Je-li pravda, co slyšíme v romantických písničkách a filmech, není na světě nic lepšího, než zamilovanost. Vědecké studie však odkrývají realitu: počáteční fáze, kdy vidíme protějšek skrze růžové brýle, může trvat překvapivě krátkou dobu. Statistiky jsou neúprosné: Po relativně krátké době se většina vztahů buď přizpůsobí, nebo skončí. Na druhou stranu můžeme se vztahem pracovat na základě těchto poznatků a ušetřit si tak některé komplikace.
„Zatímco o lásce rádi uvažujeme jako o srdeční záležitosti, je to z velké části otázka mozku. Zamilovat se může být jednoduché nebo intuitivní, ale tyto příjemné a často nepopsatelné pocity jsou produktem složitějších mechanismů: například neurochemických a hormonálních reakcí na sociální faktory nebo genetické podněty,“ vysvětluje Michal Večeřa z eshopu pro zdravou sexualitu Yoo.cz. To potvrzuje například harvardská výzkumnice Katherine Wu, podle níž jsou naše hormony a chemie mozku velmi změněny během tří raných fází partnerských vazeb. Ty označuje jako chtíč, přitažlivost a oddanost: „Ačkoli se tyto fáze jemně překrývají, každá je charakteristická svou vlastní sadou hormonů. Testosteron a estrogen pohánějí chtíč, dopamin, norepinefrin
a serotonin vytvářejí přitažlivost a oxytocin s vasopresinem mají na svědomí oddanost.„
Oddanost po měsících až letech
Nedávná studie publikovaná v časopise Frontiers in Psychology však zjistila, že už po šesti měsících mají páry tendenci vyrůst z první etapy a vyvinout se v něco jiného. „Počáteční fáze romantické lásky, typické svojí emotivností, se mohou lišit od pozdějšího období charakterizovaného pocity bezpečí a klidu,“ vysvětlují autoři výzkumu. „První fáze, popisovaná jako zamilovanost, je u většiny párů zřetelná prvních šest měsíců. Vyznačuje se všemi charakteristikami romantické lásky, hlavně vášnivostí a intimitou. V další fázi trvající přibližně šest měsíců až čtyři roky je vášeň dále přítomna, ale zvyšuje se závazek a intimita. Pak nastupuje oddaná láska, ve které je méně vášně, ale závazek a intimita dosahují vrcholu.“
Pokud jste romantik a výhled na pouhý půlrok zamilovanosti se vám nezdá, nezoufejte. Vědci zároveň uvádí, že ne každý vztah následuje stejnou trajektorii. U některých jedinců může romantická láska trvat mnoho let nebo dokonce desetiletí. V takových vztazích je to právě romantika, která tvoří prvky nutné pro dlouhodobé spojení partnerů – sdílená porozumění, emoce a partnerské zvyky. Přechod od romantické lásky k formě partnerské oddanosti je pozvolný.
Vztah ve fázích následujících po zamilovanosti navíc může také mít romantické rysy. „Zvlášť, pokud se aktivně snažíme, aby jiskry stále přeskakovaly. Na zákaznické podpoře se často setkáváme s dotazy mužů i žen, jak do vztahu opět vrátit víc vášně. Radíme jim zapojení smyslů například pomocí masáže. 40 % žen a 50 % mužů v našem průzkumu uvedlo, že se jim nejvíce líbí, když je erotická masáž vzájemná. Není se čemu divit, protože také opětované dotyky podporují produkci zmíněných hormonů vyvolávajících romantické pocity,“ přibližuje Michal Večeřa z Yoo.cz.
Po bouři klid
Nová láska může být nesmírně obohacující, ale mnoho lidí také považuje rané fáze vztahu za období zvýšeného stresu a nejistoty. Láska je často doprovázena žárlivostí, nevyzpytatelným chováním a iracionalitou – spolu
s řadou dalších, ne zcela pozitivních emocí a nálad. Podle Katherine Wu se zdá, že skupina hormonů podporujících romantiku je zodpovědná i za stinné stránky lásky. Jejich příval přirovnává ke „dvousečnému meči“, který nás může přimět dělat špatná rozhodnutí, zanedbávat každodenní závazky nebo ubližovat druhým – třeba nevěrou. Vědkyně vysvětluje, že naše zkušenost s ranou láskou se podobá různým formám závislosti: „Stejné oblasti mozku, které se aktivují, když cítíme přitažlivost, hrají roli ve spouštění příjemných pocitů při působení kokainu nebo sladkostí. Narkomani, kteří se dostanou do abstinenčního syndromu, se vlastně příliš neliší od zamilovaných lidí toužících po společnosti někoho, koho nevidí.“ Jinými slovy, usazení se v pozdějších, stabilnějších fázích lásky, může být pro mnoho lidí úlevou.
Období deziluze, kdy silné pocity romantiky i vášně mizí, tak může podle odborníků dobře sloužit při budování trvalého vztahu. „Příroda tuto fázi vytvořila z nějakého důvodu: když ztratíte chemikálie, které vám dávají euforii, začnete vidět realitu,“ popisuje Fred Nour, neurolog a autor knihy True Love: How to Use Science to Understand. „Je to etapa přehodnocení. Pokud i během ní máte pocit, že jste si svůj protějšek vybrali celkem dobře… vydržte,“ radí Nour na závěr.