Konečně jaro přichází i do níže položených míst v italském Trentinu, které je především známé pro své nekonečné sjezdovky. I mimo zimní sezónu má ale Trentino co nabídnout. S blížícími se Velikonocemi přinášíme hned 10 tipů na prodloužený víkend v Trentinu. 10 nejkrásnějších sídel Itálie se totiž nachází právě v Trentinu a překypují skvělou gastronomií, folklorem a zajímavou architekturou.
Již deset trentinských lokalit je zařazeno na seznam Nejkrásnějších historických sídel Itálie (I Borghi più belli d’Italia). Zvou vás na cestu za objevením tradic, venkovské architektury a kultovních znamení.
- Borgo Valsugana, kterému vévodí impozantní hrad Castel Telvana, je posledním městečkem, které se dostalo na tento seznam. Středověký charakter Borga zůstal téměř nedotčen v jeho urbanistickém uspořádání, které se vyznačuje spletí úzkých uliček, chodeb a nádvoří, zatímco podél staré císařské silnice se pyšní strohé renesanční a barokní paláce. Ve městě se nachází řada památek, které stojí za to objevit, jako například podloubí na nábřeží Lungobrenta, benátský most, starobylé Corso Ausugum, kostely a několik náměstí. Někdejší císařská cesta Corso Ausugum je hlavní ulicí, která protíná srdce Borga Valsugany. Po obou stranách této aleje se nachází několik mimořádně cenných budov z období pozdní renesance a baroka, z nichž mnohé byly v 16. století vyzdobeny freskami s výjevy zobrazujícími Pannu Marii s dítětem a svatými, namalovanými na ochranu města po morové epidemii v roce 1508. Velmi charakteristická je oblast nábřeží Lungo Brenta, kde se nacházejí široké arkády, které vedou až k takzvanému „Benátskému mostu“. Borgo Valsugana je ideálním cílem pro udržitelnou cestu. Leží na železniční trati Trento – Bassano a prochází jím cyklostezka „della Valsugana”, která spojuje Pergine a jezero Caldonazzo s Bassanem del Grappa na trati dlouhé 82 km, na níž se snoubí kultura, historie a přírodní krajina na hranici mezi Trentinem a Benátskem. Ve městě vznikl nový umělecký projekt nazvaný Sky Museum, z podnětu asociace Arte Sella ve spolupráci s městskou samosprávou, v jehož rámci byly v historickém centru realizovány tři umělecké instalace.
Stále v údolí Valsugana leží Pieve Tesino, které je známé jako rodiště italského státníka trentinského původu Alcida De Gasperiho (1881-1954), jemuž je věnováno Museo Casa Degasperi, nacházející se na úpatí Bosco di Santa Maria. Srdcem obce je Piazza Maggiore, na němž vyniká „Dáma fontán“, historická kašna osmibokého tvaru z červeného kamene. V muzeu Museo per via, v domě Casa Buffa Giacantoni, jsou shromážděna svědectví o hrdinství podomních obchodníků, kteří vycházeli z této oblasti, aby prošli nepředstavitelnými cestami napříč kontinenty. Typickým produktem oblasti Tesina jsou „le Verde”, nakrouhané kysané zelí, které se konzumuje studené a ochucené. Ochutnat je můžete v restauraci kempu Valmalene, obklopeného zelení, nebo v obci Castello Tesino v restauraci hotelu Albergo Chalet Abete Rosso.
Luserna/Lusérn je další horské sídlo, nacházející se v nadmořské výšce 1333 m na Alpe Cimbra.
Je skutečně ostrovem, posledním, kde stále ještě 90 % obyvatel mluví běžně cimbrijštinou, starým bavorským jazykem. Odlehlé a ponořené v tomto přírodním prostředí na středo-jižní hranici rozsáhlé vysokohorské pastviny, která se rozprostírá mezi Folgarií, Lavarone a průsmykem Passo Vezzena, na útesu nad údolím Astico. O zachování a zvelebení cimbrijské kultury se stará Dokumentační centrum Lusérn/ Dokumentationszentrum Lusérn, které sídlí ve staré německé škole z 19. století. Je to muzeum s částmi věnovanými historii a tradicím, místní fauně, hutním pecím z doby bronzové a 1. světové válce. Muzeum Haus von Prükk je symbolem tradic této menšiny: je výsledkem konzervativní obnovy starého statku, který si zachoval rysy selské usedlosti z 19. století. Po procházce lesem v okolí vesnice se můžete zastavit na horské chatě Malga Campo. V restauraci Lusernarhof, která sídlí ve třech starých cimbrijských domech, můžete zase ochutnat tradiční pokrmy.Ossana se nachází na začátku údolí Val di Peio, na úpatí vrcholů horské skupiny Presanella. Od nepaměti byla Ossana politickým, správním a církevním centrem horní části údolí Val di Sole. Po celý středověk až do novověku byla prosperující obcí, a to především díky zpracování železa, vytěženého v dolech Comasine, v nedalekém Fucine (kovárny) a obchodu s okolními lombardskými údolími. Vesnici vévodí věž hradu Castello di S. Michele, který je bezesporu jedním z nejtypičtějších míst údolí Val di Sole. Stojí na kopci, který byl obydlen již od doby bronzové, jak potvrdily nedávné vykopávky. Jeho historie sahá možná až do doby Langobardů, ale první písemnou zmínku o něm máme z roku 1191. Věž vysoká 25 metrů je dominantou údolí a zůstává nejlépe zachovaným architektonickým prvkem celého komplexu.
V srdci vesnice, v paláci z 18. století, který je dnes sídlem nadace San Vigilio, můžete obdivovat tzv. „Stuva Nova”, místnost zařízenou bohatě zdobenými vyřezávanými dřevěnými stěnami, vzácnými kamny a obrazy spolu s většinou původního nábytku z 18. století. Pokud jde o místní produkty, je třeba zmínit sýr Casolèt, typický měkký horský sýr ze syrového mléka, který se jí čerstvý; má sladkou a jemnou chuť a uspokojí všechny chuťové buňky. Býval to vyloženě domácí sýr, který rodina konzumovala především v zimních měsících.
Informace o dalších šesti „nejkrásnějších historických sídlech”:
https://www.visittrentino.info/en/guide/must-see/typical-village ING
https://www.visittrentino.info/de/guide/sehenswertes/typische-dorfer