Dluží vám alimenty? Co s tím?

Těmito otázkami se zabývá Asociace neúplných rodin, která připravila petici s názvem Spravedlivé alimenty. Touto činností pomáhá předcházet obdobným problémům, které zažila i paní Bára, která nám poskytla výpověď. Se svým mužem bojuje o alimenty na své dvě dcery už

Těmito otázkami se zabývá Asociace neúplných rodin, která připravila petici s názvem Spravedlivé alimenty. Touto činností pomáhá předcházet obdobným problémům, které zažila i paní Bára, která nám poskytla výpověď. Se svým mužem bojuje o alimenty na své dvě dcery už několik let.

Čtěte také: Dítě s dvěma domovy: co udělat, aby fungovala střídavá péče o dítě

Žili jsme s přítelem 10 let na „psí knížku“, nikdy jsme neměli touhu se vzít. Náš vztah byl ze začátku harmonický a narodily se do něj dvě děti, postupem času se ale cosi změnilo a bývalý přítel začal „běhat za holkama“. Nakonec ode mne a od svých dětí k jedné takové nové přítelkyni odešel nadobro a sdělil mi, že mi na děti žádné alimenty platit nehodlá, protože nás přece nechal bydlet ve svém bytě. S dětmi se nejdříve vídal jednou až dvakrát týdně, ale postupem času ho to přestalo bavit a moc často se neukazoval. Měla jsem zpočátku strach jít k soudu a alimenty na svém příteli vymáhat, bála jsem se, že nás z bytu vyhodí. Pak jsem se jednoho krásného dne rozhodla, že to tak nepůjde dál, našla jsem si pro sebe a pro děti pronájem a z jeho bytu jsem se i s dětmi vystěhovala. Zašla jsem k soudu a podala jsem po poradě s tajemnicí návrh na úpravu výchovy a výživy nezletilých dětí po rozchodu. Soud svěřil děti do mé péče a vyměřil otci dětí výživné. Rozsudek se zdál být jasný: 3000 korun měsíčně na každé dítě. Byla jsem ráda, že to mám z krku a počítala jsem s jeho 6000 korunami měsíčně.

Čtěte také: Cože? Moje dítě má vši!?!

Jaké bylo moje překvapení, když mi od něj žádné peníze nechodily. Co teď? Sociální pracovnice mi radila, abych na něj podala trestní oznámení, protože neplacení alimentů je trestný čin, ale mně to připadalo příliš drsné. Zašla jsem znovu k soudu a s paní tajemnicí jsem sepsala návrh na exekuci mzdy otce. To jsem ale netušila, že si můj bývalý přítel přinese k soudu potvrzení od zaměstnavatele, že vydělává pouhých 10 000 korun měsíčně. Soudní exekutor mu tak může z platu každý měsíc zabavit pouze takovou částku, aby se otec sám nedostal pod hranici životního minima. A tak mi chodí cca 2500 korun měsíčně, ačkoli soud vyměřil alimenty 6000 měsíčně. Otec mých dětí už nám na výživném dluží skoro 100 000 korun. Dluh na výživném mu každý měsíc roste a splácet ho bude ještě hezkých pár let, jenže já peníze potřebuji pro naše děti právě teď, dokud se mnou žijí v jedné domácnosti a chodí do školy.

Čtěte také: Kojení není prevence před otěhotněním

Začala jsem pátrat, jak to tedy v naší justici chodí. Je možné, že ačkoli soud vydá rozsudek, už není schopen dohlédnout na jeho plnění? Jak se alimenty vymáhají? A zjistila jsem pro mne dosud neuvěřitelné. Soud žádnými prostředky nenutí neplatícího rodiče, aby alimenty platil. Rodič, který má děti v péči, tudíž musí donekonečna psát nové žaloby a obracet se na soud, případně na soudní exekuci, sám. A soud vlastně ani nemá žádné páky, jak neplatícího rodiče postihnout. Maximálně mu může uložit podmíněný či nepodmíněný trest odnětí svobody, ale to placení výživného nijak neřeší, protože rodič ve vězení nevydělává žádné peníze, takže z čeho by alimenty měl platit, že. Jediná možnost, jak se domoci alimentů, je soudní exekuce. To ovšem předpokládá, že neplatící rodič doloží u soudu přiměřeně vysoký výdělek. Druhým stupněm je pak nařízení soudní exekuce na movitý nebo nemovitý majetek – jenže rodič, který výživné platit nechce, většinou nic nevlastní nebo svůj majetek převede na nějakou další osobu, většinou na novou manželku, výjimečný není ani převod na prarodiče.

Čtěte také: Trocha špíny dítěti neuškodí

V civilizovaném světě existuje takzvaný Institut náhradního výživného, kde vyplácení výživného zastřešuje stát a neplatící rodič pak dluží peníze státu, nikoli své/svému ex. A stát si samozřejmě svoje dlužníky hlídá mnohem účinněji. Naši čeští politici bohužel takový institut zatím nechtějí.

Co s tím? Našla jsem si přes internet Asociaci neúplných rodin, která má velké ambice se situací kolem alimentů něco udělat. Její zakladatelka a předsedkyně Lucie Asenová se aktivně snaží vytvořit v poslanecké sněmovně skupinu poslanců, která by se vymahatelností alimentů zabývala. Na webových stránkách Asociace neúplných rodin podepisují sympatizanti s myšlenkou Institutu náhradního výživného petici: www.spravedlivealimenty.cz.

Čtěte také: Co potřebují naši nejmenší?

Asociace neúplných rodin spolupracuje navíc s klubem Střídáček, který vznikl pod organizací Spravedlnost dětem. V klubu Střídáček jsou pro změnu organizovaní rodiče, kteří se navzdory právoplatným rozsudkům nemohou stýkat se svými dětmi. Chcete-li se dozvědět víc, podívejte se na www.iustin.cz, www.stridacek.cz nebo www.asociaceneuplnychrodin.cz.

Od 11. 7. Asociace se Střídáčkem vysílají živou internetovou debatu „Živě ze Střídáčku“ (začátek v 18 hodin). Adresa internetového vysílání bude zveřejněna přibližně hodinu před zahájením živé debaty, a to na stránkách www.iustin.cz, včetně návodu, jak internetové rádio na svém počítači spustit. Pořad bude vysílán jednou měsíčně prostřednictvím elektronického časopisu Babinet.cz přímo ze společných kanceláří ANR a klubu Střídáček v Resslově ulici v Praze, a bude se věnovat vždy nějakému danému tématu souvisejícímu s rozchody, rozvody a následnou péčí o děti. Hlavním cílem vysílání je otevřeně hovořit s rodiči a odborníky i politiky o zkušenostech, problémech a praxi při výchově dětí po rozvodu nebo rozchodu rodičů. „Samozřejmě jde i o páku, jak přitlačit na politiky, aby změnili nebo upravili zákony a zajistili vymahatelnost rozsudků,“ dodává Lucie Asenová.

Text: Jana Tobrmanová