7 potravin, které pomohou zchladit v horkých letních dnech

Léto je krásné období, které si pojíme s dovolenou, koupáním a opalováním na sluníčku. Jenže sluneční paprsky mohou mít i negativní vliv na naše zdraví. Dlouhý pobyt na slunci může vést
k přehřátí organismu. Jak se tomu vyhnout?

 

Vysoká teplota má vliv na naši náladu

Příčinou celkového tepelného poškození organismu je působení extrémních teplot a vnějších vlivů na organismus. „Při vysoké teplotě se hodně potíme, cítíme se unavení, otékají nám ruce a nohy, nemáme chuť
k jídlu a někdy se nám nechce už ani myslet,“ vysvětluje zakladatelka a instruktorka pražských Domů Jógy Věra Vojtěchová. Ale to jsou vcelku běžné potíže. Mezi ty závažnější patří suchost pokožky a suchost v ústech, různé vyrážky na těle, průjem, dehydratace, zlostná nálada, pálení žáhy, překyselený organismus, zapáchající stolice, pálení při močení nebo při stolici, slabost organismu, potřeba sladkostí a cukru, nechuť k jídlu, absence hladu, zapáchající pot a otoky.

 

Přehřátí organismu hrozí všem bez rozdílu

Pokud se domníváte, že vám při horkém počasí nic nehrozí, nenechte se mýlit. „Vysoké letní teploty mohou způsobit zdravotní potíže komukoliv, ale nejohroženější skupinou jsou lidé nad pětašedesát let věku, děti do čtyř let, těhotné, kojící nebo velmi drobné ženy, dlouhodobě nemocní, zvlášť lidé s onemocněním srdce, vysokým krevním tlakem a lidé s  nadváhou,“ říká terapeutka ajurvédy Mgr. Blanka Novotná. Pozor by si měli dát i lidé, kteří se lečí některými léky.

 

Obranou proti přehřátí je konzumace lehkých jídel

Tělo si s vyšší teplotou obvykle dokáže poradit samo, přesto je vhodné mu s tím trochu pomoct. Možná jste na sobě vypozorovali, že se vám v létě mění chutě a nemáte tak velký hlad jako v chladnějších měsících. Jde
o přirozenou reakci těla na teplo. Aby organismus snížil tělesné následky vedra, sníží schopnost trávit a tím se zmenší i náš apetit. Pokud  nemáte hlad, zbytečně se do jídla nenutně a jezte převážně lehká jídla.

 

Za vyzkoušení stojí i stravování podle ajurvédy

Zdravé tělo si dokáže většinou samo říct, kdy má skutečně hlad, proto není nutné jíst šest porcí denně, zvlášť
v extrémních vedrech. Věra Vojtěchová doporučuje stravování podle ajurvédy: „Podle ajurvédy by hlavním
a nejdůležitějším jídlem dne měl být v poledne teplý oběd, ne jen lehký salát. Trávicí síla našeho vnitřního ohně je totiž v tuto dobu nejvyšší a díky tomu nebudeme tělo zbytečně zatěžovat. Z poledního jídla tělo čerpá palivo
a živiny pro fungování po celý den. Správná velikost porce by se vám ale měla vejít do dlaní. V závislosti na našem životním stylu a potřebách byste si sami měli zvolit, kolik porcí jídla denně potřebujete, ale jíst běžně víc než třikrát denně považuje ajurvéda za nevhodné.“

 

7 potravin, které v létě zařadit do jídelníčku

1. Čerstvé ovoce. Dopřejte si pestrou nabídku sezonních potravin, které obsahují látky důležité pro naše tělo. Ovoce je plné vitaminů, minerálních látek, vlákniny a dalších složek, které prospívají našemu zdraví. Výborné jsou jahody, rybíz, třešně a višně, maliny, borůvky, ostružiny, meruňky. Z ovoce i zeleniny si můžete připravit
i lahodné čerstvé šťávy.

2. Zelenina. Stejně jako u ovoce si můžete vybírat ze sezónních potravin. Ideální variantou je zelenina
s vysokým obsahem vody – cukety, salátové okurky a další.

3. Vodní meloun. Vodní meloun je letní „ovoce“, které si zaslouží zvláštní pozornost. Meloun je ideálním prostředkem pro zdravý způsob uhašení žízně. Kromě vysokého obsahu vody (90–92 %) vyniká i skvělým osvěžujícím aroma, má v sobě vitamíny, antioxidanty a minerální látky, vlákninu a zdraví prospěšná jádra.

4. Chlorella. Tato jednobuněčná sladkovodní řasa s detoxikačními účinky obsahuje velké množství rostlinného proteinu, hodnotné vitamíny a minerály. Umí na sebe navázat při průchodu tenkým i tlustým střevem škodlivé látky, které se v našem těle tvoří, pročišťuje organismus a připravuje ho na zátěž, což v létě oceníme.

5. Mladý ječmen. Obzvláště příznivě působí na vyčerpaný organismus po zimě, dodá tělu potřebné živiny, sílu
a energii, ale stejně tak má blahodárné účinky v létě. Mladý ječmen má extrémně výživné a detoxikační vlastnosti. Používá se ve formě rozpuštěného prášku. Po jeho rozpouštění ve vodě vznikne osvěžující zelený nápoj, který
v létě plní ochranou roli proti negativním vlivům slunečního záření. Kromě toho dokáže skvěle zasytit.

6. Mátový čaj. Některé bylinkové čaje mají nejen zahřívací funkci, ale naopak umějí i ochladit. „V létě je ideální pít zelené, bílé a některé bylinkové čaje. Osobně se mi osvědčila máta, ale ochlazující schopnost mají také ibišek, růže, květy bezinek, citrónová tráva, meduňka, citrusy a další,“ radí Věra Vojtěchová.

7. Voda s limetkou a okurkou. Pokud vás na čaje neužije, vyzkoušejte obyčejnou kohoutkovou vodu, kterou si obohaťte šťávou z čerstvé limetky a nakrájejte do ní okurku. Budete překvapeni, jak osvěžující pití vznikne. „Ledy si do nápojů nedávejte. Příliš chlazené a ledové nápoje jsou zvláštním nebezpečím pro naši rovnováhu,“ varuje Věra Vojtěchová.

 

Zajímavost: Věděli jste, že kromě ledu či ledových nápojů, byste se měli zejména v létě vyhýbat masu, uzeninám
a rybám, olejnatým, tučným, smaženým či grilovaným pokrmům, alkoholu, kávě, různým energetickým a bublinkovým nápojům? Neznamená to, že máte odmítnout pozvání na grilovačku nebo si nemůžete dát oblíbený Aperol Spritz, ale všeho s mírou. Ostatně to platí celoročně, ne pouze v letních měsících.

 

Pozor na silové a výkonnostní sporty

Letním teplotách bychom měli alespoň částečně přizpůsobit i sportovní aktivity. Silové sporty a sporty, kde je na prvním místě zátěž a výkon, představují pro tělo obrovskou zátěž. Zkuste zvolit lehčí formy sportu, jako jsou jóga, procházky, dýchací techniky,  plavání či další vodní sporty. „Bude to znít možná neuvěřitelně, ale skvělou volbou je cvičení hot jógy, a to nejen v létě. Horká jóga pomáhá našemu tělu lépe se přizpůsobit teplotním extrémům. Je to jeden ze způsobů, jak jóga zmírňuje naše reakce. Pravidelná návštěva hot jógy vám jednoduše může pomoct mnohem lépe se adaptovat a přežít i v těch dnech, kdy rtuť teploměru nepřestává růst,“ říká na závěr Věra Vojtěchová.