Stihněte to dřív, než se začnou stydět!
Téma sexu rozhodně není důvodem k odpovědi „na to jsi ještě malý“. Naopak, cílem těchto rozhovorů je poskytnout dětem správné informace a získat jejich důvěru. Ideální je stihnout je poučit do jejich osmi let – než se začnou (ony i my) stydět.
„Jsem přesvědčená, že „sexuální výchova“ vysvětlovaná doma,
v kruhu rodinném, je především emoční záležitost. Děti tak získají jistotu, že se na nás můžou při jakémkoliv „bloudění“ kdykoli obrátit. Školka ani škola nám nepomůžou. Z této strany by se děti měly dovídat pouze fakta. Ovšem důležité je bavit se s dětmi o sexu
v době, kdy se ještě nestydí. Proto nepropásněme tenhle jedinečný okamžik a uchopme tu upřímnou dobu dětské spontánnosti bez autocenzury za pačesy. Pokud to stihneme, máme vyhráno,“ říká zkušená maminka 4 dětí a také majitelka Baby Clubu Juklík Štěpánka Štrougalová.
Adéla Vojtíková-Jílková, psycholožka z Terapeutického centra, jí dává za pravdu. „Ve škole děti mezi sebou probírají ledasco
a některé, často i zavádějící, informace se k nim dříve či později dostanou. Není tedy na co čekat, ani není dobré nechat vysvětlování na kamarády či školu. S dětmi je třeba hovořit otevřeně, brát vážně jejich zvědavost, stát se jim spíše kamarády, než rodiči, a nezávazně si s nimi na dané téma popovídat.
Ve věku okolo osmi let se ještě děti obvykle nestydí. Jakmile se však dostanou do puberty, stydět se začnou
a často se pak při podobných debatách stydí i rodiče.”
Nechoďte kolem horké kaše…
Jak se tedy postavit všetečným otázkám, abychom děti nezklamali a poskytli jim vhodnou formou dostatek informací?
„Osvědčilo se mi na přímý dotaz dítěte odpovědět přímo. Nemá smysl téma nějak „okecávat“ a chodit kolem horké kaše. Pro všechny strany je upřímnost lepší a jednodušší. Pokud neumíte dítěti na záludnou otázku odpovědět, stačí říct – nejsem si úplně jistý, půjdeme spolu najít odpověď do knížky nebo na internet,“ radí Štěpánka Štrougalová.
Knížky jsou skvělá pomůcka už pro předškoláky. Můžete začít hned u prvních obrázkových. Slovník volte přiměřeně věku. Vždyť na téma, jak rodí zaječice své malé zajíčky, vznikl i samostatný díl Večerníčku: Krtek
a maminka…
Vše si společně namalujte. Jak je miminko stočené u maminky v bříšku, jak se tam schovají dvojčata, můžete také kreslit maminku či tatínka ve sprše, kdy se dítě při kresbě „všeho“ bude učit poměr velikosti ňader či pánského přirození.
Pohlavní orgány pojmenujte. Razí se teorie, že vagína je vagína a penis
je penis. Také pro koleno, oko či játra nehledáte jiné označení. Ale některým rodičům vyhovují více zdrobněliny a pojmenování nelatinskými názvy.
Někdo prostě cítí, že k malým dětem zdrobněliny patří, a postupně,
s přibývajícím věkem se mění. A nestyďte se děti upozornit i na hanlivé označení. Je dobré, aby věděly, že sprostá slova existují, ale že vůbec není pěkné, když se používají.
Pokud jste přítomni rozhovoru dětí o sexu, citlivě se do něj zapojte. Využijte každou příležitost, kdy můžete nenásilnou formou na toto téma zabřednout do rozhovoru. Děti zajímá, jaké to bylo, když se narodily, proč má těhotná maminka tak velké bříško, nebo proč holky nosí podprsenky a kluci ne.
Mazlete se se svými dětmi. A také je učte, ať umí pomazlit ony vás. Není vám úplně dobře?
Lehněte si do postele, poproste dítě o jablíčko, pití a naučte ho, že vám pomůže, když vás pohladí po tváři
a řekne něco milého. A určitě se mazlete jako rodič s každým dítětem, i opačného pohlaví.
Nezdráhejte se dát si se svým partnerem před dětmi pusu, nestyďte se za letmé nebo lehce intimní doteky – i tím se dítě velmi učí.
Buďte citliví na to, s kým se dítě baví na téma „sex“ bezstarostněji.
Dle věku to může být maminka nebo tatínek, ale spoustu informací se děti dozví i od staršího sourozence nebo kamarádů.
Nebuďte puritáni. Máte sourozence opačného pohlaví? Pokud jsou děti malé, je zcela přirozené, že se spolu koupou ve vaně. Není žádný důvod, aby holčička neviděla u svého bratra, jak se „pindík přetahuje“. Ba dokonce není ani žádný důvod, aby starší sestra svému dvouletému bráškovi s touto hygienou nepomohla.
Téma sexu nezlehčujte. Ale pokud je pro vás citlivé, zkuste si při prvním rozhovoru pomoci třeba tím, že si vlezete s dětmi pod peřinu a otevřete si společně knížku na téma „jak dítě přichází na svět“. Můžete mít rozsvícené jen menší světlo nebo svíčku. Ale pak už zkuste všechny další rozhovory vést v běžném životě, klidně i při nedělním obědě. Bavte se o sexu se stejnou noblesou jako o tom, kam a kdy půjdete koupit aktovku do školy.
Neschovávejte před dětmi svou nahotu. Nechte je klidně nakukovat, když se koupete či sprchujete.
Dovolte jim sahat vám na prsa, vyprávějte jim, jaké to bylo, když jste je kojila. I to je cesta, jak v nich vypěstovat důvěru.
A nikdy děti nepoučujte a nezakazujte jim o něčem mluvit. Berte rozhovory o sexu jako běžné povídání
a sdílení informací. Na jakoukoliv jejich otázku se snažte najít odpověď.
„Děti se dnes ve škole k různým informacím dostávají mnohem dříve,
je tedy dobře i se sexuální osvětou začít brzy. Nevyhýbejte se žádným otázkám, neříkejte dětem, že na něco nejsou dost staré, zbytečně byste ztratili jejich důvěru a ony by si pak hledaly odpovědi jinde. Vždy je přece dobré,
když můžete sami ovlivnit charakter informací, které se v první fázi k vašemu dítku dostanou,“ uzavírá Kristýna Přibylová, maminka tří dětí a zakladatelka dětských tělocvičen Monkey´s Gym, www.monkeysgym.cz