Gargano, ostruha italské boty

Poloostrov Gargano, který vybíhá do Jaderského moře jako ostruha italské boty, je součástí provincie Foggia v Apulii na jihovýchodě Itálie.

Nedotčená příroda národního parku

Hornatý poloostrov s nejvyšší horou Monte Calvo, jež se vypíná do výšky 1065 metrů nad mořskou hladinou, je porostlý voňavými borovicovými lesy, ale i buky a duby. Turisté se mohou kochat překrásnou přírodou národního parku, který se rozkládá téměř na celém území. Od roku 1995 byl celý poloostrov vyhlášen chráněnou přírodní rezervací. Jeho pobřeží s převážně písčitými plážemi lemují desítky překrásných vápencových jeskyní, z nichž většina je přístupná pouze z moře (Rajčatová jeskyně, jeskyně Dvou očí, Zvon...).

Výlet lodí do ráje

Asi dvacet kilometrů od pobřeží se nachází kouzelná podmořská přírodní rezervace na Tremitském souostroví. Ostrovy San Nicola, San Domino, Capraia a další obývají necelé čtyři stovky ostrovanů, kteří mluví jedním z nejnesrozumitelnějších italských nářečí. V 9. století byl na ostrově San Nikola postaven benediktinský klášter, později přestavěný na téměř nedobytnou pevnost. Zuby si na ní vylámali třeba turečtí piráti. Průzračné moře v okolí Tremitských ostrovů dnes již nebrázdí lodě s pirátskou vlajkou, ale je rájem potápěčů. Ostrovy jsou stejně jako pobřeží Gargana proslavené úchvatnými vápencovými útvary a podmořskými jeskyněmi. Mezi ostrovy Capraia a San Nicola je na mořském dně potopená socha otce Pia.

Klikaté uličky nabízejí chladivý stín

Gargano, to ale není jen překrásná příroda, civilizací zatím takřka nedotčená. Oblast je známá i starobylými městečky, vystavěnými na skalnatých útesech nad mořem. Při toulkách úzkými uličkami mezi kamennými domy, které nabízejí příjemný stín, jako byste se ocitli o stovky let zpátky. Čas zde plyne úplně jinak. Málokdo odolá příjemnému posezení v některé z restaurací, které nabízejí čerstvě ulovené ryby, mořské plody či těstoviny orecchiette nebo jen výbornou kávu a víno.

 

Pizzomunno, oběť žárlivých Sirén

Jedno z nejstarších měst Gargana, jehož dějiny se začaly psát zhruba v 10. století před naším letopočtem, je Vieste. Jeho nepřehlédnutelným symbolem je asi 25 metrů vysoký monolit Pizzomunno, pojmenovaný podle krásného rybáře, kterého podle pověstí proměnily v kámen žárlivé Sirény. I ve Vieste se můžete buď bezcílně toulat klikatými uličkami mezi typickými bílými domky, nebo navštívit středověký hrad či místní katedrálu. V okolí městečka vyrostla řada kempů a moderních hotelů, takže o ubytování zde není nouze.

 

 

 

 

Text: Lenka Fukalová