Březen ve znamení ryzlinku!

Příroda se nám postupně probouzí k životu. Je na čase probudit i naše smysly! 

Vychutnejte si vynikající bílé moravské a české víno odrůdy Ryzlink rýnský. Víno je světle zelenožluté barvy, vonící po ovoci s náznakem kořenité a zemité vůně a dokonalé svěží chuti ovoce. Vyzkoušejte tuto původně německou odrůdu společně s dobrým jídlem. Vaše chuťové pohárky zaplesají radostí.

  

Odkud pochází?

Existenci Ryzlinku rýnského lze doložit až k 15. století, oblíbenou se stala ale až o tři století později. Byla to zejména díky jedné velké náhodě! V roce 1775 přivezl kurýr do benediktského kláštera v Johannisbergu v Porýní povolení ke sběru hroznů s velkým zpožděním. Mniši na toto povolení poctivě a dlouho čekali, a tak byla již velká část hroznů byla napadena plísní. Napadené hrozny zpracovali raději zvlášť. Víno z napadených hroznů se nakonec ukázalo jako to nejlepší a výrobní postup špičkových Ryzlinku rýnských byl na světě! „Ryzlink rýnský ať už vyrobený z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea, nebo z vyzrálých možná zdravých, či nenapadených hroznů patří k nejkvalitnějším odrůdám a celosvětově nejoblíbenějším odrůdám,“ sděluje sommeliér Národního vinařského centra Ing. Marek Babisz.

Jaký vlastně je?

V jeho chuti hraje prim kyselina a její zralost. Nejtypičtěji se charakter ryzlinku projevuje ve zralých, suchých
a přívlastkových nebo pozdně sběrových vínech. Barva je obvykle světle zelenožlutá a s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny. Výběr z bobulí má až jantarové tóny. Vůně je mnohdy po ovoci s výskytem kořenitými
a minerálními tóny. Chuť je svěže zralá se známkami broskve, jablka, pomeranče, citrónové kúry, ale i meruňky, ananasu, medu, marcipánu, kdoule, mandle či lipového květu. Zráním pak ovocné tóny přecházejí do tónů petrolejových.

S jakým jídlem bude výtečný?

Ideální je k lehčím úpravám drůbeže. Kabinetní vína jsou vhodnější ke studeným předkrmům a telecímu masu. Ryby pak skvěle doplní pozdní sběr této odrůdy. Sladká tečka v podobě dezertu bude souznít s ledovým,
či slámovým Ryzlinkem jedna báseň. Tvrdé sýry jako ementál nebo čedar.

 

Náš tip! Jarní kuřátka s nádivkou

Ingredience
4 jarní kuřátka (à 400 g)
4 lžíce másla
2 lžíce petrželky, nasekané
2 lžičky nastrouhané kůry z citronu
mořská sůl a čerstvě mletý pepř
1 snítka rozmarýnu + na ozdobení
bramborová kaše a hrášek prohřátý na másle k podávání

NA NÁDIVKU
200 g bílé rustikální bagety nebo benátského chleba
3 lžíce másla
75 g anglické slaniny, na nudličky
2 jarní cibulky, bílá a zelená část zvlášť, nakrájené na plátky
100 g žampionů, nakrájených na plátky
1 stroužek česneku, drcený
1 vejce
2 snítky tymiánu
cca 50 ml mléka

Příprava jídla

Troubu předehřejte na 220 °C. Připravte nádivku: pečivo nakrájejte na kostky, pokapejte 2 lžícemi rozpuštěného másla a pečte v troubě 8 minut dozlatova. Na zbylé lžíci másla opékejte slaninu (4 minuty), pak přidejte bílou část jarní cibulky a žampiony, osolte a opepřete a opékejte ještě dalších 3–5 minut, až houby změknou. Vypněte a nechte vychladnout. Smíchejte s bagetou, zelenou částí jarní cibulky, česnekem, vejcem a lístky tymiánu. Podle chuti osolte a opepřete. Je-li nádivka příliš suchá, pokropte ji trochou mléka. Troubu zmírněte na 190 °C. Na kuřátka utřete máslo s petrželkou a citronovou kůrou a osolte. Pak prstem opatrně uvolněte kůži na prsíčkách a zastrkejte pod ni polovinu ochuceného másla – kuřátka se díky tomu nevysuší. Zvenčí je osolte. Do břišní dutiny dejte nádivku. Zbylou nádivku zformujte do kuliček velikosti vlašského ořechu. Kuřátka položte do pekáčku prsíčky nahoru, ke krajům rozložte nádivku, posypte rozmarýnem, na každé položte kousek zbylého ochuceného másla a přiklopené je pečte 30 minut. Pak odklopte a dopékejte 15 minut dozlatova.

Doporučení vína

S drůbeží se všeobecně snoubí spíše bílá vína a u nich také zůstaneme. Protože je kuřátko s nádivkou, budeme spíše hledat středně plné až plné sušší víno. Z odrůd se nabízí Ryzlink rýnský ideálně v kvalitě pozdního sběru nebo výběru z hroznů. Odrůdovou pestrost u těchto odrůd najdete spíše v podoblasti Slovácké, a to především v okolí Bzence a Prušánek.