Stojíme na křižovatce u Hřenska, kde se silnice dělí na směr k německému hraničnímu přechodu Schmilka a do centra obce. Zdejší parkoviště je ideálním startovním bodem pro výpravu po značených stezkách Národního parku České Švýcarsko.
Než se ponoříme do úchvatného údolí, pojďme si stručně představit samotný park. Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen v roce 2000 a rozkládá se na ploše zhruba $80\, \text{km}^2$. Svůj neobvyklý název údajně získal od švýcarských malířů, kteří sem zavítali a krajina jim připomínala domov. Na německé straně na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko a jako celek tvoří jednu z nejkrásnějších pískovcových oblastí ve střední Evropě.
Soutěsky Kamenice: Plavba za tichem a pověstmi
Už při sestupu podél říčky Kamenice, která se v Hřensku vlévá do Labe, si nelze nevšimnout masivních pískovcových skalních útvarů, jež dominují celému parku. Od odbočky na Janov vstupujeme do malebného údolí, lemovaného korytem říčky a impozantními skalami. Zde začíná část soutěsek, kde se zároveň odvíjí naučná stezka Gabrielina, vedoucí podél skalních stěn až k Pravčické bráně.
Při procházce soutěskami se můžeme nechat unášet klidem nedotčené přírody, kde ticho přerušuje jen šum říčních peřejí. Je to prostor, kde si můžete dát volnost fantazii při zkoumání rozmanitých tvarů skalních masivů. Po chvíli chůze dojdeme k přístavišti pramiček. Plavba s místními převozníky je nezapomenutelným zážitkem, který doplňuje netradiční vyprávění o skalách a zahrnuje i malé překvapení. Tato část soutěsek je známá jako Tichá, nebo též Edmundova (pojmenovaná po zakladateli Horského spolku Českého Švýcarska, Edmundu Clary-Aldringenovi). Ti, kteří chtějí pokračovat, mají možnost se dál plavit Divokou soutěskou, na jejímž konci navazují další turistické trasy.
Pravčická brána: Monumentální symbol parku
Největší přírodní skalní oblouk ve střední Evropě, Pravčická brána, je dominantou parku, ležící asi 3 km od Hřenska. Po schodištích a můstcích lze vystoupat na vyhlídková místa, odkud se za dobré viditelnosti otevírá rozsáhlý pohled na Lužické hory, České středohoří i Saské Švýcarsko. Cestou k bráně stojí půvabná historická budova, kdysi zámeček, dnes známá jako restaurace Sokolí hnízdo.
Od Pravčické brány je možné pokračovat po značené cestě směrem k Mezní Louce, nebo se vrátit k silnici a vydat se zpět do Hřenska.
Skryté krásy a vyhlídky
Ačkoliv je popisovaná oblast mezi Hřenskem a Mezní Loukou aktuálně nejnavštěvovanější částí, nelze opomenout zbytek území Národního parku. I zde, zejména v okolí osady Mezní Louka, Kyjova a obce Vysoká Lípa, se nachází nespočet skalních útvarů a věží lákajících k procházkám.
České Švýcarsko ovšem neznamená pouze skalní stěny a věže, ale také rozhledny a vyhlídky nabízející fascinující panoramatické pohledy. Kromě Pravčické brány stojí za zmínku například skalní vyhlídka Belveder (s výhledem na údolí Labe a stolovou horu na německé straně), Vlčí Hora a Mariina skála u Jetřichovic (s výhledem na Jetřichovice a Růžový vrch).
Přijměte toto pozvání do malebného koutu naší republiky, kde se snoubí krása krajiny s aktivním odpočinkem. Kdo sem jednou zavítá, rád se vrací. Národní park je krásný v každé roční době: na jaře rozkvétá místní flóra, v létě se daří houbám a na podzim se kocháte paletou barevné přírody. Pro rodiny s dětmi, ale nejen pro ně, zůstává velkým zážitkem plavba soutěskami na pramicích.
Zdroj foto: Pixabay
Zdroj textu: Autorský text