V údolí ještě leží ranní mlha, ale v kuchyňce pod naším pokojem je příjemně teplo. Vezmu si kouřící čaj k venkovnímu stolu a pozoruju barevné listí na stromech. Je tu takové ticho, že slyším vlastní dech. Tahle malá podzimní dovolená na Hálově mlýně nedaleko Brna byla skvělý nápad.
Nenechte se odradit cestou po tankodromu s názvem D1 a dojeďte do Hálova mlýna strávit příjemnými výlety a ve společnosti dobrého jídla třeba poslední říjnové víkendy. Hálův mlýn je rekreační středisko, leží asi 25 kilometrů SV od Brna v Údolí Bílého potoka. Ten se táhne skoro 15 kilometrů od Veverské Bítýšky až k Velké Bíteši – a kolem něj je dostatek pěších i cyklistických tras, které sem lákají turisty. Areál nabízí ubytování v pokojích i v chatkách, prostornou restauraci a milou obsluhu. Kromě ostrého vlčáka mlýn hlídá, jak uvidíte, i místní vodník s červenými holinkami.
Naše tříčlenná rodina se z mnoha důvodů nemohla vydávat na dlouhé pěší trasy ani na cesty na kole. I tak jsme si díky autu vystačili.
www.haluvmlyn.cz
Na uzené? Na uzené!
Na uzené jsme šli pěšky do obce Šmelcovna, konkrétně do Hostince u Čadíků. Šmelcovna, která svým názvem připomíná, že se zde v minulosti zpracovávala železná ruda, leží zhruba dva kilometry od Hálova mlýna. Cesta sem je snadná, stačí jít po modré značce.
U Čadíků, kde mají (nejen) vyhlášené uzené, sedělo pár štamgastů, několik cyklistů a turistů. Venku se skoro stmívalo a v místnosti bylo útulně. Objednali jsme si podobně jako ostatní – bez jídelního lístku. Bůček, kýta, krkovička …? Všechno uzené. Vybrali jsme krkovičku. Upřímně, neměla jsem na uzené chuť, neměla jsem hlad. Ach jo.
Jenže, velká porce masa s nožem zapíchnutým uprostřed, servírovaná s voňavým chlebem, hořčicí, cibulí, okurkou a „beraními rohy“ v nás zmizela jako nic. Maso bylo lehké, šťavnaté, nepřesolené. Velká porce pro dva i s pitím stála cca 200 Kč. Co nesníte, vám zabalí s sebou. Maso si také můžete koupit na baru naložené ve sklenici, doporučuji. V restauraci mají otevřeno obvykle od čtvrtku do neděle.
www.cadik.cz/smelcovna.asp
Brněnská přehrada – kaštany na památku
Před pár lety znovuotevřená Brněnská přehrada přímo vyzývá k procházkám. Výletní lodě tu od poloviny října už bohužel nejezdí, ale cesta kolem vody je moc fajn. Oběd jsme si dali v restauraci Přístav hned u vody – a pak se vydali dál.
Spokojíte-li se s málem, bude vám stačit ke spokojenosti, když si ve stánku po cestě koupíte sladký popcorn, u vody hodíte pár kousků housky hašteřivým kačerům a pak se budete dohadovat, komu patří ty osamělé kalhoty sušící se v podzimním větru na šňůře u vody. Na památku si seberte pár spadlých kaštanů, které vám připomenou zdejší klid.
Tišnov – podívejte se do kraje
První ze 133 schodů na rozhlednu na kraji města Tišnov jsou betonové. Stavba na mě působí trochu chladně, ale tento pocit rychle zahladí dvě věci. Zaprvé: rozhledna byla postavena a slavnostně otevřena v roce 2003 díky aktivitě sdružení Rozhled na Tišnov a jména mnoha malých přispěvatelů jsou sympaticky napsána na kvádrech tvořících stěny. Zadruhé: rozhledna je otevřena celoročně bez omezení.
Cestu na kopec Klucanina, kde rozhledna stojí, začínáme za novým hřbitovem na kraji města. Zaparkovat pod kopcem se dá snadno a výšlap na kopec zvládla lehce i naše malá dcerka. Na trase je několik roztomilých tabulí naučné stezky pro nejmenší děti. Takových stezek jsem už hezkých pár viděla, tahle patří mezi nejpovedenější.
Zmíněných 133 schodů vás bez větší námahy zavede na plošinu s rozhledem na město a okolí. Informační panely vás poučí, na co se směrem k různým světovým stranám díváte. Pod rozhlednou si můžete udělat malý piknik a cestou dolů zabrousit mezi stromy, zda se tu nezapomnělo pár hříbků do polévky.
Centrum Tišnova je hezky opravené, když to stihnete, můžete si tu dát něco dobrého na zub.
A poslední výlet? Brno! Podívejte se na http://ticbrno.cz/cs
(POPISKY)
Hálův mlýn
Rozhledna na kraji Tišnova
Restaurace v obci Šmelcovna
Brněnská přehrada
Ivana Králová