Děti přetahující se o propriety z S/M krabice byly pro místní osazenstvo opravdu moc. Katka rudá tak, že by mohla alternovat semafor, se bezhlavě drala ke stromku, přičemž stihla rozšlápnout balení čokoládových figurek. Posbírala inkriminované věci a toužila se propadnout sto metrů pod zem. Martin, zjevně také v rozpacích, se prý pokoušel situaci uklidnit vtipkováním, ale na znechucené prarodiče (nevěřícně kroutící hlavou) to mělo pramalý vliv. Následných deset minut se neslo v duchu brblání, půlka dopělých okřikovala dětskou část, která se mohla umlátit smíchy a zvědavostí. Katka se neustále omlouvala, načež v doprovodu svého partnera s omluvou, že je jí opravdu trapně a musí pryč, zmizela ve dveřích. Konzervativní rodina trauma nakonec úspěšně překonala, prý se takové věci stávají a Katce byly dodatečně poslány dárky, které si v zoufalém úprku nestihla rozbalit. Knížka o pletení originálních doplňků a superteplé ponožky s šálou…
Další Vánoce náš hrdinný páreček slavil pro jistotu sólo, prý aby posbírali sílu na brutální trapas na další rok. Tak snad to opět bude stát za to.
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)