Určitě tuto situaci znáte. Stojíte v obchodě před plným regálem různých druhů vín, ale nevíte, které vybrat. Většinou vyhrává víno, které vás osloví buďto cenou nebo hezkou etiketou. Vždy je ale důležité vybírat víno podle toho, pro jakou událost ho chcete použít. Pro každou situaci se totiž hodí jiné víno. Přinášíme malý přehled, podle čeho vybrat správné víno.
„Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedete zacházet“
Citát jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů a dramatiků všech dob – Williama Shakespeara. Každý si tento citát může vyložit po svém. Zcela jistě se tohoto tvrzení můžeme držet i při výběru vhodného vína, například
k posezení s rodinou a přáteli nad slavnostní večeří. Ideální párování vína s vybraným druhem jídla je základem úspěchu dokonalého skloubení chutí. Podle čeho ale vybrat to správné víno, pokud u přeplněného regálu s vínem zrovna nestojí zkušený someliér?
Během výběru je důležité si uvědomit, pro jakou příležitost víno pořizujeme. Je rozdíl pořídit víno „jen tak pro posezení s přáteli“, či kupovat vína k jednotlivým druhům jídla ke slavnostní tabuli. Některá vína se hodí ke zvěřině, jiná k rybám a úplně jiná například ke steakům.
Pokud naším známým není vinař, od kterého odebíráme víno pravidelně a máme tak jistotu, že vínům skvěle rozumí, budeme muset vyrazit na nákup vín do supermarketu. V takovém případě je důležité se zaměřit na samotnou etiketu vína. Na každé etiketě nalezneme mnoho důležitého: označení výrobkové řady, odrůdu, druh vína, ročník sklizně, identifikaci původu a plnění vína, číslo šarže, údaj o obsahu cukru a alkoholu či objem samotného vína v lahvi.
Vybíráme k jednotlivým druhům jídla
Víno se postupem let stává u Čechů stále oblíbenějším nápojem. Roční spotřeba vína na osobu tomu jasně odpovídá – lehce přes 20 litrů. I díky tomu jsou Češi v posledních letech mnohem náročnější už během samotného výběru vína a rádi si za víno připlatí. Za jednu láhev pro vlastní spotřebu nemají Češi problém utratit v průměru 160 Kč. Základní rozdělení vín je poměrně jednoduché, podle barvy. Barva vína už dopředu může odpovědět, k jakému pokrmu se bude pravděpodobně nejlépe hodit.
- Bílé víno obsahuje minimum tříslovin, a proto je i chuťově ze všech druhů nejjemnější a uhlazenější. Bílé víno se skvěle hodí k rybám, drůbeži, k mořským plodům a k sýrům. Bílá vína navíc stále patří u tuzemských spotřebitelů k nejoblíbenějším. Prodej bílých vín tvoří 63 procent z celkové produkce vína v ČR, která se již po několik let pohybuje okolo 600 000 hektolitrů.
- Červené víno obsahuje naopak nejvíce tříslovin a na pomyslné stupnici oblíbenosti mu patří druhé místo (28 procent z celkové tuzemské produkce). Chuť červeného vína je také díky tomu nejvýraznější a nejplnější. Po červeném vínu bychom měli většinou sáhnout, pokud připravujeme zvěřinu, nebo červené maso (například hovězí).
- Růžové víno je dobrou volbou, pokud připravujeme například různé druhy salátů. Díky své barvě je hodně oblíbené především u žen. Podíl růžových vín na celkové produkci vín v České republice je zhruba 9 procent.
Produkce vína se v ČR dlouhodobě pohybuje okolo 600 000 hektolitrů.
63% tvoří vína bílá, 28% vína červená a 9% vína růžová.
Za jednu láhev utratí Češi v průměru okolo 160 Kč.
Vhodná vína, například k jídlům, můžeme dále vybírat podle obsahu cukru
- Suchá vína mají nejmenší obsah zbytkového cukru. Vyznačují se kyselejší chutí. Typickým zástupcem suchých vín je například Ryzlink rýnský či Sauvignon.
- Polosuchá vína obsahují více cukru, než suchá. Ne však tolik, aby se o nich dalo říct, že jsou „sladká“. Stále se jedná o kyselejší chuť. K typickým odrůdám patří Muškát moravský nebo Tramín červený.
- Polosladká vína obsahují poměrně hodně zbytkového cukru. Vyznačují se právě sladší chutí. Velice často se jedná o pozdní sběry hroznů. Typickou odrůdou polosladkého vína je Chardonnay.
- Sladká vína obsahují nejvíce gramů zbytkového cukru. Jsou velice sladká a hodí se převážně k různým dezertům a sladkým jídlům. Velice často se prodávají v menších lahvích, než ostatní typy vín. Patří sem například velice oblíbená Pálava.
Rozdělení vín v České republice podle kvality
- Stolní víno bývá nejméně kvalitní. Z etikety nelze určit například název odrůdy, případně z jaké oblasti víno pochází.
- Zemské víno k výrobě tohoto vína jsou použity pouze tuzemské hrozny, které byly sklizeny na vinicích určených pro jakostní víno.
- Jakostní víno se vyrábí z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše tří odrůd. Na etiketách musí být označená oblast původu.
- Přívlastkové víno mívá na etiketách uvedenou oblast, vinařskou obec a obvykle i viniční trať. Podle cukernatosti lze přívlastkové víno dále rozdělit na kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí a výběr z cibéb.
- Slámové víno je velmi sladké. Vyrábí se z vyzrálých hroznů většinou bílých odrůd. Sklizené hrozny se po dobu zhruba tří měsíců dosouší na slámě, z tohoto důvodu nese název „Slámové“.
- Ledové víno je považováno za exkluzivní. Tato vína jsou opravdu velmi sladká. Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů, které se sklízejí během mrazivých nocí. Hrozny při lisování nesmějí rozmrznout.
Konzumujte vína zodpovědně.
Více na www.zrozeno.eu.
O projektu „Zrozeno v EU“
Projekt Zrozeno v EU je informačním a edukačním projektem Agrární komory ČR. Cílem projektu je informovat širokou veřejnost o kvalitě produkce potravin ve státech Evropské unie. Projekt Zrozeno v EU zahrnuje 5 hlavních kategorií potravin: maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, ovoce a zelenina, oleje a neposlední řadě vína. Komunikační aktivity jsou zaměřeny na české a slovenské spotřebitele. Projekt Zrozeno v EU podpořila finančně ze 70 % Evropská unie.