1. Složení mléka se mění během kojení – nejprve je řídké a slouží jako nápoj ke konci je husté a souží jako potrava.
2. Stolice kojeného novorozence nepáchne.
3. Matky, které mají již třetí a další dítě, kojí méně.
4. U kojení není potřeba dodržovat intervaly, ale je vhodné dítě nakojit, když to zrovna vyžaduje.
U umělé výživy kojenců můžeme dítě navyknout na striktnější režim (netráví se tak snadno).
5. Díky kojení se matce rychleji vrací původní váha – při kojení se tedy netloustne, ale naopak se vlastně hubne.
6. Žužlání prsu bez sání není škodlivé – naopak se při tom na povrch bradavky uvolňují tzv. slizniční protilátky, které dítěti zvyšuj imunitu.
7.Kravské mléko, ze kterého jsou náhražky vyráběny, obsahuje „kravské“ bílkoviny, které jeden malý dětský žaludek není schopný strávit (telata mají přece jen žaludky čtyři). Proto se musí z náhražek tyto látky odebírat
8. Některá hypoalergenní mléka jsou určená pro děti, které mají predispozici pro alergie. Například. Kojenecké mléko Beba obsahuje naštěpené bílkoviny, které alergii nevyvolají a ještě navíc pomáhají tělíčko „trénovat“.
9. Dokud dítě nepozná sladkou nebo slanou chuť, nevyžaduje je – proto je lepší příkrmy nesladit a začínat dříve se zeleninovými než s ovocnými (které jsou přirozeně sladší díky fruktóze – ovocnému cukru).
10. Velikost prsou nesouvisí s (ne)dostatkem mléka – i žena s malými prsy může lehce dítě nakojit. A leckdy
i snáze než žena s velkými prsy, které tuková vrstva může být spíše na obtíž.
11. Umělá výživa neobsahuje konzervanty, a přesně je trvanlivá. To je zaručeno šetrným tepelným ošetřením
– zahubí se všechny mikroorganismy, ale výživné látky zůstanou.
12. Je-li maminka nemocná, je nesmysl přestávat s kojením. Dítě totiž už nakazila v inkubační době.
Naopak je dobré pokračovat, protože se s mlékem předávají také nově vytvořené protilátky.