Migrénou trpí 18 procent žen, ale třikrát méně mužů
Bolest hlavy u migrény bývá pulzující a většinou ji pociťujeme na jedné straně hlavy. Zhoršuje se fyzickou námahou, může být doprovázena nevolností, zvracením, závratěmi a změnou citlivosti některých částí těla. Dostavuje se přecitlivělost na světlo (fotofobie), hluk (fonofobie) a pachy (osmofobie). Někdo může dokonce vnímat zvláštní vizuální vjemy jako záblesky, zvlnění a klikaté čáry, které se pohybují před očima – říká se jim aura a mnohdy bolest hlavy předcházejí.
Bolest může trvat tři až sedmdesát dvě hodiny
Pokud popsanými příznaky trpíte, už se dál nemučte doma bez pomoci. Představa, že k doktorovi se
s obyčejnou bolestí hlavy nechodí, je scestná. Správnou diagnózu migrény musí vždy provést lékař – na základě frekvence a intenzity příznaků a samozřejmě také podle vaší reakce pak doporučí vhodnou léčbu.
Užívají se léky dvou kategorií: pro akutní záchvat a dále léky preventivní, které pomáhají záchvatům předcházet.
1. Léčba akutního záchvatu
Volně prodejné léky jsou účinné jen u někoho. Používají se běžná analgetika typu ibuprofen, aspirin, paracetamol a kofein. Pokud jsou účinná, mají se užívat jen nárazově. Při pravidelném přijímání vysokých dávek (což u migrény bývá pravidlem) mohou totiž způsobovat závažné nežádoucí účinky. Proto bývá lepší po konzultaci s lékařem přejít na další stupeň pomyslného žebříku léčby bolestí.
Léky na předpis: částečně specifickým lékem je dihydroergotamin, ale má mnoho nežádoucích účinků, tak se používá spíš jen při těžkém záchvatu a injekčně. Léky určené konkrétně pro léčbu migrenózní bolesti hlavy
a některých jejích dalších příznaků jsou Triptany. Můžete je užít co nejdříve od začátku migrény, mají tak lepší účinnost. Lékař vám také může předepsat léky pro potlačení nevolnosti a zvracení.
Nezapomeňte, že i zdánlivě triviální mokrý hadr na hlavu a spánek v temném a tichém místě dělají někdy zázraky!
2. Preventivní antimigrenika
Druhou skupinu tvoří léky, které mají snížit frekvenci a intenzitu záchvatů. Existuje jich řada, ale ne všechny jsou vhodné pro každého a také účinnost se u jednotlivých pacientů dost různ – nedá se zhodnotit dříve než minimálně po třech měsících. Používají se léky na vysoký tlak, léky určené k léčbě epilepsie, některá antidepresiva a mnoho dalších.
Součástí prevence záchvatů by měla být i režimová opatření. Někdy je možné na základě pozorování odhalit takzvané spouštěče neboli činnosti a situace, které záchvat vyprovokují. Často se jedná o stres, u žen se přidává i menstruace, dále spánkový deficit, alkohol, některá jídla (u každého různá), cigaretový kouř, chemikálie nebo i třeba změny počasí.
Nejúčinější zbraní proti migréně je podrobně ji poznat, identifikovat spouštěcí faktory a těm se následně vyhýbat. Včas zachytit první známky blížícího se záchvatu a bez otálení na ně reagovat včas zahájenou léčbou.