Lucca: DJka i maminka v jednom

Vrátila jste se za mixážní pult poměrně brzy po narození synka Michala. Bylo to těžké rozhodování? S čím jste se musela potýkat? Plánovala jsem, že se k hraní vrátím až půl roku po porodu. Přece jen první měsíce po porodu jsou hodně náročné. Jenže jsem dostala nabíd

Vrátila jste se za mixážní pult poměrně brzy po narození synka Michala. Bylo to těžké rozhodování? S čím jste se musela potýkat?

Plánovala jsem, že se k hraní vrátím až půl roku po porodu. Přece jen první měsíce po porodu jsou hodně náročné. Jenže jsem dostala nabídku vystupovat s Davidem Guettou v Praze a Bratislavě dva měsíce po porodu. A to se neodmítá! Společně s mým návratem jsem vydala videoklip ke skladbě Japan Sugar. Vybrala jsem českého výtvarníka a režiséra Lukáše Glasera. Ten vytvořil úžasný animovaný klip. Máme skvělé ohlasy i ze zahraničí, klip vysílá MTV a  dvě hudební verze jsou k dostání na beatportu.

Čtěte také: Jak o sebe pečuje topmodelka Daniela Peštová

I letošní prázdniny jste měla poměrně nabyté…

Vystupovala jsem na několika tuzemských i zahraničních festivalech (Mácháč, Sázava Fest – kde bylo společné vystoupení s Michalem Pavlíčkem, Soundtropolis Polsko, Audiolake Polsko atd.). A v srpnu jsem vystupovala již podruhé v klubu Space na Ibize, kam mně osobně pozval Carl Cox. Letos jsem hrála v hlavním čase před Carlem, takže to byla velká výzva. Byl to pro mně jeden z nejlepších zážitků v mé djské kariéře.

Jak jste seznámila s otcem tvého syna a jak funguje spojení dvou muzikantů z takto různých hudebních světů?

Seznámili jsme se na večírku jedné módní značky, kde jsem hrála. S Michalem mně seznámil majitel té módní značky, no a dál už to znáte. Je to fajn, že si můžeme předávat zkušenosti. Ale jsem ráda, že naše práce a hudební svět jsou oddělené a jen občas se spojí ve vzájemnou spolupráci (například při vzniku skladby Japan Sugar).

Jaký je Michal Dvořák táta?

Michal je fakt skvělý táta. Od narození umí všechno – přebalovat, koupat, Míšu nakrmit.
O víkendech, kdy hraji a jsem pryč, je Michal s Míšou sám. A není to vůbec žádný problém. Jsem opravdu ráda, že mohu dále dělat svoji práci, která mně baví a která vyžaduje cestování a po dobu, co jsem pryč, se Michal o Míšu skvěle postará.

Toužíte po svatbě? Bude?

To, že byl Michal třikrát ženatý, mně nevadí. Jestli se vezmeme, tak víceméně jen kvůli dítěti. Já na svatbě nijak nelpím. S Michalem jsme šťastní tak, jak jsme. Papír na to nepotřebujeme. Ten naši lásku nezaručí. Spíše myslím naopak. Jak říká moje sestra Qaša – svatba je první krok k rozvodu.

 

Hodně žen říká, že je mateřství nakoplo do práce. Dodalo jim sílu, sebevědomí a jejich tvorbě pak šťávu. Jak ovlivnilo mateřství vaši tvorbu?

Nemohu říct, že by mě mateřství takhle zásadně změnilo. Musím nyní více plánovat, protože času je mnohem méně. Naopak, v době mého těhotenství jsem měla více času, protože od čtvrtého měsíce jsem přestala hrát. Napadlo mě, že Michal jako klávesák umí používat programy, které se používají ke skládání elektronické hudby. O několik měsíců později pak vznikla naše první už zmiňovaná skladba s názvem Japan Sugar, která je stylově odlišná od toho, co normálně hraji na parties.

Hudbě a jejímu produkování se intenzivně věnujete přes deset let. Jak se od té doby změnilo pojetí taneční hudby, kam se posunula?

Djing prošel velkým technologickým vývojem. Pracovat v nových softwarových programech není tak těžké a zdlouhavé jako dříve. Dokázat sladit tempo a vytvořit v nich track zvládne i člověk bez nějakého většího hudebního vzdělání. Na druhou stranu kvůli tomu ale také vzniká spousta špatné hudby. Klasické mixování z vinylů už téměř vymizelo. Myslím, že už není začínající dj, který by trávil dlouhé hodiny tím, že by se učil mixovat, tak jako kdysi já. Vinyly už se nevyrábějí, nevyplatilo by se to. Veškerá hudba se kupuje ve speciálních internetových obchodech.

