Nebezpečí zvané klíště

Nebezpečí zvané klíště


Číhají téměř všude

Klíšťata se u nás vyskytují v rozsáhlých oblastech, kde převažují zalesněné a zatravněné plochy. Četnost jejich výskytu se snižuje až s narůstající nadmořskou výškou. Ale v klidu můžete být až téměř v horských oblastech
s výškou alespoň přes osm set metrů. Klíště je parazit, který číhá zejména ve vysoké trávě, přičemž preferuje vlhká a teplá místa. Nebezpečí tedy nehrozí z větví stromů, ale spíše u země, obvykle na konci stébel nesekané trávy.

Rovněž informace o aktivitě klíšťat nepotěší. Začínají totiž být aktivní již několik málo týdnů po odeznění mrazů a po odtání sněhové pokrývky. Proto je třeba již od prvních teplejších jarních dnů dbát při toulkách přírodou na vhodné oblečení, ochranné repelenty a hlavně na důkladnou prohlídku po návratu z lesa.

Proč se jich bojíme

Nebezpečí, které pro člověka klíště představuje je hned dvojí. Přenáší totiž dvě nebezpečné nemoci, klíšťovou encefalitidu a Lymeskou borreliózu. Obě onemocnění mohou navíc  zanechat trvalé následky. Hrozbu klíšťové encefalitidy lze naštěstí velmi účinně eliminovat očkováním, ale u Lymeské borreliózy bohužel tato možnost není. Dokonce ani v případě, že jste tuto nemoc již někdy prodělali, nejste do budoucna proti ní chráněni přirozenou imunitou a můžete jí tak znovu onemocnět. Infekce vnikají do lidského organismu v momentě, kdy klíště saje. Zároveň totiž do rány vylučuje sliny, které snižující srážlivost krve a někdy bohužel i látky způsobující jedno z uvedených onemocnění. Proto když se klíště již zakousne, je velmi důležité co nejvíce zkrátit dobu, kdy je přisáté, a po kterou může do lidského těla předávat nežádoucí látky. Zakousnuté klíště neodstraňujte holou rukou. Vhodným nástrojem je pinzeta, kterou klíště uchopíte a aniž byste ho rozmáčkli, kývavými pohyby ho opatrně vytahujete z místa zákusu. Ranku poté důkladně vydezinfikujte a další dny kontrolujte, zda nedochází
k jejímu zarudnutí. V takovém případě neváhejte vyhledat pomoc lékaře.

 

 

 

 

 Text: (miž)