Patří mezi české barmanské legendy. Se svými koktejly procestoval kus světa a již jako mladý kluk snil o tom, že posune českou gastronomii o pořádný kus vpřed. Nyní se stal Michal Tretter ambasadorem značky CBD Elixeer Cocktails, spí pět hodin denně a odpočívá tak, že zmizí.
V Česku patříte mezi barmanské matadory. Máte bary, vyrábíte chipsy a nyní jste se stal prvním ambasadorem nové značky Elixeer Cocktails. Jak vzpomínáte na své začátky? Je to už více než třicet let…
Občas samozřejmě vzpomínám. Obzvláště teď, kdy jsem si od branže odpočinul nějakých tři a půl roku.
V některých okamžicích se cítím, jako tehdy. Mám stejný elán, ale na druhou stranu jiné zkušenosti, kontakty, možnosti. Díky tomu všemu se cítím dospělejší.
Kdysi jsem si řekl, že soustředit se pouze na jeden jediný projekt je škoda. Času je k dispozici vlastně hrozně moc, takže je v mých silách toho stihnout více. A když kolem sebe máte dobrý tým, je to jednodušší. Již před lety jsem se rozhodl šířit značku Tretters a tak to dělám.
Maminka z vás chtěla mít elektrikáře, vy jste chtěl být archeolog. Jaktože jste tedy nakonec stal barmanem?
U nás v rodině máme 90letou gastronomickou tradici. Dědí se z otce na syna. Už jako malého mne táta vodil do hotelu a cinkání příborů o talíře mi znělo jako melodická hudba. K barmanství mne pak přivedl ještě před revolucí, už v roce 1988, kdy jsem si dělal první kurz. Pak jsem zkusil pár soutěží, kde se mi dařilo a barmanský svět se mi zalíbil. Když jsem tedy dostal otázku, co chci dělat, měl jsem jasno. Udělal jsem zkoušky na hotelovou školu a během studia jsem zjistil, že je ten obor ještě zajímavější, než jsem si myslel. Po revoluci jsem dostal výjimečnou příležitost vycestovat za prací do zahraničí. Odjel jsem do Mnichova, do Itálie
a nakonec i do New Yorku. Tři a půl roku jsem se toulal v cizině. Právě tam jsem zjistil o čem gastronomie vlastně je. Po této zkušenosti jsem dostal touhu Českou republiku gastronomicky někam posunout.
Musí mít barman nějakou výjimečnou schopnost, aby mohl v této branži prorazit?
V jakémkoliv oboru potřebujete talent, chcete-li být úspěšný. Vzdělání je až sekundární. Ale za nejdůležitější považuji odhodlání. Když máte odhodlání něco dokázat, podřídíte tomu všechno. Doučíte se co je třeba, ale musíte chtít. Když ve vašem počínání není chtíč, nemá smysl to dělat.
Nově mezi vaše projekty patří spolupráce se zcela novou značkou Elixeer Cocktails. Váš American Bar Tretter’s v Obecním domě v Praze je historicky první bar na světě, kde se toto CBD do koktejlů přidává? Jak tato spolupráce vznikla?
Celé to vzniklo velmi jednoduše. Dlouhou dobu znám spolumajitele této značky a hlavně mám s CBD, které Elixeer Cocktails obsahuje, skvělou zkušenost. I když tvrdím, že nepotřebuji tolik odpočívat a spát, tak i moje tělo potřebuje revitalizaci. K lékařům moc nechodím, vyznávám spíš alternativní medicínu. A Elixeer je produkt obsahující tělu prospěšné látky a je zcela legální. Proto mne nadchla implementace CBD do koktejlů. Zatím
k nám chodí na Elixeer Cocktails především zahraniční turisté, ale věřím, že si brzy cestu najdou i Češi. Navíc vizí této značky je, aby se postupně rozšířila do nejlepších barů po celém světě.
Alkohol a CBD v jednom koktejlu. Jak vedle sebe můžou tyto dvě látky fungovat a být tělu prospěšné?
Díky Elixeer Cocktails, jsou účinky alkoholu v koktejlech zjemněné. Kanabidiol je zpracován nano technologií
a je v molekulární podobě, neulpívá na sklenici, jako třeba v olejové verzi.
