Pětidílným seriálem diváky provede slavný režisér Emir Kusturica. Přiblíží příběhy zbohatlíků, vývoj gastronomie od „potravinových šmejdů“ k moderní gastronomii, povrchní prostředí módních ikon, tajemstvím zahalený svět ezoteriky i drsný porno průmysl, který je s východní Evropou spjatý už od pádu železné opony.
Emir Kusturica
Uznávaný srbský režisér, herec a hudebník se proslavil hlavně autentickým a tragikomickým zobrazením života na Balkáně. Vystudoval pražskou FAMU a proto je občas považovaný za člena Pražské filmové školy, neformálního sdružení jugoslávských režisérů a absolventů FAMU s podobnými vlivy i estetickým cítěním.
Za svůj druhý celovečerní film Otec na služební cestě (1985) získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes a nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film. Další Zlatou palmou byla oceněná černá komedie Underground (1995), která vypráví příběh dvou přátel, jenž se prolíná s jugoslávskou historií od začátku II. Světové války až po vypuknutí války v Jugoslávii. Notoricky známá je také groteskní komedie Černá kočka, bílý kocour (1998)
o životě komunity rumunských Romů na břehu řeky Dunaje.
Za soundtracky k několika Kustoricovým filmům stojí bělehradská garáž-rocková kapela The No Smoking Orchestra, v níž hraje i samotný režisér. Kromě temperamentní hudby je toto uskupení známé i několika kontroverzními činy. Jako příklad poslouží skladba Wanted Man, která vznikla na počest Radovana Karadžiče, odsouzeného válečného zločince.
Porno průmysl: za lepším životem do sex byznysu
Maďarské, české, slovenské i ukrajinské ženy i muži se v období transformace stali hvězdami. Mnozí zahraniční porno-producenti se totiž po pádu opony přestěhovali do Budapešti, protože zdejší herci a herečky pobírali nižší platy a maďarská metropole zároveň nabízela krásné natáčecí lokality. Dívky byly krásné a dychtivé. Porno považovaly za vstupenku do nového života v bohatství i příležitost, jak se vymanit z často nefunkčních rodinných vztahů a špatných životních podmínek. Tato epizoda seriálu Tenkrát na východě tak diváky přivede do tehdejšího světa porno průmyslu a představí hned několik lidských příběhů, na jejichž základě ukáže tehdejší trendy i vývoj. Jednou z protagonistek je třeba pornohvězda s pseudonymem Monique Covet, která účinkovala ve více než stovce lechtivých filmů.
Ezoterika: věštci, kteří předpověděli krvavý pád režimu
Ezoterice se v této části Evropy daří. Služeb čarodějnic, jejichž kultura vychází z romského folkloru, nevyužívají jen obyčejní lidé, ale i prominenti a politici. Tato epizoda dokumentárního seriálu se zaměřuje na vztah mezi slavnými ezoteriky (i jejich kolegy z malých měst) a jejich klienty. Záplava věštců, „odborníků“, čarodějnic specializujících se na duchařské seance či kletby, nabízí své služby pomocí nejmodernějších technologií. Mnozí věří, že jejich prostřednictvím skutečně dokáží komunikovat se svými zesnulými příbuznými. Doslova korunovanou královnou rumunských čarodějnic je Maria Campina, jejíž služeb využíval i diktátorský manželský pár Nicolae a Elena Ceausescu. Maria tvrdí, že předpověděla revoluci i krvavý pád diktátora, ale prý jí neuvěřili. Dnes poskytuje své služby jako soukromá podnikatelka a na její rady se dodnes spoléhají rumunští sportovci
i politici.
Móda: čím víc, tím líp
Ve střední a východní Evropě přinesl pád železné opony svobodu, kterou charakterizují i módní guru, extrovertní umělci, milovníci tetování, silikonové krásky i světští polobohové s naleštěnými svaly. „Západní prosperita“ přinesla trend hromadění věcí, nejen jídla a oblečení z módních řetězců, ale i přemíru tetování, piercingu, svalů a silikonů. Stimulační práh lidí stoupá a pravdou je, že v době Instagramu jste vidět jen tehdy, pokud uděláte něco extrémního. Své o tom ví i „ruská Barbie“ Tatjana Tuzová, která si vydělává tím, že je kopií celosvětově známé plastové panenky Barbie. Tatjana navíc věří, že díky image panenky v růžovém si uchová věčné mládí.
Staré peníze a noví zbohatlíci: luxusní paláce, pozlátka i nevkus
Někteří v postkomunistických zemích zbohatli přestěhováním se do dříve znárodněných aristokratických domů, jiní zbohatli díky privatizaci nebo tržnímu hospodářství. Jednou z nejbohatších Slovenek je Mária Reháková, mediální magnátka, která podniká v oblasti kultury a je autorkou ankety Slovenka roku. Před pádem režimu pracovala v zahraničním obchodě a svým kontaktům na Západě otevřela postkomunistický trh. Její manžel, který dodnes figuruje na seznamech nejbohatších Slováků, přivedl do země prvního mobilního operátora.
Gastro: od lanšmítu po michelinské hvězdy
Lanšmít, neboli pivní klobása, ve které není žádné maso, čokoládou plněný zimní „ledový“ krém a čokoládové pusinky… Železná opona ohraničila i kulinářské zvyky. I v této oblasti došlo ale naštěstí ke zlomu a od vypuknutí gastro-revoluce v roce 2010 byly už pěti budapešťským restauracím uděleny michelinské hvězdy. Další dvě jsou v Praze a dvě ve Varšavě. Kuchaři jsou dnes celebritami, gastro blogy jsou nesmírně populární a Instagram je zaplavený fotkami jídla i v této části Evropy. Renesanci zažil domácí pečený chléb i máslo. Jedním z nejznámějších prominentních kuchařů je Zdeněk Pohlreich, který se proslavil především televizním pořadem Ano, šéfe, v němž si vůči jiným provozovatelům restaurací nebere žádné servítky. Pohlreich se vyučil kuchařem proti své vůli a vaření jej zpočátku vůbec nebavilo. Až v Austrálii si osvojil základy moderní kuchyně a stal se odborníkem na gastronomii v České republice. I s jeho pohledem na vývoj gastronomie vás seznámí seriál Tenkrát na východě vysílaný na televizní stanici Spektrum.
Upoutávka na dokumentární seriál je ke shlédnutí: