To dítě je nesnesitelné!

Určitě znáte tu scénu: dítko okolo třetího roku si prosazuje svou. Vzteká se, kope, válí se po zemi a rodiče jen bezradně přihlížejí. Co by měli udělat? I z vašeho andílka se občas stane rudý vztekloun a vy nevíte, co s tím? Rozhodně počítejte do deseti a nevybuchněte vzteky!

 

To by situaci ještě zhoršilo. Zkuste metodu pevného stisku. Přitáhněte si „broučka“ do náruče a chvíli ho pevně držte, i když se zpočátku zuřivě brání. Většinou to ale vzdá a zklidní se. Toho okamžiku využijte a rychle ho zabavte.

 

Připravte se na boj

Období vzdoru, které nastupuje kolem osmnáctého měsíce života dítěte a může se protáhnout až do pátého roku, je důležitá etapa života. Dítě se odpoutává od kojence a začíná si uvědomovat své kompetence – a s nimi také svou samostatnost a svébytnost. Řvaní je často způsob, jak získat, co by chtělo. Záleží ale na vás, kolik mu toho dovolíte. Tam, kde je třeba, trvejte na svém důsledně, neustupujte ani v případě křiku nebo válení se po zemi. Čím víc pozornosti budete věnovat vzdorování svého dítěte, tím víc ho posílíte. Je to náročné období, takový boj „kdo s koho“… budete při něm potřebovat hodně psychických sil. Je třeba, abyste v roli obou rodičů sladili výchovné metody, musíte táhnout za jeden provaz. Stanovte si hranice, co dítěti povolit, a co už ne. Buďte "stateční" a vydržte i pláč a křik, a pak se zkuste zamyslet, kde by mohlo dítě o věcech tak trochu spolurozhodovat (například pokojíček uklidíme dneska - ne teď hned, ale dejte mu možnost, aby si samo vybralo kdy, třeba až dohraje nějakou hru).

Ale podkopávání rodičovské autority tím, že dítěti dovolíte všechno, se časem může obrátit proti vám.