Co vy? Sledujete trendy, snažíte se jich držet? Anebo si jdete svou cestou?

Stále sleduji, co se děje. Poslouchám sety jiných djů a jakou hudbu produkují. Rozhodně nejsem uzavřená do sebe a bez styku s okolním světem. Ale nesnažím se někoho napodobovat.

Netajíte se svým obdivem k fenomenálnímu dýdžeji Carlu Coxovi. Máte nějakého oblíbence, jehož tvorby si ceníte, i mezi českými dýdžeji?

Musím se přiznat, že českou dj tvorbu moc nesleduji. Takže nemám.

Jezdíte hrát hodně do zahraničí. Naposledy třeba na Ibizu (na pozvání Carla Coxe). Je velký rozdíl mezi tím hrát doma a v cizině?

Většina našich promotérů ví, co vše booking dje obnáší a chovají se na úrovni. Jsou zde akce, které jsou převzaté ze zahraničí, takže situace u nás a v zahraničí je už srovnatelná.

Pak jsou samozřejmě i výjimky, místa, kde je to naprosto úžasné a stoprocentní jako třeba Ibiza… Bydlení u Carla v jeho haciendě ukryté v horách před veřejností, skvělé jídlo, před hraním pro každého dje dlouhá masáž celého těla….

Kde se vám hraje nejlíp, a proč právě tam?

Já osobně moc ráda hrávám v Polsku, Španělsku, Itálii, Slovinsku a vůbec na Balkáně. Akce mají vždy šťávu a charisma. Tamní lidé jsou energičtí a umějí se fakt bavit. Navíc ve všech těchto zemích je výborná kuchyně.

Dostávám i nabídky do Indie, Číny, Brazílie, ale to si vždy dobře promyslím. Nechci už bývat dlouho a daleko od rodiny.

V poslední době se věnujete i projektům, které nesouvisí pouze s vaší tvorbou. Například podporujete soutěž „Probuď v sobě rytmus s BeBe Dobré ráno“. Proč jste se rozhodla stát tváří tohoto projektu?

Je to zajímavý technologický projekt a smysluplná věc, která podporuje taneční scénu, hudební kreativitu a hudbu jako takovou. Lidé si mohou na internetových stránkách ve speciálním programu zkusit vytvořit vlastní track.

Soutěžící mohou vyhrát hodně zajímavé ceny (iPod Nano 8GB, zájezd do Los Angeles). Ale co kdyby si někdo z finalistů přál zahrát si s dýdžejkou Luccou? Kývla byste na to?

Proč ne! Na party hraji se spoustou jiných djů, tak proč ne s výhercem soutěže Bebre Dobré ráno.

Myslíte, že takováto soutěž může objevit nový talent na taneční scéně?

To nemohu posoudit. Možné je vše. Hlavní předností této soutěže je, že si všichni mohou vyzkoušet základní principy tvorby taneční hudby. A to v nich může objevit skrytý talent, na jehož základě se pak této hudbě třeba začnou věnovat.

Co byste poradila člověku, který se chce stát dýdžejem? Jak, kde a čím má začít?

Musím říct, že v současné době to má začínající dj mnohem těžší než třeba před deseti lety. Pro začínajícího dje je stěžejní, aby hrál co nejvíce a všude. Postupně by se měl také začít pokoušet o vlastní tvorbu. Kam to dotáhne, záleží potom na jeho vytrvalosti a schopnostech. Je to stejné jako ve všech oblastech lidské činnosti. Když chcete v něčem vyniknout a něčeho dosáhnout, je to každodenní dřina.

Co vy, jste spokojená se svým soukromým a pracovní životem? Byla jste pětkrát zvolena djem roku České republiky, s partnerem máte malého synka… Jsou ještě nějaké touhy a sny, které byste si chtěla splnit?

Těch ocenění si velice vážím, protože jsou od lidí. Nerada v něčem stagnuji, věci musejí být neustále v pohybu a pořád je se co učit  a v čem se zdokonalovat. Neopájím se nějakým dílčím úspěchem. Nemám nějaké konkrétní cíle. Živím se tím, co mě baví a motivuje mě, že se moje hudba lidem líbí. A konkrétně: ráda bych měla více hraní ve Spacu s Carlem Coxe na Ibize, protože tam to fakt miluju.

Text: DD