Určitě se vám již stalo, že jste v rukou drželi podobné zboží a přemýšleli, zda koupit výrobek z pravé, nebo levé ruky. Který z nich bude lepší? Jaký je v nich rozdíl? Co vydrží déle čerstvé? Pokud nevíte, je ta pravá chvíle, udělat si v tom pořádek. Hodně odpovědí najdete také na etiketě, musíte ji ale umět správně číst nebo znát významy uvedených pojmů. „Krásným příkladem je kuřecí maso. Na etiketě je mimo jiné uvedena i země původu, ale běžný spotřebitel z tohoto údaje nemůže poznat, jaké podmínky zpracování jsou v dané zemi běžné,“ říká MVDr. František Mates, odborník ze Sdružení drůbežářských podniků. „Přitom to má zásadní vliv na kvalitu masa,“ doplňuje.
Kvalita = čerstvost, sezonnost a místo původu
Většina lidí si spojuje kvalitu potravin se značkami kvality – není divu, kontrola provedená Státní zemědělskou
a potravinářskou inspekcí totiž opět potvrdila vysokou kvalitu potravin oceněných značkami Klasa a Regionální potravina. Vliv značek kvality na spotřebitele je vysoký – dvě třetiny populace se díky nim více zajímají o kvalitu potravin a obecně se snaží značkami řídit. Pod kvalitou potravin si představují čerstvost a minimum přídatných látek a konzervantů. Mezi nejznámější značky kvality patří podle spotřebitelů Klasa (89 % u podpořené znalosti). Po ní následuje značka Regionální potravina. Zhruba polovina nakupujících preferuje český sortiment a je spíše toho názoru, že se za poslední roky kvalita zlepšila. Většina je rovněž přesvědčena, že české potraviny jsou lepší než zahraniční. Spotřebitele v minulém roce přesvědčila zejména Klasa, která tak v TOP 10 českých značek zaujala čestné místo.
10 nejběžnějších potravin na pranýři: víte, co na první pohled nebo z etikety nepoznáte?
Mléko
Mléka se mezi sebou liší v obsahu tuku a ve způsobu tepelného ošetření. Běžně je k dostání mléko nízkotučné (max. 0,5 % tuku), polotučné (min. 1,5 % tuku, plnotučné (min. 3,5 % tuku) a plnotučně nestandardizované (min. 3,5 % tuku). Rozdíl v obsahu bílkovin, vitamínů a minerálů mezi čerstvým a trvanlivým mlékem je zcela minimální. Odlišují se tak pouze dobou použitelnosti. Trvanlivosti je dosaženo prostřednictvím vysokého teplotního záhřevu a následného sterilního balení do obalu, jenž brání přístupu světla a vzduchu.
Do mléka se nesmí nic přidávat. Není tak možné dodávat například vodu, olej ani žádné přidané látky.
Šunka
Šunky třídy nejvyšší jakosti a třídy výběrové musejí být „celosvalové“. Jsou tedy vyrobeny z celé anatomické části nebo z celých svalů. Standardní šunky mohou kromě masa, vody a soli obsahovat také některé povolené přísady, např. bílkoviny rostlinného původu, škrob, vlákninu a potravinářská barviva. Levnější výrobky, které nesplňují kritéria standardní šunky, nejčastěji nesou označení „nářez“, „cihla“ apod. a zpravidla také mají vyšší obsah vody.
Kečup
Aby mohl být kečup kečupem, musí splňovat stanovené požadavky na podíl rajčat. O jejich množství se spotřebitel dozví na obalu výrobku. Ještě vyšší podíl je pak požadován u kečupů označených jako „prima“, „extra“ či „speciál“. Pokud se výrobek jmenuje „kečupová omáčka“, „červená omáčka“, „kečap“ apod., zpravidla to znamená, že obsahuje menší než předepsané množství rajčatového podílu.
Sýr Eidam
Slovem „sýr“ nebo „sýrový“ lze označit jen výrobek vyrobený z mléka živočišných druhů sýrařskou technologií. Proto si dejte pozor na náhražky (např. směs na pizzu, smažák apod.), jejichž základem není mléko. Nejčastěji se jedná o náhradu mléčného tuku tukem rostlinným, což výrobek zlevňuje.
Chléb
Chléb se člení podle druhu mouky v něm obsažené – pšeničný, žitný, žitno-pšeničný, pšenično-žitný, celozrnný, vícezrnný a speciální. Přestože množství a typ použitého žitného kvasu výrobci neuvádějí, obecně platí, že čím je v těstě více přírodního kvasu, tím je chléb kvalitnější a déle vydrží. Při zmražení čerstvého chleba zůstávají jeho vlastnosti stejné. Takovéto skladování na vlastnosti chleba nemá vliv.
Vejce
Údaje na obalu vajec (v podobě kódů) jsou již celkem jednoduše čitelné díky předtištěným vysvětlivkám. Zkratka CZ na obalu znamená, že vejce byla tříděna a balena v České republice. Z této informace ovšem není možné odvodit, odkud vejce pocházejí. Zemi původu vajec je možné nalézt přímo na skořápce vejce v kódu producenta – tento kód se na vejcích uvádí povinně. Rozdíly mezi jednotlivými druhy vajec (bio vejce, z klecových chovů, z podestýlky) nejsou z hlediska složení téměř žádné.
Máslo
Základem pro výrobu kvalitního másla je pouze kvalitní, co nejčerstvější smetana. Podle nařízení EU je pro máslo stanoven minimální podíl mléčného tuku 80 %. Másla vyráběná v České republice zpravidla obsahují 82 % mléčného tuku. Do másla se nesmí nic přidávat, tedy ani žádné konzervační látky či emulgátory.
Mouka
Nejprodávanějším moukou je u nás pšeničná mouka hladká světlá. V pekařství platí, že čím více lepku, tím je mouka kvalitnější. Na trhu jsou však k dostání i mouky bez lepku či s vysokým obsahem rozpustné vlákniny, stejně tak i mouky z různých druhů obilnin (např. ječmen, kukuřice, proso apod.).
Kuře
Na obalu výrobku se u kuřat povinně uvádí země původu. Jednotlivé země (i v rámci EU) mohou mít totiž jiné způsoby zpracování, což může ovlivňovat kvalitu. Kuřata mohou být například chlazena vodou a v mase je pak vyšší množství absorbované vody, za kterou platíte cenu jako za maso. Při dovozu ze třetích zemí
(např. Brazílie) může být drůbež krmena masokostní moučkou. V případě českých kuřat není ani jedno možné.
Ovoce a zelenina
Ovoce i zeleninu vybírejte nejen očima, ale také čichem. Kvalitní kusy voní, nejsou potlučené a mají pevnou slupku beze skvrn a měkkých míst. Drobné povrchové vady slupky však nejsou výraznou závadou. Mějte na paměti, že každá odrůda se může chuťově lišit a je nejlepší jen po určité období v roce (konzumní zralost).
Více tipů na nákup kvalitních potravin najdete na stránkách www.akademiekvality.cz