Workholikova láska je práce, ne vy
Pořád čekáte, až konečně přestane pracovat. Chvilku se vám věnuje, aby se neřeklo, ale pak už je zase lapen prací. Je jedno, jestli jde o manažera, spisovatele nebo podnikatele. Je to prostě workoholik, a pokud se nezmění, budete mít po jeho boku těžký život.
Pomalá cesta ke kolapsu
V roce 1911 Ferenc Moric definoval skupinu pacientů, kteří trpěli bolestí hlavy a závratěmi, když v neděli neměli co na práci. Teprve v druhé půlce století byl tento syndrom porovnán s alkoholismem a nemoc dostala jméno - workholismus. A lidí postižených tímto syndromem valem přibývá. Hlavním a posléze jediným koníčkem je pro workholika práce. Nemá čas ani chuť na nic jiného. Sport? Ztráta času. Divadlo nebo kino? To ho nebaví, nedokáže se na to koncentrovat. Přátelé? Kdo by s ním vydržel, když není schopen se bavit o ničem jiném, než
o své firmě, knize nebo stavu na burze? Pomalu ale jistě se od něj všichni odtahují, až na vás. Vy si ještě pořád myslíte, že se časem změní. Ano, změní, ale k horšímu. Dlouhotrvající stres, napětí a vyčerpání z namáhavé práce si totiž vybere daň v podobě četných zdravotních komplikací. Bolesti hlavy, nespavost, zkrácený dech, bušení srdce, svalové napětí, náhlé srdeční a mozkové příhody, žaludeční a dvanáctníkové vředy, odvápnění
a v důsledku toho zvýšená lámavost kostí, to je jen malý výběr chorob a zdravotních problémů, které na workholika číhají.
Nikdo není předem uchráněn
Neschopnost přestat pracovat je závislost jako každá jiná. Často téhle poruše podléhají lidé, kteří do práce unikají z neutěšených rodinných poměrů nebo si prací kompenzují nízkou sebedůvěru. Není výjimkou, že to bývají lidé osamělí nebo nespokojení v partnerství, kteří si z práce udělali jedinou životní náplň. Ale pozor, posedlost prací může přijít plíživě i na dosud normálně spokojeného jedince. Příčinou může být touha po stoupání po kariérním žebříčku, mužská ješitnost, ruku v ruce s cílem všem ukázat, co dokážu. V závislost se může proměnit i touha po vybřednutí z finanční nouze pod heslem: čím víc makáš, tím víc vyděláš. A pak když přijdou první výsledky, začne chtít víc a víc podobně jako gambler.
Léčba nebo šok
Jsou zoufalky, které se svému workholikovi přizpůsobí, rezignují na plnohodnotný partnerský život a stanou se věčnými vystresovanými čekankami. Dokonalá žena se však s takovým osudem nesmíří a začne jednat. Nejdřív učiní pokus dotáhnout svého muže k psychologovi. Léčba spočívá v usměrnění jeho vztahu k práci. Je potřeba, aby rekonstruoval svoje životní hodnoty, aby se začal zajímat i o jiné věci, než je práce, především aby oddělil práci a soukromí. Pokud partner terapii odmítne, je třeba najít odvahu, zabalit kufry a v předsíni mu říct: Buď já, nebo práce. A se vztyčenou hlavou odejít. Že je to risk? Je, ale věřte, že pokud se za vámi nerozběhne, nebo aspoň hned druhý den nezačne škemrat, abyste se vrátila, bude pro vás lepší rozchod. Proč byste zůstávala s někým, kdo onemocněl láskou k práci a miluje se s ní místo s vámi?
Text: eh
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)