Co se vám vybaví na první dobrou, když se řekne snídaně? Nejspíše vejce! Natvrdo, na hniličku, míchaná, sázená… Způsobů, jak připravit tuto oblíbenou a výživnou surovinu, jsou snad stovky. Když se k vejcím přidá slanina, provoněné první jídlo dne je na světě. A co rozhodně nesmí chybět? Voňavé a čerstvé rohlíky nebo housky. Že raději snídáte sladké? Stačí pečivo pomazat čerstvým máslem a přidat svěží džem nebo marmeládu. „Jogurtoholici“ zase nedají po ránu dopustit na svou oblíbenou zakysanou pochoutku.
Pojďme si tedy říct, jak vybírat typické snídaňové suroviny, abyste si pochutnali, příjemně se zasytili a aby vám to také pálilo.
Vejce – jedna z nejvýživnějších potravin
Vejce jsou téměř geniální potravinou. Nejenže zasytí, ale dokonce jsou také velmi dobře stravitelná. Jejich energetická hodnota je cca 330–390 kJ v jednom kuse (75 % připadá na žloutek). Jak je to s cholesterolem? „Pro zdravého dospělého člověka je pravidelná denní dávka 2–3 vajec naprosto bezpečná,“ dodává Ing. Gabriela Dlouhá, Ph.D., předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie.
Poznat kvalitní vejce je umění. Vyplatí se umět číst informace na skořápce. Razítko s kódem na vejci prozradí informace o zemi původu a podmínkách, ve kterých slepice žijí. Např. kód 1CZ1234 znamená český původ
a chov ve volném výběhu. Způsob chovu nosnic je v posledních letech tématem, o které se zajímá čím dál větší množství spotřebitelů a hraje nemalou roli v nákupním rozhodování. Chovatelé jdou tomuto trendu naproti, což vede ke změnám způsobu chovu. „Podmínky chovu nosnic se mezi roky 2018 a 2019 zlepšily o 8 % z klecových na šetrnější,“ vysvětluje Ing. Gabriela Dlouhá, Ph.D. Náklady na alternativní způsoby chovů jsou velmi vysoké,
a to se neodmyslitelně odráží i na cenách kvalitních vajec. „V České republice jsou navíc chovy velmi přísně kontrolovány, proto dávejme přednost vejcím české produkce,“ objasňuje předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie.
Slanina – na nic si nehraje, je tučná a slaná
Slanina nebo špek je čím dál tím oblíbenější. A to i navzdory tomu, že v minulosti byla démonizována jako příliš tučná a slaná. Dneska si na ní pochutnávají gurmáni, stala se totiž také součástí špičkové gastronomie včetně dezertů. Z čeho přesně se vyrábí? Převážně z vepřového bůčku nebo vepřového hřbetního sádla. Má tedy vysoký podíl tuku. A jak plyne z názvu, je i slaná. Ale v přiměřeném množství se jí rozhodně obávat nemusíte. Jaký je mezi nimi rozdíl? Slanina vyrobená čistě z hřbetního sádla neobsahuje žádnou svalovinu a z vnější strany je obvykle kryta kůží. Je vyuzená a říká se jí „špek“. Kdežto slanina vyrobená z vepřového boku bez kosti bývá bez kůže a na řezu se střídají proužky sádla a masa. Je také vyuzená, ale má pestrou škálu různých povrchových dekorací. Patří mezi ně všemožné kombinace koření, tmavší barvu po silném vyuzení může zastoupit namočení výrobku do karamelového roztoku. Tradiční technikou je povrchové barvení slanin vepřovou krví.
A jak zjistíte, kolik masa bylo při výrobě slaniny použito? „Protože jde o výrobek z jednoho druhu nemělněné suroviny, spíše se setkáte s označením, které neuvádí skupinové označení – tzv. obsah masa. V tomto případě je totiž vhodnější označit, kolik bylo použito konkrétní suroviny, tzn. vepřového boku nebo hřbetního sádla,“ popisuje Jan Katina, výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa. „Další informace, jako je třeba obsah soli, zjistíte v případě balených slanin z označení výživových hodnot.“
Pečivo – střídejte celozrnné a vícezrnné
Cereálie či česky obiloviny představují pro většinu lidské populace základní složku potravy, jsou základem výživové pyramidy. Klasické běžné pečivo se vyrábí především z pšeničné mouky, ke zpestření nabídky sortimentu se stále častěji používá i přídavek mouky ječné, špaldové, pohankové či kukuřičné. Jednotlivé druhy pečiva se liší svým složením. Celozrnné pečivo obsahuje podle vyhlášky nejméně 80 % celozrnných mouk z použitých mlýnských výrobků, dále tuk, cukr, droždí, slad, vodu, sůl a posypový materiál. Vícezrnné pečivo obsahuje vedle tradičních surovin ještě minimálně 5 % olejnin (slunečnice, dýně, len) či luštěnin (cizrna)
z celkového množství použitých mlýnských výrobků. Co je důležité při výběru pečiva?