Lidé pijí alkohol z různých důvodů a na každého účinkuje trochu jinak. A právě Elixeer Cocktails přidaný do koktejlů tyto účinky zjemňuje. To mne na něm tak baví. Pomáhá proti ranní kocovině a dalším možným negativním účinkům alkoholu. Navíc není možné se jím předávkovat a nevytváří se na něm závislost.
Když jste vymýšleli receptury, zkoušel jste je všechny sám na sobě?
Samozřejmě, všechno jsme testovali a prochutnávali. Elixeer Cocktails mají kromě jedné neutrální i příchuť rumu, ginu, tequily a vodky. Mají tedy další přidanou hodnotu oproti běžnými CBD kapkám. I díky tomu se skvěle hodí do koktejlu. Rád bych je v budoucnu zavedl i v mé síti kaváren.
Co rád pije majitel Tretter’s barů?
Nejraději mám naše privátní Tretters Crémant. Nedám dopustit ani na jednoduchý drink Caipirinha. A když potřebuji energii, nikdy nepohrdnu klasickou českou Kofolou.
Co vlastně obnáší být barmanem? Dá se taková práce ustát dlouhodobě?
Být barmanem má samozřejmě vliv na organismus, rodinu, život i na běžné činnosti. Člověk pracující v gastronomii je mentálně a charakterově trochu jiný než lidé pracující třeba v kanceláři. A barmani obzvlášť. Pracují
v nočních podnicích a večer brouzdá městem jiná skupina lidí, než které potkáváte přes den. Spousta lidí se s určitou noční hodinou najednou promění. A my jako barmani musíme pokrýt celé spektrum povah našich hostů. Sledovat emoce posilněné alkoholem bývá někdy hodně zajímavé.
Dá se vůbec barmanský život skloubit s rodinou, s běžným životem?
Musíte mít velmi tolerantního partnera, který bude vaší práci rozumět a nesmí žárlit.
Vaše jméno nezní příliš česky. Jaké máte vlastně kořeny?
Můj praděda přišel do Brna z Rakouska. Otevřel si hostinec, ale bohužel velmi záhy zemřel, takže ho převzal jeho syn Antonín, můj děda. Po něm jsem údajně i já, také byl velmi aktivní. Z hostince udělal kavárnu a záhy otevřel další. Ve Zruči nad Sázavou si pak pronajal celý kulturní dům, kde měl vedle kavárny distribuční společnost na kávu. Také hrál divadlo, třeba s Vlastou Burianem, znal Adinu Mandlovou… Kdybyste zapátrala
v našich rodinných fotografiích, našla byste snímky právě s Adinou i s věnováním Antonínovi Tretterovi. Po čase ale děda všechny podniky prodal a za vydělané peníze koupil v Jáchymově hotel. Pak přišla doba temna. Děda skončil ve vězení, v dolech v Jáchymově a hotel mu komunisti zabavili. Díky kořenům, z části aristokratickým, byla naše rodina komunisty dlouhé roky perzekuovaná.
Takže máte aristokratické předky?
Ano, větev mých předků míří do Rakouska a Německa, máme ji zmapovanou až do 17. století, včetně erbu. V něm najdete, tuším, symbol koně. Rodina Tretterú má v genech neuvěřitelnou pracovitost. Ještě máme jednu větev v Austrálii, ale ta je velmi podezřelá. (smích)
Dokážete někdy absolutně relaxovat. Jak váš odpočinek vypadá?
Obvykle odpočívám aktivně, což je pro mne tenis, teď už jsem na něj ale dost unavený. Mám také rád meditace Absolutní odpočinek ale pro mne je, že zmizím. Dnes je třeba pátek tři odpoledne a já se rozhodnu a zařídím si letenku na zítra na ráno a zmizím na dva dny. Mizím kam mne zrovna napadne. Nebo sednu do auta a vyrazím. Možná tím, že mám germánské předky, tak rád jezdím do Německa, Rakouska… Ideální podoba odpočinku je tzv. mizení. A když si chci absolutně odpočinout mizím zásadně sám.