Chronické rány každoročně postihují statisíce lidí. Přesto se o nich příliš nemluví a široká veřejnost a mnohdy ani sami pacienti nemají dostatek informací, které by jim pomohly nepříjemný zdravotní problém řešit, nebo mu předcházet. Povědomí o chronických ranách je často omezeno na základní znalost bércových vředů či dekubitů, více známých jako proleženiny či prosezeniny. „O tom, jak je téma tabuizované, svědčí mimo jiné to, že přesné počty lidí trpících chronickými ranami neznají ani lékaři. V České republice chybí centrální registr, který by se této problematice komplexněji věnoval. V současné době je možné získat od Ústavu zdravotních informací a statistiky přesné údaje pouze o hospitalizovaných pacientech s ranami. Lidé s takto závažným průběhem onemocnění ale mohou představovat jen pověstnou špičku ledovce,“ upozorňuje Michaela Tůmová, ředitelka Dialogu Jessenius o.p.s.
Nehojící se rány jsou výzvou naší doby
V souvislosti se stárnutím populace se v dalších letech očekává nárůst počtu případů. Nejvíce ohroženi jsou lidé v pokročilejším věku, u kterých se projevují onemocnění, s nimiž je vznik chronických ran častěji spojen. Jedná se o například o diabetiky, pacienty s ischemickými chorobami nebo lidi se sníženou pohyblivostí.
„S přibývajícím věkem se redukuje buněčná aktivita a zpomalují fyziologické funkce, což bývá příčinou delšího a méně kvalitního hojení ran u nemocných vyššího věku,“ vysvětluje MUDr. Ivo Bureš, předseda České společnosti pro léčbu rány a primář Geriatrického centra Nemocnice Pardubice. Chronické rány ale postihují i lidi v nižším věku. Mezi rizikové skupiny patří zejména onkologičtí pacienti, invalidé nebo lidé po úrazech a náročnějších operacích.
Navzdory vysoké kvalitě českého zdravotnictví se ještě někdy těmto pacientů dostává péče, která nevede k jejich úplnému vyléčení. Řada případů pak končí dlouhodobými problémy či dokonce amputacemi. Více než polovina pacientů v průzkumu provedeném agenturou Ipsos přiznala, že chronické rány ovlivňují kvalitu jejich života.1 Nemohou se věnovat svým zálibám, přicházejí o práci, někdy i přátele a rodinu. Situaci hůře zvládají mladší ročníky a muži. Část z nich dokonce potřebuje psychologickou podporu nebo bere léky na podporu duševního stavu. Podceňován je také ekonomický dopad stávající péče na zdravotní systém.
Téma chronických ran je velmi aktuální právě teď na začátku léta, protože během teplých měsíců se fyzický
i psychický stav pacientů může zhoršovat.
Pacientská organizace nabídne podporu i osvětu
Díky snahám České společnosti pro léčbu rány, zdravotnických týmů a dalších veřejných i soukromých subjektů se situace zlepšuje. Stále ale chybí větší zájem o problematiku a nedostatečné povědomí o rizicích
a možnostech léčby chronických ran zůstává hlavní překážkou prevence a následně také léčby. „Medicínsky jsme se v poslední dekádě velmi posunuli. Máme k dispozici materiály respektující potřeby všech typů ran, zvýšila se mezioborová spolupráce a tím pádem i péče o pacienty. Zásadním nedostatkem nadále zůstává nízká informovanost o prevenci a léčbě nehojících se ran. Právě s tímto nám pacientská organizace může významně pomoci,“ oceňuje snahy o zviditelnění problematiky nejen mezi pacienty MUDr. Ivo Bureš.
Kromě edukace veřejnosti budou představitelé Projektu Zahojíme zastupovat pacienty při jednání se stakeholdery, odbornými společnostmi i v rámci pacientské rady při ministerstvu zdravotnictví. „Jsme přesvědčeni, že pacientská organizace je správnou cestou. Právě ti, kterých se problém týká, se totiž mohou nejlépe podílet na zlepšování péče a přispět ke vzdělávání laické i odborné veřejnosti,“ vysvětluje Michaela Tůmová.
Podle předsedy České společnosti pro léčbu rány MUDr. Iva Bureše je důležitá také možnost propojení pacientů a sdílení zkušeností. Prospěje to jejich psychice, která hraje v léčbě podstatnou roli: „Někteří dlouhodobí pacienti nejsou spokojeni s výsledky léčby, odmítají spolupracovat, nemění svůj životní styl nebo na léčbu rezignují. Nejen pro ně bude dobrým impulzem možnost sdílení a vědomí, že v tom nejsou sami.“ Na webu Zahojíme.cz se mohou pacienti stále zapojit do průzkumu a poskytnout tak další cenné údaje.
Pacientská organizace pro lidi s chronickými ranami bude úzce spolupracovat s dalšími organizacemi, které zaštiťují zájmy pacientů s jinými zdravotními problémy a jsou více ohroženi vznikem chronických ran. Vznik
a plánované aktivity nové pacientské organizace podporuje Česká společnost pro léčbu rány, Sekce podpůrné léčby České onkologické společnosti ČLS JEP, Česká asociace sester a další partneři a odborní garanti.
Reference:
1..Průzkum ve dnech 29. 5. – 5. 6. 2020 realizovala společnost Ipsos na vzorku 330 pacientů s nehojícími se ranami.