Sledujte popisky a naučte se rozlišovat druhy pečiva. Cereální není totéž co celozrnné! Cereální pečivo znamená, že je vyrobené z mouky. Celozrnné pečivo má obvykle tmavší střídu a menší objem v porovnání s vícezrnným pečivem. Z výživového hlediska je však rozdíl markantní. Celozrnné výrobky mají vysoký podíl vlákniny, řady vitaminů, antioxidačních a minerálních látek. Konzumace vícezrnného pečiva zase pomáhá k lepšímu trávení a semínka luštěnin a olejnin přináší zajímavou chuť a přispívají k senzorické kvalitě pečiva. Oba druhy pečiva by měly obsahovat nižší podíl soli a co nejvíce vlákniny. „Vybírejte pečivo při dodržování zásady pestré a vyvážené stravy s přihlédnutím k přiměřené fyzické námaze. Do jídelníčku je vhodné zařadit
a střídat dávky světlého vícezrnného a tmavšího celozrnného pečiva,“ objasňuje Ing. Jaromír Dřízal, výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů.
Jogurt – jedna z nejstarších potravin na světě
Lidé tento zakysaný mléčný výrobek poprvé konzumovali už cca před 5 000 lety. Jeho současná podoba je ale stará zhruba 100 let. Jogurty představují výborný zdroj vysoce biologicky využitelných bílkovin, vápníku, fosforu, ale také vitaminů, zejména ze skupiny B, a významných stopových prvků.
Co se vyplatí sledovat při výběru jogurtu? Kromě chuti a data spotřeby také surovinové složení, výživové údaje
a podmínky skladování.
Jogurtovou kulturu používanou pro výrobu jogurtů tvoří mikroorganismy Streptococcus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus. „Jogurty se liší poměrem mikroorganismů těchto dvou jogurtových kultur použitých při výrobě a také obsahem jednotlivých živin. Kromě základní jogurtové kultury se do nich přidávají i další mikroorganismy (např. Bifidobacterium), které pomáhají dotvářet specifickou chuť a texturu. U ochucených jogurtů bychom měli sledovat obsah ovocného podílu a jeho složení – obsah ovoce ve složce a přídatné látky,“ radí Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského.
Jak je to u jogurtů s obsahem tuku? Jogurt bílý smetanový musí obsahovat nejméně 10 % tuku, jogurt bílý méně než 10 % tuku a 8, 2 % tukuprosté sušiny.
Máslo – to tradiční je plné smetany
Základem másla je kvalitní a čerstvá smetana. Másla vyrobená v ČR obsahují zpravidla 82 % mléčného tuku
a zbytek tvoří voda (do 16 %) a netukové složky pocházející z mléka (například laktóza, bílkoviny, vitaminy (zhruba 2 %). Ve složení nenajdeme žádné konzervační látky ani emulgátory. V obchodech se ale můžeme setkat s celou řadou výrobků, které napodobují mléčné výrobky. Jedná se však o náhražky. Jak je poznáme?
„Alternativy k máslům se pojmenovávají jako Maslíčko, Raníčko nebo mezi jednotlivými písmeny ve slově „máslo“ najdete různé symboly. Případně je u výrobku uvedeno ‚s máselnou příchutí‘,“ vysvětluje Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského.
Co je typické pro mlékárenské máslo? Je smetanové, až bílé barvy a má příjemně nasládlou, až smetanově mléčnou chuť i vůni. V obchodech by se mělo skladovat v chladných a dobře větratelných prostorách při teplotě od 2–8 °C. Obal musí být samozřejmě neporušený.
Džem – více než ze třetiny plný ovoce
Marmeláda, nebo džem? Není to totéž? Podle pravidel EU může být jako „marmeláda“ označena pochoutka vyrobená z citrusových plodů. Z ostatního ovoce se vyrábí ‚džem‘, který obsahuje kousky ovoce. Toužíte-li po výrobku s vyšším podílem ovoce, kupujte džemy „výběrové“ nebo „extra“. Skladujte je raději na tmavých
a chladnějších místech.
Značky kvality – pomohou s výběrem potravin
Na obalech některých výrobků jste nejspíše zaregistrovali různá loga se značkou kvality. Jedná se např. o Klasu nebo Regionální potravinu. Aby produkt získal toto prestižní označení, musí splňovat náročná kritéria na svou kvalitu. Více zajímavých informací včetně podrobností o všech značkách kvality najdete na www.akademiekvality.cz.