Jakými potravinami můžeme nahradit maso?

Jíst nebo nejíst maso? Někdo má již tuto otázku dávno zodpovězenou. Možná ale patříte mezi ty, kteří právě zvažují omezení nebo úplné vyloučení masa ze svého talíře. Kvůli zdraví, životnímu prostředí, z etických důvodů... Jaké potraviny byste měli zahrnout do svého jídelníčku, aby vám nic nechybělo?

 

Člověk je všežravec, ale mnoho lidí, včetně buddhistických mnichů, je příkladem toho, že dokáží žít úplně bez masa, případně s omezenou konzumací. Maso určitě nepotřebujeme na talíři každý den.

K otázkám týkajícím se etického aspektu konzumace masa (chov a zabíjení zvířat pro naši potravu) a jeho přínosů nebo nevýhod pro lidské zdraví se přidává aktuální otázka životního prostředí. Již v roce 2018 zazněla
v časopisu Nature výzva vědců, abychom omezili spotřebu masa, zejména hovězího a vepřového, protože je to neekologické.

 

Jak souvisí maso s ekologií?

Problém je v tom, že živočišná výroba využívá většinu zemědělské půdy, ale maso a mléčné výrobky představují pouze 18 % kalorií všech potravin a třetinu bílkovin, které konzumujeme. K tomu musí být přidán metan
v důsledku trávení skotu. Všechny krávy na světě ji produkují více než automobilová a letecká doprava dohromady.

Na vrub neekologičnosti živočišné výroby v takovém rozsahu, jak jí známe dnes, je třeba ještě přičíst odlesňování, a tím nepřímé vyhubování jiných živočišných druhů a zásadní znečišťování oceánů.

 

Funkční náhrady masa

Možná vás právě přešla chuť na šunku nebo středně propečený steak. Odborníci na ekologii od nás naštěstí nežádají, abychom se stali přísnými vegetariány nebo vegany. Maso jednou – dvakrát týdně by mělo být
v pořádku jak z hlediska zdraví, tak z hlediska naší planety. A k tomu ještě dvakrát ryba. Takže jídelníček může být pestrý.

Nicméně stojí za to znát potraviny, které mohou nahradit ztrátu plnohodnotných bílkovin a aminokyselin, které se nacházejí v mase a které lidské tělo potřebuje k vytváření specifických bílkovin.

Obecně platí, že všechny druhy luštěnin jsou považovány za ideální náhradu masa. Většina z nich patří mezi naše lokální plodiny, což je o důvod více, proč bychom je měli mít často v jídelníčku. Obsahují hodně bílkovin, ale také antinutrienty – látky, které zabraňují zpracování a využití některých složek výživy – bílkovin, minerálů, vitamínů. Rostlinám slouží k obraně, ale v trávicím traktu člověka mohou blokovat vstřebávání železa, zinku nebo vápníku.

V případě, že se rozhodnete pro čistě rostlinnou stravu, je třeba na myslet a tyto prvky extra doplňovat.

  

Sója jako řešení na všechno?

Sója také patří k luštěninám a mohla by se jevit jako super náhražka masa, jen tu existuje několik ale... Je to alergen a ani jeho geneticky modifikované formy nejsou úplně vhodné pro zdraví. Jinak je to skvělý zdroj bílkovin, může být připravena na tisíc způsobů, a i takové tofu určitě obohatí jídelníček. Také se nedoporučuje zvýšená konzumace mužům, kteří se snaží o početí dítěte.

 

Houbové bílkoviny

Výše uvedení buddhističtí mniši nebo i další národy, v jejichž jídelníčku převládá bezmasá strava (v menší míře konzumují drůbež, ryby a mořské plody), vědí, jak důležitou úlohu ve skladbě jejich stravy sehrávají obiloviny.
To však může být problém pro lidi s přecitlivělostí na lepek.

Další možností pro ně jsou mořské řasy (nicméně, pozor na množství, protože obsahují hodně jódu, co může způsobit problémy se štítnou žlázou) a houby. V naší zemi je mezi nimi královna hlíva ústřičná kvůli obsahu živin a bílkovin.

Mimo jiné obsahuje stále známější a populárnější beta glukany – imunomodulátory, které pomáhají tělu od hlavy až k patě, protože posilují imunitní buňky, zkracují dobu léčby různých onemocnění i hojení povrchových ran.

"Hlíva se dá v kuchyni připravit na mnoho způsobů a nabízí kulinářské zážitky. Pokud ale chceme využít její účinky na imunitu, je nutné sáhnout po vysoce čistém beta-glukanu v podobě výživového doplňku," doporučuje odborník na imunitu a hlívu ústřičnou Ing. Adrián Doboly z biotechnologické laboratoře Natures.

 

Další náhražky masa

Při omezování spotřeby masa odborníci na výživu doporučují zahrnout do své stravy nesolené a tepelně neupravované ořechy a semena. Jsou významným zdrojem důležitých prvků, jako je selen a zinek, stejně tak důležitých aminokyselin.

Dobrou volbou je i avokádo, všechny druhy dýní, zelená zelenina (například brokolice) a listová zelenina (různé druhy salátů, zelí, kapusta). Kromě toho, že je zelená zelenina zdrojem důležitých vitamínů a stopových prvků, obsahuje také alkalické soli, které pomáhají předcházet přemnožení nežádoucích mikroorganismů – virů, bakterií, různých spór.

Na rozdíl od ořechů a semen, které je vhodnější jíst tepelně neupravené, zelenina je skvělá syrová, ale také
i částečně tepelně upravená. Zatím co syrová je významnějším zdrojem živin, tepelně upravená zase snadněji stravitelná.

Stejně jako u všeho, tak i u jídla – ať už s úplným vyloučením masa nebo s jeho omezením – je ideální, abyste nic nepřeháněli a dopřáli si všeho tak akorát. To je dobrá cesta pro tělo ale i pro přírodu.