Jak jste na tom s vašimi sousedy?

Dnes přináším jedno zajímavé téma: SOUSEDI!

Snad každá z vás se setkala alespoň jednou v životě s tím, že jste natrefila na sousedy, kteří nebyli úplně tak pohodovými sousedy. Pravidelné rušení nočního klidu, naschvály, závist
a pomlouvání, to je snad na denním pořádku. Protože i já mám takové, rozhodla jsem se podělit se s vámi o toto možná i vtipné téma.

V bytě, ve kterém nyní bydlím, jsem necelé dva roky a celkem spokojená. I když je to garsonka, pro jednoho plně dostačující. Tenkrát to bylo akutní, a tak jsem moc dlouho neotálela. Navíc přes celý byt je velký balkon, který mi dal jasný znamení, že to bude bomba! A bomba to byla. Na patře jsme celkem tři byty, tedy mám dvoje sousedy. Starší paní a mladý manželský pár, nyní už s druhým potomkem, který o sobě dává hodně často vědět, ale tak beru to. Řekla bych ale, že se jinak vzájemně tolerujeme a nikde žádný větší problém není. S manželem jsem si přes balkon potykala, avšak jakmile jsem ho přistihla s manželkou, vykal mi. To by mě ale vůbec netrápilo. Trápí mne můj soused nade mnou, o patro výš, je nesnesitelný. Pravidelně každý den, pustí kolem 20h televizi, která hraje do půlnoci tak, že slyším každé slovo, dokonce i přepínání programů, reklamy, znělky… v podstatě bych já svoji televizi mít ani nemusela, neb všechno slyším plně od něho. 

Zjistila jsem, že dotyčný se vyžívá ve sledování Ordinace a dalších českých seriálů, které si zřejmě i nahrává
a pouští pak zpětně, když se mu to náhodou kryje. Jednou když jsem byla nemocná, potřebovala jsem ležet v klidu, spát… a ono to nešlo, mi kolem 23h ruply nervy, nasadila jsem župan a vyběhla k jeho dveřím, kde jsem ale srabácky nezazvonila a jen zanechala lísteček. Asi týden se to dalo snést, avšak pak to bylo stejné.
Tak se s tím snažím nějak sžít, nebo chodit domů kolem půlnoci.    

Další zajímavé sousedi jsou zřejmě o dvě patra výš. To tedy pouze odvozuji, protože tento zvuk je velmi těžko identifikovatelný, odkud pochází nebo vychází. No, abych vám to přiblížila. Po pár měsících bydlení, jsem si pozvala maminku s tetou, byl krásný skoro letní večer, a tak jsme seděly na balkoně a popíjely vínečko. Najednou jsem zaslechla podivně hekající zvuk. Chvilku jsem napínala uši, o co že to vůbec jde. Když mi to došlo, začala jsem se červenat, protože to byla soulož.

Ač jsem se snažila mluvit, plácala jsem páté přes deváté, jen aby nebyla chvilka ticha, stejně po chvilce teta říká, co je to za podivný zvuk… až to došlo i jim. Raději jsem rychle dolila víno, a teta jen suše prohlásila:
„To ji tam snad napíná na skřipec ne?“. 

Celé zvukové představení trvalo asi 45minut a opravdu se to nedalo vydržet. Během léta jsem to slyšela ještě několikrát. Ještě že už se ochladilo, a sezení na balkoně je čím dál méně!!  

Zajímali by mě vaši sousedé a vaše historky. Jen málokomu se stane, že jsou jeho sousedi milí a sympatičtí lidé, jako ve filmu. I když i tam se občas ukáže, že jsou to masoví vrazi nebo váš šmírují! Takže pokud sousedy nenávidíte vy, je dost možné,
že i oni nenávidí vás. A jak to poznáte? Třeba podle lístečků a cedulí, které jsou připíchnuté na domovních nástěnkách, nalepené na dveřích bytů a ve společných prostorech. Vybrala jsem některé, které vám zaručeně zvednou náladu!             

A jaké filmy o sousedech doporučuji? Za mne vede český film Zítra to roztočíme, drahoušku…! a tomu podobné. Za shlédnutí určitě stojí: Americká krása, Drive, Okno do dvora, Sousedi 1+2 nebo třeba seriál Přátelé, Teorie velkého třesku a HIMYM!    

Hezký den, a pozor, někdo se stále dívá… aNita