Pacienti trpící idiopatickými střevními záněty (IBD), mezi které patří Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida, nejsou ohroženi nákazou koronavirem více než běžná populace. Důležité je, aby dodržovali předepsanou léčbu včetně léčby imunosupresivy či biologickou léčbu a v žádném případě ji bez konzultace s lékařem nepřerušovali. Nezbytné je samozřejmě i důsledné dodržování přísných hygienických opatření a omezení kontaktu s ostatními osobami.
Podle celosvětového registru pacientů trpících idiopatickými střevními záněty je rozložení závažného průběhu nemoci COVID-19 u nemocných s IBD stejné jako v celé populaci, tzn. soustředí se do vyšších věkových skupin. Pacienti s IBD tedy nejsou populací, která by byla rozvojem onemocnění COVID-19 ohroženější více než jiné skupiny obyvatel. „Jsem přesvědčen o tom, že není žádný důvod, aby se pacienti s IBD báli nákazy virem SARS-CoV-2 a závažného průběhu COVID-19 více než ostatní,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Pro pacienty trpící idiopatickými střevními záněty v současné době neexistuje žádné oficiální a specifické doporučení ke změně léčebného režimu. Je žádoucí, aby pokračovali v zavedené léčbě bez ohledu na typ léku. Její přerušení zvyšuje riziko aktivizace střevního zánětu a hospitalizace a následně i infekčních komplikací. Léčbu by neměli přerušovat ani pacienti, kterým jsou podávány imunosupresivní preparáty nebo biologická léčba.
Pacienti trpící idiopatickými střevními záněty mají obecně vyšší riziko infekčních onemocnění a měli by proto ve zvýšené míře dbát hygienických pravidel, tj. časté mytí rukou, použití alkoholových dezinfekčních prostředků, používání ochranných respirátorů, eventuálně roušek, apod. „Terapie by si pacienti navzdory probíhající koronavirové pandemii neměli sami ani přerušovat, ani upravovat. Je to nejen zbytečné, ale dokonce nebezpečné, vysazovat si léky ‚preventivně‘, protože riziko opětovného vzplanutí chronického zánětu je mnohem vyšší než pravděpodobnost, že dotyčný onemocní COVID-19 s vážným průběhem,“ zdůrazňuje profesor MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE.
„Asi v 15 až 20 procentech případů byly u COVID-19 popsány gastrointestinální symptomy – nejčastěji ztráta chuti k jídlu, pocity na zvracení nebo průjmy. Ale zpravidla tito nemocní měli i jiné příznaky, které jsou pro onemocnění COVID-19 typické – horečky a suchý dráždivý kašel. Ale v každém případě by pacient s IBD, u kterého se objeví průjmovitá stolice a horečka, o tom měl co nejdříve informovat svého ošetřujícího gastroenterologa,“ doporučuje profesor Lukáš.
Podle profesora Lukáše léky, které nepůsobí systémově, ale pouze ve střevě, např. kyselina aminosalicylová či lokální kortikosteroidy, jsou zcela bezpečné – dokonce i tehdy, kdy pacient onemocní COVID-19. Pokud jde o imunosupresivní a biologické léky, není nutno jejich dávku preventivně měnit, protože nezvyšují riziko nákazy. Při onemocnění COVID-19 pro ně pak platí stejné pravidlo jako při jiných infekcích, tj. okamžitě léčbu přerušit.
Aktuální „Desatero pro pacienty s IBD“ v souvislosti s COVID-19 je k dispozici na www.crohn.cz/infekce-covid-19-desatero-pro-pacienty-s-ibd.
O onemocnění
Idiopatické střevní záněty (IBD – inflammatory bowel disease), tedy ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc, jsou imunitně zprostředkovaná, chronická, zánětlivá onemocnění trávicí trubice, která řadíme do skupiny civilizačních chorob. Jejich výskyt v ekonomicky vyspělých zemích neustále stoupá a odhaduje se, že postihují 0,5–1,5 % populace západní Evropy a Severní Ameriky. V ČR se donedávna odhadovalo, že by nemocných s IBD mohlo být v populaci cca 30 000, analýza dostupných zdravotních dat zveřejněná v r. 2017 ukázala, že jich bude ve skutečnosti nepochybně více, bezmála 47 000.