Proč a jak uchovávat rodinné vzpomínky

Žijeme velmi rychle, o to důležitější je zaznamenávat podstatné chvilky z rodinného života, k nimž se můžeme kdykoli vracet. Záplavu fotek máme v mobilech a počítačích všichni, ale nic nenahradí hezky utříděné „papírové“ vzpomínky. A zapomínat bychom neměli ani na hudební záznamy – zvláště ty dětské jsou jedinečné a neopakovatelné…

„Samozřejmě vím, že je elektronická doba, ale vzpomínky na papíře jsou prostě vzpomínky na papíře. Když se s dětmi uvelebíme na pohovce a listujeme albem, vybavujeme si zážitky spojené s fotkami, vyprávíme si… Co může být lepšího? Tyto chvilky jsou mnohem emotivnější než scrollovat v mobilu. Anebo si předčítáme     z rodinného sešitu, do kterého zaznamenáváme ty nejlepší dětské hlášky. To je velká legrace. A vždycky mě znovu překvapí, jaké mají děti neuvěřitelně trefné a chytré poznámky k daným situacím. Aby tyhle hlášky „nezapadly“, osvědčilo se mi si je hned zapsat do mobilu a pak přepsat v klidu do našeho sešitu,“ dává tip Štěpánka Štrougalová z plaveckého centra Juklík, která je sama čtyřnásobnou maminkou.  

 

Aspoň 1 fotokniha za rok

Můžete udělat jednu fotoknihu za celý rok. Nemusí být příliš objemná, stačí pár stránek. Ale měla by zachycovat ty nejpodstatnější věci z daného roku. „Pro její zhotovení si ale zvolte méně vypjatou dobu, než je konec roku. Spíš leden bývá poklidnější. Co třeba si slíbit, že poslední víkend v lednu bude mít nová fotokniha u vás doma premiéru a společně si prohlédnete, co všechno se u vás v rodině za minulý rok událo,“ navrhuje Štěpánka Štrougalová. 

A pokud nestíháte fotit, zkuste se zaměřit aspoň na tradiční události (narozeniny, Vánoce, první školní den…)
a z každé pořídit jeden snímek. Další akce můžou být dokumentovány třeba vlastnoručně namalovanými obrázky dětí, vlepenými vstupenkami nebo sušenými rostlinami, které dobře ilustrují chvíle, na které pak budete společně vzpomínat. 

„Je skvělé, pokud se celá rodina domluví a nechá si třeba jednou za 2 roky nebo 5 let udělat profesionální fotku přímo ve studiu. Někdy to ale bývá složité. Pokud se například babičkám nebo dědečkům do ateliéru nechce, pozvěte fotografa k sobě domů. Starší generace se tak bude cítit přirozeněji,“ dává další tip Štěpánka Štrougalová z plaveckého centra Juklík.

 

Zaznamenejte i hlasy

Velmi úchvatné jsou hlasové stopy, které časem o to více oceníte. Až si třeba za deset let společně pustíte, jak vám dítě vyprávělo své sny nebo představy o budoucnosti, jak v první třídě četlo své první řádky, jak radostně reagovalo, když vstoupilo do pokoje a uvidělo rozsvícený vánoční stromeček...

Tip: Pokud si zvukové záznamy natáčíte mobilem, nezapomeňte si je stáhnout alespoň do dvou médií – na disk do počítače a na externí disk – pro případ, že by se s telefonem něco stalo. 

 

 

 

 

 

Zdroj a více informací: www.juklik.cz