Netrpí rakovinou, potížemi s prostatou ani chřipkou. I přesto jsou nemocní. Nemoc, která je sužuje je duševní. Nazývá se hypochondrie. Jak se projevuje? A dá se vůbec hypochondr vyléčit?
Jsou posedlí nemocemi, otravní a nešťastní. Až příliš pečlivě sledují své tělesné projevy, zkoumají tep, moč či jazykový povlak. Lékařskou terminologii znají nazpaměť. A trpí snad všemi nemocemi světa. Hypochondři. Jsou opravdu nemocní? A dá se jim pomoci?
Hypochondr versus simulant
Když má člověk strach o své zdraví, je to v pořádku. Pokud však obavy o vlastní zdraví jsou přes míru, člověk se stává opravdu nemocným. Duševně nemocným. Víte, jak se liší simulant od hypochondra, nebo jsou pro vás tyto termíny synonymy?
Simulant ví, že není nemocný. Pouze nemoc předstírá s jasným cílem něco získat. Na rozdíl od toho hypochondr si své potíže nevymýšlí. Bolest, kterou cítí, je skutečná. Někdy je přesvědčen, že brzy umře. Opravdu je nemocný, ovšem duševně.
Hypochondr není nadávka!
Slovo hypochondr se často užívá v negativním slova smyslu, mnohdy nesprávně jako synonymum popsaného simulanta. Posměch však není na místě, takový člověk je opravdu nemocný, jen jinak, než si sám myslí. Lékařskou pomoc opravdu potřebuje, pláče však ve špatné ordinaci. Ten správný lékař je psycholog či psychiatr.
Invalidita ze strachu
Obavy o své zdraví mohou člověka paralyzovat natolik, že skončí v invalidním důchodu. Je znám případ Pavla (35), který (ne)trpí rakovinou prostaty. I když všechna vyšetření byla negativní, on jim nevěří. Zná příznaky choroby i případné komplikace. Chtěl si nechat prostatu odoperovat, ale lékaři mu nevyhověli. Vykládá si to tak, že jeho stav je beznadějný. Přestal o sebe dbát, nikam nechodí, bojí se jakékoliv námahy, nepracuje.
Hypochondrické neurózy a deprese
Hypochondrická neuróza se rozvíjí u puntičkářů, obzvlášť u těch, kteří mají vážné nemoci ve svém okolí. Začnou se pak pozorovat a navštěvují lékaře. Negativní výsledky je však neuklidní. Horším stavem je pak hypochondrická deprese. Člověk jí trpící je přesvědčen do morku kostí o tom, že trpí nějakou z nevyléčitelných chorob. Bojí se, že někoho nakazí, dělá si starosti o budoucnost svých blízkých, jeho blud mu ale není možné vyvrátit. Tento druh deprese je velmi nebezpečný, jelikož často vede k sebevraždě.
Nový postrach jménem Kyberchondrie
Zvoní vám v uchu? Podle Wikipedie trpíte nádorem na mozku. Píchá vás u srdce? Podle Googlu na vás jde infarkt. Jste unavení? Pak se nabízí rakovina v počátečním stadiu, chronický únavový syndrom nebo chlamydie! Fenoménem a postrachem lékařských ordinací je tzv. kyberchondrie, která je způsobena přemírou netříděných, neověřených a lékaři nezaručených informací z internetu.
Jak hypochondra léčit?
Důležité je partnerovy příznaky nezesměšňovat. Spíše se mu snažte naznačit, že je opravdu nemocný, ovšem ne tělesně. Pokud jej nasměrujete k psychologovi, jste na správné cestě k úspěšné léčbě. Samotná léčba pak nabízí různé metody. Nejčastěji se pak využívá behaviorální terapie, kdy se pacient učí zvládat své obavy a nevyžaduje opakované ujišťování odborníků o tom, že je nemocný, vlastně zdravý. Léky se nasazují zpravidla až v případě depresí, pak jsou využívaná tzv. antidepresiva.
Jak se hypochondrii bránit?
Věřte lékařům – když vám třetí lékař řekne že nemocí netrpíte, nevyžadujte další testy. Nekontrolujte příliš své tělo. Neživte svůj strach informacemi z knih a internetu. Neuzavírejte se do sebe a vyhledávejte společnost. Pokud stále nejste schopni zbavit se obav o své zdraví, vyhledejte psychologa či psychiatra.
Znáte nějakého hypochondra? Jakou nemocí trpí? Nebo snad vy trpíte nějakou chorobou, kterou vám nikdo nevěří?