O majiteli panství rozhodl kanec
Místní zajímavostí jsou dva původně románské kostely pocházející ze 13. století, které stojí jen pár kroků od sebe. O nemalém významu lokality, kterou člověk osídlil zřejmě již v raném středověku, svědčí nejen dvojice kostelů, ale i původně gotická dobršská tvrz. Podle pověsti ji získal zakladatel rodu Koců z Dobrše od knížete Oldřicha, jehož zachránil před rozzuřeným divokým kancem. Kolem tvrze, opevněné vodním příkopem, se ve třináctém století začala rozrůstat vesnice. Zdejší farnost získala faráře rozhodnutím Přibíka z Dobrše roku 1377. Kocové, jejichž majetek se slibně rozrůstal, vládli panství do počátku 17. století. Kolem roku 1692 se původní gotická tvrz změnila v nový pohodlnější raně barokní zámek se sgrafitovou výzdobou, z níž se do dnešní doby dochovaly pouze fragmenty. Pod tvrzí byla vybudována síť podzemních chodeb. Jedna z nich vedla do krypty kostela Zvěstování P. Marii. Za zmínku stojí také nádherná vstupní renesanční brána do zámeckého areálu, která byla restaurována roku 1996. Interiéry zámku ani podzemní chodby nejsou dnes veřejnosti přístupné.
Pohanští Slované zde údajně uctívali božstva bouře
Naopak prohlídku kostela Zvěstování Panně Marii si nenechejte ujít. O jeho románském původu svědčí například románský portál s obloučkovým vlysem. Hlavní loď kostela zdobí nádherné raně gotické a gotické nástěnné malby zobrazující například smrt Panny Marie a původní gotická okna. Pod kněžištěm je umístěna krypta, kde odpočívají šlechtici, kteří během staletí na Dobrši vládli (např. Kavkové z Říčan, Malovcové z Malovic, Kocové z Dobrše, Chřepičtí z Modlíškovic). U kostela se nachází i barokní kostnice. Na návrší nad Dobrší, nedaleko kostela Zvěstování Panně Marii, stojí kaple sv. Jana a Pavla. Byla postavena kolem roku 1230 jako románský kostelík na místě pohanského obětiště. Prý zde kdysi naši pohanští předkové vykonávali obřady k uctění bohů bouře. A jak praví pověsti, božstva oběti přijala a přírodní katastrofy se Dobrši vyhýbaly. Kapli tvoří jednolodní prostor s odsazenou věží, apsidou a pseudogotickým patrem. Návštěva věže je obrovským zážitkem a vyžaduje minimálně sportovní obuv. Dominantou je zvon z roku 1561, zavěšený na původních dubových trámech, s neopakovatelným zvukem, dílo pražského zvonaře Brikcího z Cimperka. Kromě něj jsou ve věži ještě dva menší zvony z 16. a 17.století. Jižní stranu lodi kostelíka zdobí románský portál. Nezapomenutelný výhled do okolí nabízí Dobršská vyhlídka.
Text: Lenka Fukalová
Foto: Kudyznudy