Ta však je ovlivněná nejen kalendářem a konkrétním klimatickým vývojem v daném roce, ale také nadmořskou výškou. Čím výše, tím je nástup vegetační aktivity jednotlivých rostlinných druhů opožděnější.
Intenzita zdravotních obtíží způsobená alergeny také závisí na momentálním počasí v daný den, neboť při horkém a větrném počasí se do ovzduší dostává více pylových zrnek oproti vlhkým či deštivým dnům. Ke vzniku alergických příznaků u citlivých osob přitom stačí poměrně malá koncentrace těchto látek v ovzduší.
Mezi typické jarní alergeny patří pyly jarních dřevin, tedy olše, javoru, lísky, dubu, buku, ale také topolu či platanu a dalších stromů. Setkáváme se s nimi již koncem března a zejména v dubnu. Za silný alergen pro jarní období je pak považován zejména pyl břízy. Pro pozdější, tedy letní měsíce, je typická převaha travních pylů, které umí potrápit zejména oční a nosní sliznice, kdy vyvolávají typické projevy vodnaté rýmy a častého kýchání. Jejich sezóna spadá mezi polovinu května až polovinu srpna.
Možnosti obrany
Nejednoduší a poměrně efektivní ochranou je omezení pobytu v přírodě v těch lokalitách a obdobích, kdy se tam vyskytují alergeny, na které citlivé osoby reagují. Je proto velmi užitečné znát na co jste alergičtí, kdy a kde se s tímto alergenem můžete setkat a samozřejmě se snažit těmto situacím vyhnout. Užitečnou pomůckou je pylové zpravodajství, které je běžně dostupné na internetu. Pomáhá také častější mytí tak, aby pylová zrna, která ulpí na pokožce byla odstraněna dříve, než vyvolají nežádoucí reakci organismu.
U vážnějších projevů alergické rýmy však neváhejte a pro pomoc se obraťte na lékaře. Odborná aplikace farmakologických prostředků totiž zabraňuje rozvoji mechanismů alergického zánětu a tak předchází typickým obtížím spojených s pylovou sezónou.
zdroj: monika nová
foto: pixabay.com